KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Rakousko se už zítra, tedy 8. července, možná oficiálně ocitne na bruselské černé listině. Očekává se, že ministři financí EU dají zelenou k zahájení řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku. Krátce před českými parlamentními volbami si tak můžeme u sousedů ověřit, jaké důsledky má život na příliš velký dluh.
Stav rakouských státních financí lze jen s mírnou nadsázkou dnes označit za „navoněnou bídu“. Rakousko sice z hlediska výše platů a životní úrovně patří k nejbohatším zemím Evropy, na druhou stranu je ale zadluženější než Česko.
Rozpočtový deficit už dosahuje tak katastrofálních rozměrů, že donutil EU k akci. Evropská komise v červnu doporučila zahájit s Rakouskem řízení o nadměrném rozpočtovém deficitu a v úterý (8. července) by jeho zahájení mohli formálně potvrdit unijní ministři financí.
„Rakousko se chová jako tvrdohlavé dítě, které se snaží uniknout realitě,“ charakterizoval rakouský přístup k dluhům například rakouský ekonom a ředitel think-tanku Agenda Austria Franz Schellhorn.
Zatímco rozpočtová pravidla EU dovolují státům roční schodek ve výši maximálně 3 % hrubého domácího produktu, Rakušané loni dosáhli úrovně 4,7 % HDP. To ale není všechno. Podle těch samých pravidel by celkový veřejný dluh neměl přesáhnout 60 % HDP. Na konci loňského roku mělo Rakousko dluh k HDP 81,8 %.
A zjevně může být ještě hůře. Rakušany trápí vleklá recese, vyšší inflace a slabá spotřebitelská poptávka a investice. Podle jarní prognózy Evropské komise je Rakousko jediným členem EU, jehož ekonomika se letos zmenší.
Současná vláda si klade za cíl snížit do roku 2029 vládní výdaje o celkem 54 miliard eur (1,33 bilionu korun). Takto radikální úspory v době slabého růstu ale mohou podle ekonomů prohloubit recesi. Boxerskou terminologií je tak Rakousko zralé na ručník.
Kdo to zaplatí?
Média i někteří odborníci ale varují před panikou. Upozorňují, že řízení o nadměrném deficitu vedla EU proti Rakousku už v letech 2009 až 2013 a země se nakonec z dluhové pasti dostala. I když ne na dlouho. Pravdou také zůstává, že Rakousko není jedinou zemí, proti které je vedeno řízení kvůli překročení maximálního rozpočtového schodku.
Loni Evropská komise ze stejného důvodu zahájila proces i vůči Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, Maltě, Polsku a Slovensku. Řízení znamená, že EK provádí v těchto zemích zvýšenou kontrolu a doporučuje opatření, která by deficit snížila pod požadovanou hranici. Za porušování rozpočtových pravidel hrozí teoreticky až miliardové sankce, EU se k nim ale ještě nikdy neuchýlila.
Rakousko je však v nezáviděníhodné situaci právě kvůli tomu, že jeho vyhlídky na zlepšení ekonomické situace a zároveň snížení dluhů jsou velmi špatné. A čeká se proto velký sociální střet o to, z jakých zdrojů (a škrtů) se dluhy zaplatí.
Odbory mají poměrně jasno. Minulé rakouské vlády podle nich zemi zadlužily zejména z toho důvodu, že poskytovaly příliš velké daňové úlevy, aniž by měly jiné zdroje příjmů. Řešení je tedy podle odborů jasné. „Spravedlivá konsolidace – ti, kdo mají více, by měli více přispívat,“ píše se na stránkách Rakouské odborové centrály.
Odbory jsou přesvědčeny, že škrty v oblasti sociální politiky nebo vzdělávání nepřicházejí v úvahu. Peníze na zaplacení dluhů je podle nich nutné získat vyšším zdaněním bohatých, tedy například formou vyšší dědické a majetkové daně.
Odstrašující příklad pro Česko?
Podle vlády jsou dlouhodobě neudržitelné především některé programy podpory klimatické a sociální politiky, štědře dotované ze státního rozpočtu. Kabinet proto už v březnu zrušil například určité výhody při nákupu elektromobilů a také zastavil vyplácení takzvaného klimabonusu.
Protože to nestačí, budou zřejmě následovat další rozsáhlé škrty. A toho se v Rakousku všichni bojí. „Je otázkou, zda občané, zvyklí na státní výhody, budou mít pochopení pro politiky, kteří už nemají co rozdávat,“ řekl už dříve INFO.CZ rakouský politický komentátor Manfred Maurer.
Situace v Rakousku, které má s Českem mnoho společného jak historicky, tak ekonomicky, může teoreticky ovlivnit i kampaň před českými parlamentními volbami. Dění u našich jižních sousedů totiž nabízí hned dva možné politické výklady.
U českých kandidátů může zaznít buď varování, abychom nedopadli jako Rakousko a nezadlužili se nad únosnou mez, nebo naopak někdo použije Rakušany jako příklad, že žít lze velmi dobře i s výrazně vyššími dluhy, než jaké (zatím) zatěžují veřejné rozpočty v Česku.
Zásadní otázkou však nezůstává, zda pohodlný život na dluh pro Rakušany skončí, ale spíše to, jak vysokou cenu si nakonec vybere za to, že si zvykli rozhazovat z půjčených peněz víc než Češi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
