KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Globální obchod prochází dlouho očekávaným „testem odolnosti“. Včera vyhlášená Trumpova nová cla nakonec provedla ostrý řez na „vítěze“ a „poražené“ bez ohledu na míru spojenectví či rivality. Zatímco Británie vyvázla takřka bez úhony, jiné tradiční partnery, jako jsou Kanada, Mexiko či Indie, zasáhly vysoké tarify. Co stojí za různě tvrdými postoji Bílého domu vůči jednotlivým zemím?
Když Donald Trump uvalil na obchodní partnery USA univerzální tarif ve výši 10 %, očekával, že do 90 dnů bude jeho vláda schopna dojednat bilaterální smlouvy a stanovit novou výši recipročních cel. I po prodloužení lhůty na 120 dní se to podařilo jen zčásti. A stav vyjednávání s těmi, kdo se odmítli podvolit, je stále v různých fázích.
Mezi klíčovými parametry, na základě kterých vláda USA stanovovala výši celní sazby, figurovala výše obchodního deficitu a také to, zda cílová země byla ochotná vyjednat smlouvu ještě před uplynutím termínu k 1. srpnu.
Z této perspektivy měly zdánlivě nejsnazší pozici ty země, které byly v obchodním deficitu s USA a současně byly ochotné dosáhnout brzké dohody – to byl případ Velké Británie, která ji vyjednala u podepsala jako první. A za „odměnu“ dostala 10 % tarif – tak nízká sazba nebyla nabídnuta žádné další zemi.
Tajné klíče k nižším clům
Na první pohled shovívavá byla administrativa Donalda Trumpa vůči těm, kteří byli ochotní jít „konsenzuální“ cestou, byť jejich import do USA (včetně započítání služeb, jako jsou digitální technologie, finanční a vzdělávací služby, licenční poplatky aj.) v různé míře převyšoval dovoz do USA.
Příkladem takového přístupu je Evropská unie (s deficitem 235,6 mld. USD), Japonsko (62,6 miliard USD) nebo Jižní Korea (60,2 miliard USD). U jmenovaných bylo uvaleno clo ve výši 15 %.
Nepočítáme-li Čínu (295,4 mld.), která zvolila specifický přístup, čelí nejtvrdším podmínkám země, s nimiž mají USA dlouhodobě vysoký obchodní deficit a současně jednání byla z různých důvodů zablokována. Do takové kategorie lze zařadit Mexiko (s deficitem 171,8 mld. USD), Kanada (64 mld.) nebo Indie (45,7 mld.).
Mexiko: Největší partner v Trumpově hledáčku
Mexiko je od roku 2023 největší obchodní partner USA s celkovým objemem obchodu přibližně 800 miliard USD. Je klíčovým dodavatelem v automobilovém, elektronickém a zemědělském sektoru Spojených států. Jeho výhodou, které využívá řada amerických korporací (včetně General Motors, Apple nebo Coca-Cola), je relativně levná pracovní síla a geografická blízkost USA.
Nicméně ve vztazích obou zemí již delší dobu panuje značné napětí. Obchodní spor, který byl na spadnutí mezi oběma zeměmi kvůli energetické politice Mexika již v roce 2022, sice v otevřenou celní válku nepřerostl, ale na vzájemné důvěře a zlepšení vztahů také nepřidal.
Prezident Trump kritizoval Mexiko, že dovoluje překračovat uprchlíkům americkou jižní hranici a že málo dělá v boji proti pašování drog do USA. Trump dokonce varoval, že na Mexiko uvalí 35 % clo, pokud nedojde v jednání k pokroku.
To se nakonec stalo až těsně před vypršením termínu poté, co došlo k jednání mezi Trumpem a prezidentkou Claudií Sheinbaumovou. Oba následně oznámili (včera, 31. 7. 2025), že až na výjimky bude pokračovat současný stav, tj. clo ve výši 25 %, a současně že bude prodloužena lhůta dalších 90 dnů pro podepsání dohody.
Kanada: Trest za fentanyl?
Na Kanadu, druhého největšího obchodního partnera USA (s celkovým objemem vzájemného obchodu USA přibližně 790 miliard USD), bylo od 31. července uvaleno stejné clo jako na Mexiko, tj. 35 %. Kanada se takovému rozhodnutí bránila, ale její námitky nebyly vyslyšeny.
Podle prezidenta Trumpa „selhala ve spolupráci“ při omezování toku fentanylu a dalších drog a nedostatečně zasahovala proti pašerákům či laboratořím, které syntetické opioidy vyrábějí. Právě neochota spolupracovat přiměla Bílý dům zvýšit clo z původních 25 %.
Kanadský premiér Mark Carney označil výsledek jednání s USA za „zklamání“. Mimo jiné proto, že argumenty, kterými bylo navýšení cla zdůvodněno, nebyly úplně korektní: Kanada se podílí na dovozu fentanylu do USA pouze zhruba 1 % a – slovy Carneyho – provádí „historické investice“ do boje proti drogovým gangům, včetně najímání nových policistů a pohraničních strážníků.
Nicméně situace v americko-kanadských vztazích nakonec nemusí být tak zlá, jak by se mohla v tuto chvíli zdát. Na téměř 90 % zboží, které z Kanady do USA proudí, se bude uplatňovat dohoda o volném obchodu (USMCA) a zboží bude tudíž od cla osvobozeno. Nelze také vyloučit, že jednání o clu budou pokračovat a dojde k výraznějšímu pokroku.
Indie: Strategický spojenec v geopolitice, ale rival v obchodu
Indie představuje zvláštní případ, neboť jde o klíčového partnera americké zahraniční politiky. Na tom panuje v USA nadstranická shoda.
Před deseti lety to byl Barack Obama, kdo ústy své ministryně zahraniční Hillary Clintonové oznámil, že prioritním regionem americké zahraniční politiky je Asie-Pacifik. A byl to Donald Trump, který tento termín rozšířil na region „Indo-Pacifiku“, a to právě díky strategickému významu Indie jako možné protiváhy vůči rostoucí moci Číny.
Donald Trump označuje Indii za „přítele“. Zároveň ale neskrývá rozčarování nad tím, že americko-indické sblížení se do růstu vzájemného obchodu obou zemí promítlo jen v omezené míře. S celkovým objemem zahraničního obchodu přibližně 129 miliard USD zůstává Indie až na chvostu první desítky největších obchodních partnerů USA.
Právě to vedlo prezidenta Trumpa k uvalení relativně vysoké sazby 25 % na dovoz indického zboží. Nadto bude americká vláda penalizovat ty indické společnosti, které nakupují ruskou ropu nebo ruské vojenské vybavení a přinášejí tak do ruského státního rozpočtu nemalé zisky.
Indové se netajili nespokojeností s novými opatřeními, která mohou významně ovlivnit růst HDP a destabilizovat důvěru investorů. Dopady jsou již patrné i na indických akciových trzích. V tomto kontextu se americká tarifní strategie stává nejen nástrojem ekonomického tlaku, ale i významným faktorem formování globálních vztahů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
