Přehledně: Nová obchodní dohoda mezi EU a USA. Co je obsahem, kdo má navrch a dopady na Česko

ANALÝZA VOJTĚCHA KRISTENA | Donald Trump si na Evropě vynutil novou obchodní dohodu, která se bude týkat i Česka. Zatímco vývoj vyjednávání si můžete přečíst v komentáři Karla Bartáka, níže přehledně rozebíráme, co je podstatou dohody, kdo tahá za delší konec provazu a jaký budou mít nová cla vliv na tuzemské podniky. 

Co je obsahem dohody

Je třeba říct, že na papíře zatím není nic a jednotlivé body jsou známé z tiskového brífinku amerického prezidenta Donalda Trumpa a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. 

Hlavní body jsou tyto: Spojené státy nově uvalí na naprostou většinu zboží dováženého z Evropy 15procentní cla, což je oproti dnešku přibližně trojnásobná úroveň. V některých citlivých oblastech, třeba v případě dovozu oceli a hliníku, zůstávají v platnosti cla vyšší, v tomto případě 50procentní. 

Evropa se navíc zavázala, že od USA v dalších letech odebere vojenské a energetické produkty za stovky miliard dolarů a přislíbila další investice v USA. 

Naproti tomu, Evropa si „papírově“ nevyjednala nic navíc. Donald Trump doslova prohlásil, že Evropská unie souhlasila s otevřením svých „zemí pro obchod s nulovým clem“. 

Z evropského pohledu je snad jediným úspěchem fakt, že se podařilo nalézt kompromis, odvrátit hrozící 30procentní plošná cla a hrozbu obchodní války. Rovněž je pozitivní, že se podařilo efektivně snížit cla na dovoz evropských automobilů do USA o deset procentních bodů na 15 procent. 

„I když jsem stále přesvědčen, že cla nejsou řešením – jedná se o nejdůležitější obchodní a investiční vztah na světě a osobně bych uvítal vytvoření bezcelní unie. Dohoda přinese byznysu zásadní stabilitu a předvídatelnost. Na ministerstvu budeme i nadále dělat maximum pro to, abychom pomáhali českým exportérům uspět v zahraničí,“ uvedl k nové dohodě český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. 

Dohoda s Trumpem má hořkou pachuť. Cla jsou jen začátek, ďábel se skrývá v detailech

Kdo má navrch

Jak píše kolega Karel Barták, vyjednávání byla dlouhá a tvrdá. Zatímco Evropa ve svých obchodních vztazích dlouhodobě usiluje o vytváření zón volného obchodu a rušení celních bariér, Donald Trump cílí na přesunutí výroby do Spojených států a ochranu domácích pracovních míst – a cla jsou jedním z prostředků, jak toho dosáhnout.

Navzdory tvrdým vyjednáváním však výsledná dohoda nepřipomíná dokument, kde se obě strany potkají na půli cesty. Naopak. Zatímco Donald Trump získal v zásadě vše, co chtěl – od vyšších cel přes ochranu domácího trhu s ocelí až po nové investice za stovky miliard dolarů –, Evropa de facto nezískala nic nového a oproti současnému stavu si jen pohoršila. 

To je patrné i v širším kontextu – například Velká Británie si s USA dokázala vyjednat cla jen na úrovni 10 procent, tedy o pět procentních bodů nižší. 

Slabou útěchou pro Evropu je pouze snížení cel na vývoz automobilů – ty mají klesnout z aktuálních 25 procent na plošnou patnáctiprocentní sazbu, což je pozitivní zprávou zejména pro Německo. 

Cla mohou vyvolat něco horšího než „jen“ recesi, říká zakladatel největšího světového hedge fondu

Dopady na Česko

Dobrou zprávou je, že dopad nové dohody na Česko nebude nijak významně negativní. Naopak, v některých oblastech si může polepšit. 

Hlavním důvodem je právě snížení cel na dovoz evropských automobilů do USA, které klesají z 25 na jednotných 15 procent. Z tohoto kroku budou slabě benefitovat například německé automobilky a zprostředkovaně i české firmy, které jim dodávají díly. Pro přímé exportéry však pochopitelně o pozitivní zprávu nejde. 

To se týká například české zbrojovky Colt, která přibližně čtvrtinu tržeb získává právě exportem zboží do USA. 

„Americká cla zatěžují výsledky Coltu od letošního druhého kvartálu. Z dřívějších vyjádření managementu vnímáme, že se Coltu prozatím dařilo čelit dosavadním celním bariérám, a to zvýšením cen dotčených produktů o 10 % a rovněž zaváděním nových modelů zbraní na americký trh,“ komentuje novou celní nálož pro zbrojovku analytik Jan Raška z Fio Banky. 

„Nynější navýšení celní sazby o 5 procentních bodů bude sice znamenat další rizika do objemů, resp. marží, nicméně značná geografická, výrobní, segmentová a produktová diverzifikace by měla tato rizika tlumit. Coltu může dle našeho názoru například pomáhat v posledních letech budovaná a zesilující pozice v segmentu ozbrojených složek, což většinou znamená prodeje zbraní a dalšího vybavení s vyšší přidanou hodnotou, vyššími maržemi. To pak poskytuje větší možnosti čelit celním překážkám,“ dodává Raška. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Všichni je odepsali, teď se vrací. Ukrajina našla „tajnou slabinu“ Ruska a nasazuje Bayraktary

Nezvládli jsme to. Věta, na kterou Němci čekali roky. Kancléř Merz prolomil tabu o migraci

Třináct svátků, dva měsíce volna. Luxus, na který brzy nebudeme mít

sinfin.digital