Trump snížil emise. Co to znamená pro klimatickou politiku?

GLOSA MARKA KERLESE | I když to může znít neuvěřitelně, Donaldu Trumpovi se díky jeho politice podařilo výrazně snížit celosvětové emise skleníkových plynů. Způsob, jakým to současný americký prezident dokázal, ale dokazuje určitou absurditu současné snahy o záchranu klimatu.

Když Donald Trump získal podruhé křeslo prezidenta nejmocnější země světa, mezi ochránci klimatu to vzbudilo zděšení. A také teze o katastrofálním návratu klimatické politiky o mnoho let nazpátek.

Není divu. Seznam klimatických opatření, které Trump zrušil, revidoval nebo omezil, je dlouhý takřka jako jeho volební program. USA pod Trumpovým vedením mimo jiné znovu odstoupily od Pařížské klimatické dohody, přestaly financovat desítky klimatických a ekologických organizací, odložily platnost již schválených emisních norem v dopravě a energetice.

Trump navíc dosáhl zastavení podpory mnoha programů obnovitelných zdrojů zejména větrných elektráren. Země, která investuje do „větrných mlýnů“ je podle Trumpa „předem poražena“. USA pod Trumpovým vedením šly tak daleko, že zaplatily německé firmě RWE 1,2 miliardy dolarů za to, že zastaví své projekty větrných elektráren v USA.

Každý tedy pochopitelně čekal, že Trumpova politika odporu proti „všemu zelenému“ bude mít naprosto devastující vliv na celosvětovou snahu o snižování emisí skleníkových plynů. A výsledek? Zcela opačný.

Trump spouští jadernou revoluci. Ruší regulace a armáda testuje mikroreaktory

Podle řady odborných odhadů se po dlouhé době nejen zastavil nárůst produkce emisí, ale meziročně dokonce poklesne o zhruba 0,4 %. Důvod je jednoduchý.

I když se Trump staví proti ochraně klimatu, svou politikou této snaze paradoxně pomáhá. Zahájení války s Íránem a důsledky tohoto konfliktu vedly ke snížení spotřeby ropy a plynu a celkově utlumení ekonomiky v mnoha zemích. K němu zároveň přispěla i Trumpova protekcionistická politika vyhlašování cel, která poškodila mezinárodní obchod.

Trump jako zachránce klimatu?

Deník The Washington Post provedl na základě dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) analýzu, z níž vyplývá, že globální poptávka po ropě v roce 2026 klesne ve srovnání s loňským rokem o 2,5 %. To by vymazalo množství emisí skleníkových plynů produkovaných 42 miliony automobilů se spalovacími motory.

Protože ale agentura IEA původně v lednu předpovídala naopak výrazný nárůst spotřeby ropy s tím navýšené emise, je rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou údajně ještě mnohem větší. Trumpova politika přispěla k zamezení produkce emisí odpovídající ročnímu provozu celkem 103 milionů průměrných aut se spalovacím motorem. A z toho vyplývá i snížení celosvětové emisní zátěže o 0,4 %.

Co z toho vyplývá? Většina analytiků tento nesporný vliv „antiekologického“ Trumpa na ozdravení planety označuje slovy jako „kouzlo nechtěného“ či klimatický paradox.

Jiní odborníci ale upozorňují, že se vlastně nejedná o nic překvapivého. „Jediným, skutečně účinným opatřením ke snížení emisí jsou ekonomické krize. Ekonomika se zpomalí, omezí se spotřeba a tím i emise,“ řekl INFO.CZ Jaroslav Čížek, předseda spolku Realistická energetika a ekologie.

Vedro zabíjí. Evropě ale stále více vadí klimatizace než horko

Data o vývoji emisní zátěže za posledních 50 let podle něj jednoznačně dokazují, že emisní zátěž klesá pouze při takových událostech, jako byla pandemie covid-19 nebo v současné době válka USA a Izraele s Íránem. Nikoliv při zvýšených investicích do obnovitelných zdrojů.

Představa, že se dá klima zachránit přechodem na takzvaně obnovitelné zdroje energie, je z logických důvodů podle Čížka proto scestná. „Lidé to neradi slyší, ale celkové emise se dají snížit pouze tím, že takzvaně přestaneme růst, zchudneme a vrátíme se o desítky let nazpátek,“ tvrdí Čížek.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách. Děkujeme!

sinfin.digital