KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Od summitu G7 v kanadském Kananaskisu se mnoho nečekalo, předpokládalo se spíše „omezování škod“ než významné pokroky. Ani k tomu však nedošlo. Lídři sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí Západu se neposunuli ani vůči ruské agresi proti Ukrajině, ani ohledně americké celní války vyhlášené prezidentem Donaldem Trumpem proti každému z nich. A že se šest z nich snažilo, jak mohlo, aby se sedmý nerozhněval.
Trump udal tón hned na začátku, když kanadskému hostiteli Marku Carneyovi vyčetl, že nepozval ruského prezidenta Vladimira Putina. „Barack Obama a osoba zvaná Trudeau nechtěli Rusko v této skupině. Vždycky jsem říkal, že to byla chyba, protože kdyby v ní Rusko bylo, nebyla by dnes válka,“ rozumoval Trump.
Ve skutečnosti to bylo tak, že po ruské ilegální anexi Krymu a Ruskem rozpoutané válce na Donbasu byla zrušena schůzka G8 sezvaná původně do ruského letoviska Soči. O tři roky později Rusko ze skupiny samo formálně vystoupilo. Trump ovšem jako obvykle překrucuje: „Putin mluví se mnou a s nikým jiným, protože ho vyloučení z G8 velmi ranilo,“ rozněžnil se.
Předurčil tak nevalnou náladu summitu, který po prvním dnu uspěchaně opustil pod záminkou, že musí doma řešit „důležité věci“ týkající se Blízkého východu. Vyhnul se tak setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pozvaným právě na dnešek.
Právě od této příležitosti se očekával
možný posun amerických stanovisek vůči ruské agresi proti
Ukrajině, zejména pokud jde o evropsko-americké sladění další
vlny protiruských sankcí.
Ačkoli Trump před dvěma týdny prohlašoval, že „už má dost“ Putinova bombardování ukrajinských měst a vyhrožoval tvrdými sankcemi, v Kanadě hodil jasnou zpátečku. Je prý na Evropanech, aby „zavedli sankce jako první“. Zároveň si posteskl, že „sankce nás stojí moc peněz“.
Paprskem optimismu ozářil bídnou náladu francouzský Emmanuel Macron, který se s Trumpem sešel mezi čtyřma očima. Na sladěný sankční úder proti Rusku prý americký prezident „odpověděl docela pozitivně“, což je „velmi dobrá zpráva“.
Skupina republikánských kongresmanů americký postih připravuje, čeká se jen na Trumpovo požehnání. „Pokud v příštích týdnech Evropané a Američané společně tyto sankce uvalí, skutečně to změní situaci, protože bude nastolena otázka schopnosti ruské ekonomiky dál vzdorovat,“ těší se Macron.
Evropská komise navrhla snížit cenový strop na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel, zakázat transakce související s plynovody Nord Stream 1 a 2, rozšířit zákaz používání bankovního systému SWIFT a přidat 77 lodí ruské stínové flotily na sankční seznam.
V kombinaci s americkým postihem zemí, které nakupují ruskou ropu, by to znamenalo pro Rusko značnou ránu. Trumpovy záměry však zůstávají nejasné.
Trump se konečně sešel s Von der Leyenovou
Na okraji summitu se americký prezident konečně sešel tváří v tvář i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, které se od začátku svého mandátu pečlivě vyhýbal. Nedohodli se na ničem; obchodní témata jsou příliš komplexní.
„Dali jsme pokyny svým týmům, aby urychlily práci a dosáhly dobré a férové dohody. Tak to udělejme,“ řekla po schůzce Von der Leyenová.
Spojené státy dosud zavedly proti EU desetiprocentní clo na všechno zboží, a pětadvacetiprocentní na ocel, hliník a automobily. Další „reciproční“ padesátiprocentní cla Trump pozastavil do 9. července. Do té doby také EU odložila spuštění odvetných cel proti USA. Na dosažení dohody zbývá tedy už jen málo času.
V Kananaskisu se objevili také komisař pro obchod Maroš Šefčovič a jeho americký protějšek Jamieson Greer – jakoby na důkaz, že se něco děje.
Šéfka komise zvolila při setkání s Trumpem podle očekávání uklidňovací a zmírňovací taktiku, například poukazováním na společný zájem USA i Evropy, pokud jde o obchod s Čínou. Kritizovala zejména čínské restrikce na vývoz kritických surovin, jako některých kovů a vzácných zemin, a státní podporu čínským vývozcům.
„Když se věnujeme tarifům (v obchodu) mezi partnery, odvádí to naši pozornost od skutečné výzvy, která nás ohrožuje všechny,“ řekla v „plénu“ G7, zjevně na Trumpovu adresu. Vyzvala ho ke společnému postupu vůči Číně. „Donald má v tomto bodě pravdu. Je to vážný problém,“ snažila se.
Tři týdny před vypršením amerického ultimáta se jednání mezi EU a USA nepohnulo z místa, aspoň soudě dle veřejných vyjádření. Od členských států Unie dostala komise mandát jednat o vzájemných nulových tarifech na průmyslové zboží ve vzájemném obchodu.
Nyní vyjednává interně v rámci EU o tom, že by nakonec bylo možné skousnout i asymetrické uspořádání, které by umožnilo vyhnout se vysokým americkým dovozním clům, která by měla pro evropské exportéry zničující účinky.
Německý list Handelsblatt tento týden napsal, že komise zvažuje přijetí amerického desetiprocentního „základního“ dovozního cla na evropské výrobky, pokud by se vztahovalo také na ocel, hliník a automobily, které USA už zatěžují vyšším clem, a na farmaceutika a dřevo, u kterých se na to chystají.
EU by výměnou snížila dovozní clo na americké automobily (dnes 10,5 procenta) a zmírnila některé požadavky na soulad dováženého zboží s evropskými normami.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
