Platy soudců: Padly další rozsudky, v nichž soudy odmítly aplikovat platový zákon

Stalo se to, před čím varovaly některé špičky české justice: soudci jsou úspěšní se svými žalobami na stát, respektive na vedení svých soudů, neboť soudy ve sporech konstatují rozpor platové novely s primárním právem Evropské unie.

Jak již na začátku června informovalo INFO.CZ, první takové rozhodnutí padlo u OS v Ostravě.

Soudce Jiří Šopek, který v odůvodnění rozsudku mj. napsal, že je zde dlouhodobá snaha moci výkonné a zákonodárné snížit prestiž soudcovské funkce, byl hostem podcastu Dimun, který bude zveřejněn v nejbližších dnech. V podcastu soudce Šopek uvedl, že si jeho rozhodnutí již vyžádali i státní zástupci.

Dalším soudem, u kterého uspěla se svým požadavkem na doplacení platu jedna pražská soudkyně, je OS pro Prahu 10. Ten je přitom pro celou pražskou justici do jisté míry „referenční“, neboť se u něho rozhodují platové spory všech soudců ze soudů umístěných v Justičním areálu na Míčánkách.

I v tomto případu se soudce Lukáš Bernat přiklonil na stranu žalující soudkyně s odkazem na to, že platová novela je v rozporu s primárním právem EU.

„V návaznosti na vše shora uvedené a skutečnosti všeobecně známé soud dospěl k závěru, že dikce § 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb., odporuje v rozsahu, v němž určuje platovou základnu pro soudce, čl. 2 a čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii, tak jak jejich obsah vymezil Soudní dvůr Evropské unie,“ uvádí se v odůvodnění jeho rozhodnutí.

„V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že předmětná platová restrikce spočívající v určení platové základny soudců do konce roku 2025 ve výši 121 685 Kč, představuje zásah do platového zabezpečení soudců, přičemž není ani součástí obecnějšího rámce s cílem zajistit, aby se na snížení schodku státního rozpočtu podílel větší počet osob zaměstnaných ve vnitrostátní veřejné správě,“ pokračuje soudce.

„Nelze ponechat stranou, že v případě ostatních zaměstnanců státu, včetně úředníků státní správy, došlo v roce 2025 oproti roku 2024 k navýšení platů, kdy jednotlivé složky obdržely oproti loňskému roku minimálně o 5 % vyšší objem finančních prostředků na platy (viz zákon č. 434/2024 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2025). Nadto předmětná platová restrikce rovněž zasahuje do platů soudců disproporčně v porovnání s ostatními ústavními činiteli, když těmto platy vzrostly a v případě soudců došlo de facto k jejich ‚zmrazení‘,“ dodává se v rozsudku.

V něm také soudce Bernat upozorňuje na vládní materiál, o kterém informovalo INFO.CZ, v němž ministerstvo práce a sociálních věcí přiznalo, že hlavním motivem platové restrikce ústavních činitelů, včetně soudců, byla „negativní publicita“.

„V této souvislosti je rovněž namístě poukázat na vlastní materiál Ministerstva spravedlnosti označený jako Informace pro vládu České republiky o stavu vyplácení platů soudcům a o souvisejících skutečnostech, na jehož základě lze dospět k závěru, že primárním cílem předmětné platové restrikce nebyla úspora finančních prostředků, ale předně negativní publicita, jež se zaměřovala na nárůst platové základny představitelů způsobený návratem ke standardnímu mechanismu výpočtu,“ uvádí soudce Bernat v rozhodnutí.

Pod tlakem soudních rozhodnutí ministryně spravedlnosti Eva Decroix oznámila, že bude s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou jednat o navýšení rozpočtu ministerstva tak, aby bylo možné soudcům platy za letošní rok dorovnat. V případě soudců se jedná o částku okolo 600 milionů Kč. 

Podle informací INFO.CZ má první jednání proběhnout dnes, přičemž následovat má schůzka ministryně s justičním grémiem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.