Pro letošní snížení platu soudců nebyly splněny podmínky, které vyplývají z judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU), je tedy v rozporu s primárním unijním právem a soud má povinnost takovou zákonnou úpravu neaplikovat. K takovému závěru dospěl Okresní soud v Ostravě (OS), který vyhověl žalobě jednoho ze soudců na doplacení platu za únor letošního roku. Jedná se tak o první soudní rozhodnutí, kdy soud zvolil tento výklad.
Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix si do svých úkolů může zařadit další, a to najít v rozpočtu prostředky na doplacení platu soudcům a pravděpodobně i státním zástupcům.
Soudce Okresního soudu v Ostravě Jiří Šopek totiž rozhodl, že novela zákona o platu některých představitelů státní moci je vůči soudcům neaplikovatelná, neboť je v rozporu s primárním právem EU. Rozhodl tak ve prospěch žaloby jednoho ze soudců, který se po státu domáhal doplatit plat za únor letošního roku.
Přednost má unijní právo
„Při absenci mimořádných okolností Okresní soud zákonnou úpravu hodnotí jako nepřiměřenou, když zásah do materiálního zajištění soudců je nutno podřadit do rámce chráněného principem soudcovské nezávislosti, který je jeden ze základních pilířů demokratického právního státu. Protože je platová restrikce provedená zákonem č. 57/2025 Sb. v rozporu s primárním unijním právem, soud ji proto v tomto případě neaplikoval, protože dal přednost pravidlům plynoucím z primárního unijního práva,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí.
Platovou novelu, kterou se soudcům prakticky zmrazily platy pro letošní rok, schválili zákonodárci po peripetiích a prezidentském vetu až v březnu. To způsobilo problém s její retroaktivitou, neboť se vztahuje už na období od 1. ledna letošního roku.
Ústavní soud (ÚS) přitom zrušil předchozí platovou novelu v květnu minulého roku a politici se tak do obtížné situace svým postupem vmanévrovali sami. I to je jeden z momentů, na kterém také rozhodnutí Okresní soud v Ostravě staví své odůvodnění.
Nepřípustná retroaktivita
„Předně Okresní soud konstatuje, že ustanovení článku II zákona č. 57/2025 Sb. má znaky pravé retroaktivity, protože zákonem, který nabyl účinnosti 7. března 2025, jsou upravovány právní vztahy od 1. 1. 2025. Z judikatury Ústavního soudu přitom vyplývá, že pravá retroaktivita nemá v právním státě místo tam, kde zákonodárce se již dříve mohl ‚dostat ke slovu‘, nicméně tak neučinil. Současně nelze v okolnostech přijetí tohoto ustanovení shledat důvod pro připuštění některé z výjimek dříve Ústavním soudem vymezených pro průlom do zákazu pravé retroaktivity,“ uvádí se v odůvodnění aktuálního rozhodnutí.
V něm také soudce vysvětluje, proč nepřikročil k přerušení řízení a předložení věci k rozhodnutí Ústavnímu soudu. Podle soudce totiž zákonodárce dlouhodobě a opakovaně nerespektuje jeho nálezy, což ve svém důsledku ohrožuje vládu práva.
Podle soudce Šopka zákonodárce nerespektováním nálezu Ústavního soudu, aniž by se v mezidobí jakkoliv změnily poměry, vytvořil nebezpečný precedens, který oslabuje autoritu Ústavního soudu a ohrožuje vládu práva. Tím už dle soudce v tomto sporu nejde jen o platové nároky soudců, ale také o to, jakou roli mají hrát v našem právním prostředí nálezy Ústavního soudu a do jaké míry mají být respektovány i ze strany zákonodárce.
Zneužití práva ze strany zákonodárce
„V právním státě se nemá okresní soud každý rok ptát Ústavního soudu na tutéž právní otázku, ale pokud je již sporná právní otázka Ústavním soudem jednou zodpovězena, pak se všichni musí jeho závěry řídit, dokud nedojde k nějaké podstatné změně poměrů, která odůvodňuje jiné právní posouzení. Pokud se přesto zákonodárce nálezem Ústavního soudu neřídí a vědomě přijme právní úpravu, která je s ním v rozporu, pak se nejedná o výkon práva, nýbrž o jeho zneužití, kterému nezávislé soudy nesmí poskytnout ochranu. Zákonodárce tak svým postupem vytvořil situaci, kdy oprávněné nároky soudců musí být legitimizovány primárním unijním právem,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí.
V něm také soudce podrobně odůvodňuje, v čem spatřuje onen rozpor novely s primárním unijním právem. A připomíná, že tuto povinnost posoudit její soulad již mělo vedení soudů coby správní orgán. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. bagatelní spor, žalovaná částka činila 9200 Kč, není proti tomuto rozhodnutí možné odvolání.
Aktuálně rozhoduje o platových žalobách soudců také Ústavní soud, kam se obrátil jako první Okresní soud v Děčíně. Předseda ÚS Josef Baxa již oznámil, že se nebude instituce věcí zabývat přednostně.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
