GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Praha se chystá vyhlásit on-line anketu, ve které by si měli Pražané vybrat, jak se má jmenovat nový tramvajový most spojující Dvorce se Zlíchovem. Na výběr je mezi logicky znějícím označením „Dvorecký most“ a historizujícím „Most Anežky České“. Pojmenovávat strategické dopravní body po osobnostech všeho druhu je podle mého soudu zvěrstvem na občanech i návštěvnících metropole.
„Nemělo by uniknout pozornosti, že většinová politicky pasivní veřejnost výrazně upřednostňuje praktickou (orientační) funkci uličního názvosloví a že rezidenti se vesměs ideologicky motivovaným přejmenováním brání – z čistě praktických důvodů,“ říká Václav Ledvinka, člen pražské místopisné komise a historik, který je uznávanou kapacitou v oboru. Přesně tak.
Uliční hokej
Narodil jsem se v pražských Vršovicích v Tolstého ulici a když mi bylo asi šest, stěhovali jsme se za roh do Bulharské. „Východňáckými“ názvy ulic jsou Vršovice dodnes proslulé – hrát jsem si chodil ke kamarádovi na Ruskou, točenou zmrzlinu měli na Moskevské a paní doktorku jsem míval v Čeljabinské.
V dětském věku jsem vůbec nechápal původ názvů jako Žitomírská či Bělocerkevská (to jsem neuměl ani vyslovit) a Tádžická – všechny jsou tam dodnes. Na ulice v místech bydliště si ale člověk časem zvykne bez ohledu na jejich nelogičnost.
Horší bylo, když jsem chtěl jet na návštěvu za babičkou do Bohnic. Na autobus linky 135 jsem sice nastoupil ještě „správně“ u nás Na Míčánkách, jel jsem ale na Sokolovskou, jednu stanici metrem na Fučíkovu a odtamtud linkou 177 na Vislu.
Jistě jste to měli podobně. Podobné to bylo s pojmenováním stanic metra – části trasy B, jejichž budování bylo zahájeno už za socialismu. Obyvatelé Jinonic by místo dnešní stejnojmenné stanice odpovídající zeměpisné poloze jezdili na Švermovu a Novobutovičtí zase na Dukelskou.
Anežce je lépe v klášteře
Mánie pojmenovávat ulice, přestupní uzly nebo mosty po osobnostech často i žijících byla typická pro totalitní režimy, v demokratické společnosti by ale měl převládat zdravý rozum, jinými slovy je potřeba v maximální možné míře využívat pojmenování místopisná, která něco řeknou i lidem, kteří v dané lokalitě nikdy nebyli.
Typickým příkladem nevhodného pojmenování je název jednoho z nejstarších pražských mostů, kterým je Most Legií spojující Újezd a Národní třídu. Ještě za své řetězové podoby se jmenoval po císaři Františku I., po první velké válce po čs. Legiích, za Protektorátu po Bedřichu Smetanovi, za socialismu po Prvním Máji a teď zase Legií.
Už takřka hotový most pro tramvaje mezi podolskými Dvorci a Zlíchovem zatím žádné jméno nemá a bylo by dost nešťastné, kdyby byl pojmenován podle jednoho z anketních návrhů, tedy po Anežce České. Když pominu nebezpečí vzniku hanlivých přezdívek jako třeba „Dvorce Anežky České“, šlo by o další nevyužitou šanci dát nové stavbě smysluplný název – po úvodním pojmenování po Antonínu Zápotockém se jej nakonec dočkal i nedaleký Barrandovský most.
„Když 13. prosince 1989 vznikla při Archivu hl. města Prahy Nezávislá skupina pro pojmenování ulic a veřejných prostranství, považovala za svůj hlavní úkol obnovit základní a prvotní funkci místního názvosloví – jeho funkci orientační. Snažila se snížit závislost tohoto názvosloví na konjunkturálních výkyvech, jimž jsou vystaveny jeho sekundární funkce – funkce ideologická a politicko-propagandistická,“ říká Václav Ledvinka.
„Jako historik hospodářských a sociálních dějin nejsem stoupencem ideologického fundamentalismu, resp. jeho vnášení do sféry každodenního praktického života, který je neskonale složitý, a přesto musí fungovat, lidé různých zájmů, a tedy i názorů musejí spolu žít a kooperovat. Zde krajní černobílé názory a organizované či nátlakové kampaně přinášejí zpravidla více škody než užitku,“ míní Ledvinka.
Nechť je to, prosím, Dvorecký most. Anežce České je lépe v klášteře.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
