Neviditelní zabijáci z hlubin: Zbraň, které se v Hormuzu obává i americké námořnictvo

KOMENTÁŘ JANA MALINY | Podle posledních informací to vypadá, že se Donald Trump skutečně rozhodl řešit íránskou blokádu Hormuzského průlivu nekompromisní silou – blokádou jejich blokády. Jenže podle mnohých expertů netkví největší nebezpečí pro americké námořnictvo v rojích dronů nebo protilodních střelách. Tou absolutně nejvražednější zbraní Íránu jsou námořní miny. I v dnešní době pokročilých a mnohdy až neuvěřitelných amerických technologií představují extrémně levného, trpělivého a vysoce efektivního protivníka.

Hormuzský průliv se v podstatě stal íránskou mýtnou bránou. Teherán si může diktovat, kdo a za kolik projede. Ačkoliv se pozornost médií upírá na útoky balistickými raketami či drony Shahed, to, co dokáže mezinárodní lodní dopravu spolehlivě paralyzovat, je na první pohled nenápadná hrozba pod hladinou.

Klíčovým problémem min je to, že k jejich nakladení nepotřebujete žádné specializované vojenské lodě. Íránské revoluční gardy k tomu s oblibou využívají maskované civilní lodě nebo malé rychlé čluny, na které stačí namontovat jednoduché kolejnice. Miny pak nenápadně mizí pod hladinou přímo v rušných plavebních trasách. 

(Technické informace v tomto textu přebírám především od vojenského analytika a experta na nekonvenční námořní válčení H. I. Suttona, kterého velmi doporučuji sledovat.)

Klasika, která nestárne

Když se řekne námořní mina, většina z nás si představí tu z filmů o druhé světové válce – velkou ostnatou kouli houpající se na hladině. Íránská kontaktní mina Maham I funguje na stejném principu, jen s jedním fatálním rozdílem: na hladině ji neuvidíte.

Tato mina po vhození do vody funguje tak, že kotevní část klesne na dno a samotná nálož vyplave, ale zastaví se zhruba jeden až pět metrů pod hladinou. To je pro ni ideální. Moderní ropné tankery mají ponor od 8 do neuvěřitelných 20 metrů. Když loď zavadí o jeden z vyčnívajících „rohů“, aktivuje se 120kilogramová výbušná hlavice. Minu lze naklást až do hloubky 100 metrů, což bohatě pokrývá ty nejhlubší plavební kanály v Hormuzu.

O level výš: Magnetické roznětky a psychologický teror

Zatímco kontaktní miny jsou problém, íránský typ Maham III je už vyloženě noční můra. Vypadá podobně, ale funguje jinak – nepotřebuje, aby do něj loď narazila. Má totiž takzvaný „vlivový“ (influence) zapalovač.

Senzory v mině bedlivě poslouchají a měří okolí. Reagují na akustickou nebo magnetickou stopu blížící se lodě. Co hůř, dá se u nich nastavit zpoždění nebo speciální počítadlo. Mina tak může ležet v klidu, nechá nad sebou bezpečně proplout tři prohledávací lodě nebo tankery, a exploduje až pod čtvrtou.

To vytváří pro námořníky obrovskou psychologickou nejistotu. Ani když kanálem bezpečně projedete tam, neznamená to, že se neozve ohlušující exploze cestou zpět.

Neviditelní zabijáci na dně a raketové miny

Staré kotevní miny mají tu nevýhodu, že jejich ocelová lana lze fyzicky přeseknout tradičními minolovkami, miny pak vyplavou a zničí se palbou z děl. Jenže Írán má v arzenálu i dnové miny, jako je Maham II. Ty, jak název napovídá, leží přímo na mořském dně. Mají gigantickou hlavici o hmotnosti 350 kilogramů, a i když musí být kladeny do o něco mělčích vod (zhruba 50 metrů), fyzicky je „vylovit“ odříznutím kabelu logicky nejde.

Další vrásky na čele dělá analytikům typ Nahab-7. Jde prý o věrnou kopii italské miny Manta, kterou proslavil už Irák v 80. letech. Její plášť není z kovu, ale ze sklolaminátu, což ji dělá pro sonary téměř neviditelnou. (Iráčané je mimochodem kdysi potírali velbloudím trusem, aby na nich rychleji vyrostly mořské řasy a dokonale splynuly se dnem).

