České firmy jsou průkopníky při rekonstrukci Ukrajiny. Stojí za úpravnou pitné vody pro 130 tisíc lidí v Dnipropetrovské oblasti, za dodávkami kogeneračních jednotek pro Charkov či větrnou elektrárnou v Orvivu. K nejnovějším projektům patří vybavení šesti nemocnic za téměř 100 milionů eur. „Česko je de facto jediná země, která dělá projekty na východě Ukrajiny velmi blízko fronty,“ zdůrazňuje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Pro obnovu Ukrajiny se připravuje jakýsi nový Marshallův plán. Jaký objem peněz je vlastně potřeba?
Už v roce 2022 vydala Světová banka odhad válečných škod ve výši někde mezi 450 až 500 miliardami eur. A objem ztrát od té doby každým dnem dál narůstá. Bavíme se tedy o vysokých stovkách miliard eur. Přesné částky se budou odvíjet od toho, do jaké míry bude respektován princip, na němž rekonstrukce Ukrajiny od začátku stojí. Je to princip „build back better“, tedy „postavme to znovu lépe“. Pro běžné lidi mohou vypadat ty stovky miliard eur jako nepředstavitelné číslo. Ale pokud to porovnáme s rozpočty středně velkých nebo velkých evropských států, tak jsou ty náklady velmi jednoduše dosažitelné, zvláště pokud budou rozloženy na nějakých deset či patnáct let.
Odkud ty peníze přijdou?
Důležité je říct, že rekonstrukce Ukrajiny bude o úvěrech, ne o grantech nebo o darech. To chci podtrhnout, protože většina lidí má pocit, že bude někdo muset poslat na Ukrajinu z vlastního rozpočtu půl bilionu eur. To je nesmysl, to nikdo neudělá. Budou to prostě posílat finanční instituce – komerční banky, národní rozvojové banky. A ty pak budou chtít své peníze zpátky. Banka to bude dělat jedině tehdy, pokud na tom vydělá.
Do obnovy se mohou rozsáhle zapojit české firmy i proto, že Česko patří k nejaktivnějším spojencům Ukrajiny. Kolik exportérů či investorů tam vlastně v současnosti působí?
Nějaké třeba i malé a jednorázové obchody má na Ukrajině téměř 14 tisíc českých subjektů. Z toho zhruba stovka až dvě stovky českých firem tam mají dlouhodobější obchodní aktivity. Na Ukrajině máme také desítku opravdu velkých investorů – z toho osm v civilním sektoru a dva ve zbrojařském průmyslu.
