GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Martin Vaculík je největším motoristickým odborníkem na české mediální scéně. Jeho talentu vyjádřit složité technické věci srozumitelnou, přitažlivou a kultivovanou formou nesahá nikdo ani po kotníky. Slovo motorismus ale v poslední době nabralo ze zřejmých důvodů i politické konotace a mnohým autařům najednou začíná vadit, že se Vaculík plete do věcí, kterým prý nerozumí a neměl by do nich „zabrušovat“. To je ale velký omyl!
Sedíme v redakcích asi tak dvacet metrů od sebe, odděleni prostou skleněnou zástěnou. Já pracuji v názorově-komentářovém webu, Martin v odborném médiu. To ale neznamená, že by kolega Vaculík nemohl vyjadřovat své názory na politiku, stejně jako já bych se nemohl tu a tam „vrtat“ do aut.
Martin je autař a technik do morku kostí. Má desítky tisíc sledujících. Jeho žánr samozřejmě přitahuje široké spektrum fanoušků, protože stejně jako má každý hospodský pindal názor na to, jak by měl správně hrát fotbalový nároďák, ví tentýž člověk neomylně také to, že nejlepší auto je přece „ovce v kombajnu s tédéíčkem.“
Martin Vaculík je tedy „jejich člověk“ a autorita, pokud jde o techniku. Optikou této skupiny fanoušků se ale – na rozdíl od jejich vševědoucnosti – nemá Martin pouštět žádných „do větších akcí“, pokud jde o politiku nebo jiná společenská témata.
Proti zlu se nesmí mlčet
Pregnantně tento pohled vyjádřil jeden z diskutujících na Vaculíkově osobním facebooku: „Komentovat může pan Vaculík co chce, ale díky tomu, že je spíše technik s nízkým EQ (napsáno takto doslova) působí to mnohdy zbytečně zaujatě, černobíle, někdy až zbytečně násilně. Dá se to trochu srovnat s Gretou a jejím extremistickým vystupováním bez přihlíženi ke kontextům.“
Naopak! Právě lidi, jako Martin Vaculík, kteří jsou respektovanými osobnostmi ve svém oboru, by měli být těmi, jejichž hlas je slyšet a svým všeobecným rozhledem, inteligencí i životní zkušeností přesáhli mantinely svého hlavního zaměření.
Vnuk Ludvíka Vaculíka a syn vynikajícího novináře je rozhodně člověkem, který má co říct. Včera večer napsal na facebook velmi trefný, jemně ironický esej, ve kterém vysvětlil své postoje v reakci na dalšího z diskutérů vyzývajících ho, aby se v jiných oblastech než motorismus „držel zpátky“.
Redakce INFO.CZ se s názorem Martina Vaculíka plně ztotožňuje a s jeho svolením jej zveřejňuje v plném znění.
Pomazání kliky od trabanta
101. příklad, kdy si lidi snaží vykňučet, abych se nevyjadřoval k politice. Univerzální odpovědí budiž asi následující:
Říkáte to slušně, takže i odpovím. Vážím si toho, v jaké žijeme skvělé zemi a nesmírně si vážím těch třech desetiletí bezpříkladné svobody a prosperity, v nichž jsem prožil svůj dosavadní dospělý život. Rád bych, aby i moje dcera prožila podobně šťastný život, jaký jsem prožil já.
Velmi kriticky vnímám, že jednodušším lidem, kteří mají jakousi přirozenou potřebu odporu proti systému, se podařilo vnuknout, že je zde něco hrozně špatného. Oni nevědí, že to druhé, které se sem chystá, je mnohem horší.
Celá vznikající vláda je bohužel velmi zjevná pomsta neúspěšných, kteří příčinu své situace hledají jinde než u sebe. Co konstruktivního proboha sněmovně přinese nějaká Majerová, co může předvést ten šílený Ševčík? To celé je pouze pomsta frustrovaných lidí, kteří vědí, že ty, kdo demokracii vybojovali, rozvíjejí a chrání, to bude ukrutně mrzet. Je to zhruba stejný level argumentace, jako když jste učiteli matematiky, který vás vyzkoušel a nulové vědomosti odměnil pětkou, pomazali kliku od trabanta hovnem.
Mlčeti není žádné zlato, mlčeti je ukrutná srabárna.
motoristický odborník a autoguru
To strašné na tom je, že tyhle nicky jsou opravdu sluhové východního sedláka, který se sem zoufale potřebuje vedrat. Chtěli jste se pomstít matikáři, budete tady mít Rusko.
Zmínil jste Ondřeje Vetchého, to je krásný příklad. Velmi často bývá zmiňován jako jakýsi lepšočlověk, jako herec, „kterého jsem měl rád, ale už nemám“. Podobně Hrušínský, Holubová. Kde se proboha bere přesvědčení prostých lidí, že si dokázali na současnou situaci udělat relevantnější názor než tito herci, kteří se dokáží naučit dlouhé strany textů, zvládat opravdu složité role a celý život se pohybují mezi intelektuální elitou?
Když mluvím, měl bych něco říct
Každý člověk chce být slyšen. A když nic zajímavého neříká, logicky trpí mindrákem, že ho lidé neposlouchají. Na mě jako na motoristického novináře to lidi zkouší tak, že mě vydírají právě touto profesí. Moc by chtěli, abych zastával ten jejich zvrácený názor. Když to udělám, budou mě pak ochotni dále sledovat.
Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí. Rusko a všichni jeho přisluhovači jsou strašlivé zlo, opravdový Mordor. Ne liberálové, ti se vám možná nelíbí, ale nic špatného nikomu nikdy neudělali.
Nikdy jsem nenavykl svoji rodinu na žádný vysoký životní standard. Vždycky říkám, že to, co dělám, může zítra skončit. Klidně se půjdu živit sekáním pangejtů. Ale nikdy se nenechám dotlačit, abych přestal hájit systém, který prokazatelně přinesl největší blahobyt, jaký tady kdy byl. A abych přestal varovat před systémem, který nikdy nevytvořil žádnou přidanou hodnotu a nyní potřebuje rozšiřovat své državy, aby mohl financovat imperiální ambice. Takže mlčeti není žádné zlato, mlčeti je ukrutná srabárna.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
