Nikoliv povodňové škody a potřeba snížení deficitu veřejných financí, ale primárně negativní publicita byla důvodem, proč vláda na podzim minulého roku předložila platový zákon, který na rok 2025 v podstatě zmrazil platy soudcům a státním zástupcům. Vyplývá to z materiálu ministerstva spravedlnosti, který na začátku dubna projednala vláda. Ten také obsahuje úvahu o trestní odpovědnosti předsedů soudů, pokud by při stanovení platu soudcům postupovali v souladu s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie (SDEU).
Sanací povodňových škod a obecně potřebou šetřit odůvodňovali oficiálně vládní politici úpravu zákona o platech představitelů státní moci, kterým byl opětovně snížen koeficient pro výpočet platu soudců.
V aktuálním materiálu ministerstva spravedlnosti (MSp) s názvem „Informace pro vládu České republiky o stavu vyplácení platu soudcům a souvisejících skutečnostech“, který na začátku dubna projednala vláda, se ovšem uvádí jiný důvod, mnohem prozaičtější. Totiž negativní publicita spojená s původním návrhem, který byl v souladu s květnovým nálezem Ústavního soudu a znamenal by skokové zvýšení platů všech ústavních činitelů.
„Návrh zákona byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán dne 30. 9. 2024 ve verzi, která obsahovala obnovení trojnásobku průměrné mzdy jako výchozího ukazatele pro určení platové základny soudců a úpravu náhrady manžela/partnera prezidenta republiky. Následně došlo k dodatečným úpravám, zejména v reakci na negativní publicitu, která se zaměřovala na nárůst platové základny představitelů způsobený návratem ke standardnímu mechanismu výpočtu,“ uvádí se ve zmíněném materiálu.
Objektivní ekonomické důvody jsou přitom jednou z podmínek, které stanovuje judikatura Ústavního soudu i Soudního dvora Evropské unie (SDEU).
Zmíněný informativní materiál má přes dvacet stran a vedle části, která shrnuje průběh přijímání platového zákona, obsahuje i polemiku s právním stanoviskem Justičního grémia, které se týká dopadů rozhodnutí SDEU z konce února letošního roku ve věci platu polských a litevských soudců. Podle tohoto stanoviska by předsedové soudů měli povinnost aplikovat primární právo Evropské unie, tedy ignorovat schválený platový zákon a vydat platové výměry soudcům v nesnížené výši.
S tím však MSp nesouhlasí, neboť z unijního práva nelze dovodit, jaká konkrétní by měla být výše platu soudce. A pokud by předsedové soudů takový právní názor zastávali a realizovali, mohli by se podle ministerstva dokonce dopustit trestného činu.
„Povinností orgánu státní správy je postupovat primárně podle české platné právní úpravy, a to s vědomím případné až trestněprávní odpovědnosti (ve smyslu zejména § 329 tr. zákoníku upravujícího zneužití pravomoci úřední osoby, který upravuje i trestnost přípravy) a souvisejících předpisů upravujících způsob vystupování v právních vztazích a nakládání s majetkem ČR,“ konstatuje se v „Informaci“.
Tahle pasáž vyvolala ostrou reakci prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry, který ji v podcastu Dimun označil za absurdní „pohrůžky trestním právem“.
„Ty pohrůžky v tom materiálu pro vládu jsem nepřehlédl a domnívám se, že kdyby byly známy tenkrát, tak to rozhodnutí mohlo být jiné, protože to já považuji za úplně neuvěřitelnou úvahu. Je pro mne nepochopitelné, že to někdo na ten papír dal. Tahat do toho trestní právo, to mi přijde úplně absurdní,“ uvedl Vávra v podcastu Dimun.
I podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka je hrozba trestním postihem předsedů za projevený právní názor od ministerstva, respektive vlády přes čáru.
„Přijde mi neuvěřitelné, že v materiálu pro vládu někdo dokáže spojit případnou přednostní aplikaci unijního práva předsedou soudu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby a poukazovat přitom dokonce na trestnost přípravy. To mi zní jako nehezká ozvěna z předlistopadových dob, trestajících každého, kdo nebyl po vůli straně a vládě. Byla to vláda a parlament, kdo tento chaos zavinil. Vyhrožování předsedům soudů, kteří se s tímhle legislativním zmetkem musí vypořádávat, trestním stíháním, nepatří do repertoáru slušného politického dialogu,“ napsal INFO.CZ Šuk.
Podle Petra Šuka navíc materiál vykazuje zásadní nedostatky v porozumění a fungování práva EU a rozhodování SD EU o tzv. předběžných otázkách.
„Práce s textem rozhodnutí SD EU je projevem wishful thinking: vytrhává části textu, který se zpracovateli hodí, zamlčuje zbytek. Z rozsudku SD EU jednoznačně plyne, že primární právo EU obsahuje limity, jež musí členské státy dodržet, zasahují-li do úpravy platů soudců. Nejsou-li tyto limity dodrženy, nesmí vnitrostátní orgány aplikovat příslušná vnitrostátní pravidla odporující unijním mantinelům. A český zákonodárce tyto limity nedodržel,“ popisuje své výhrady Šuk.
Stejně tak je podle něho nepravdivé tvrzení, obsažené v materiálu, že je povinností orgánu státní správy postupovat primárně podle české platné právní úpravy nehledě na právo EU.
„Toto tvrzení je nepravdivé a svědčí to o neznalosti fungování práva EU. Naopak, všechny orgány státní správy musí aplikovat právo EU. Nečiní-li tak, postupují v rozporu s právem,“ dodává místopředseda Nejvyššího soudu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