A pak jsou tu exotické hrozby. Írán dokáže z běžných raketometů Fajr-5 vystřelovat speciálně upravené rakety s minovým zapalovačem přímo do moře až na vzdálenost desítek kilometrů. 

Dlouho se také spekuluje (od 90. let), že Íránci disponují čínskými raketovými minami EM-52. Ty se ukotví až ve 200metrové hloubce. Jakmile zaznamenají cíl, neuvolní se k hladině, ale vystřelí ze sebe vysokorychlostní raketu, která loď zasáhne i na vzdálenost tří kilometrů.

Blokáda blokády: Jak z tohoto ven?

Pokud americké námořnictvo dostane rozkaz Hormuz zcela uzamknout, nebude to žádná rychlá a čistá akce – podle mnohých expertů půjde o nejrizikovější námořní operaci od druhé světové války. Průliv je široký pouhých 21 námořních mil (39 km). Poslat sem obří letadlovou loď za miliardy dolarů by byla sebevražda, stala by se snadným terčem.

Američané proto zřejmě nasadí „vlčí smečku“ čtyř až šesti torpédoborců třídy Arleigh Burke. Ty vytvoří nepropustnou radarovou kopuli a sestřelí cokoliv, co se pohne. Hluboko pod nimi se pak budou tiše plížit jaderné útočné ponorky třídy Virginia. Ty mají jediný úkol: pokud by se jakákoliv zbylá íránská ponorka (například třídy Kilo) pokusila nepozorovaně naklást miny, zlikvidují ji těžkými torpédy Mk 48 dříve, než to vůbec zkusí.

Lovci min 21. století

Jak se ale zbavit min, které už ve vodě jsou? Na scénu nastupují lodě LCS (Littoral Combat Ship) třídy Independence. Tyto lodě vůbec nefungují jako staré minolovky. Jsou to v podstatě jen bezpečné plovoucí garáže pro roboty, které zůstávají daleko za okrajem minového pole.

Postup je doslova algoritmický: detekovat, lokalizovat, klasifikovat, identifikovat a neutralizovat. Z rampy lodi LCS jako první vyrazí hladinový dron CUSV, který za sebou jako dlouhý prst táhne sonar. Nad ním současně křižuje vrtulník MH-60 Seahawk a z výšky skenuje mělké vody.

Co když se mina schovává v bahně? Na to má americké námořnictvo robotickou miniponorku jménem Knifefish. Ta se ponoří přímo do nejnebezpečnějších míst a svými senzory najde i ty nejdokonaleji zamaskované hrozby. K samotné likvidaci pak drony táhnou zařízení UISS, které ve vodě generuje obrovskou magnetickou a zvukovou stopu. Doslova předstírá, že je velkou válečnou lodí, čímž donutí skryté miny k neškodné detonaci naprázdno.

Nutná ochrana z nebes

Minová operace se ale neodehrává ve vzduchoprázdnu. Íránci se pokusí práci robotů narušit svými roji rychlých útočných člunů. Představte si desítky drobných lodí uhánějících rychlostí až 70 uzlů, pálících z raketometů a kulometů.

Mýtus o A-10 nad Kyjevem. Proč by „Warthog“ v ruském pekle dlouho nepřežil

Proti nim Spojené státy povolají těžkou leteckou kavalérii. Z obojživelných výsadkových lodí se zvednou útočné vrtulníky AH-64E Apache vyzbrojené pekelně přesnými střelami Hellfire Romeo a 30mm kanónem. A aby byla destrukce kompletní, přidají se legendární bitevníky A-10 Warthog. Stroj navržený k ničení sovětských tanků je paradoxně naprosto dokonalým nástrojem pro trhání íránských rychlých člunů na kusy svým ikonickým sedmihlavňovým rotačním kanónem.

Případná operace v Hormuzském průlivu zkrátka ukazuje tvrdou realitu dnešní asymetrické války. Arzenál za biliony dolarů musí bojovat o každý metr moře proti jednoduchým, zrezivělým a o to smrtelnějším minám, jejichž výroba vyjde na zlomek ceny. Trumpovo rozhodnutí může znít rázně, ale provedení bude vyžadovat ocelové nervy a bezchybnou choreografii stovek strojů.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

sinfin.digital