ANALÝZA | Soupeření mezi USA a Čínou se přesouvá na nové bojiště – do světa AI. Ta se stává klíčem k ekonomické síle i geopolitickému vlivu. V posledních týdnech představily obě velmoci své ambiciózní plány k jejímu ovládnutí. Jak se liší strategie Pekingu a Washingtonu a kdo v tomto zásadním souboji o budoucnost tahá za delší konec?
Fakt, že Spojené státy a Čína spolu v posledních letech otevřeně soupeří o moc ve světě, není třeba dlouze uvádět. Tyto velmocenské závody se však nyní výrazně propsaly i do oblasti moderních technologií, především do světa umělé inteligence (AI). Ta je vnímána jako klíčový prvek silných ekonomik, ale stejně tak i bojiště budoucnosti.
Nepřekvapí proto, že stejně jako kdysi Washington a Moskva oznamovaly smělé plány v závodech o dobývání vesmíru, jsme nyní svědky něčeho podobného v případě AI. Jen Moskvu vystřídal Peking.
V červenci 2025 Čína na Světové konferenci o umělé inteligenci v Šanghaji představila ambiciózní globální akční plán pro správu AI. Ten by ji měl do budoucna zajistit postavení lídra oboru a rozšířit její technologický a v návaznosti na to i politický vliv minimálně v zemích globálního Jihu.
Stalo se tak jen krátce poté, kdy stejně ambiciózní americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkazy (fakticky prezidentské dekrety), které mají naopak zakonzervovat současný stav americké vůdčí pozice a zajistit, že AI infrastruktura USA bude ve světě převažovat.
Jak tedy oba soupeřící titáni přistupují k umělé inteligenci a co je součástí jejich ambiciózních představ?
Čínský sen o umělé inteligenci „pro všechny“
Začněme v Pekingu. Čínský akční plán pro globální správu AI se skládá ze 13 komplexních bodů, které pokrývají široké spektrum oblastí od technologického rozvoje po mezinárodní spolupráci. Explicitně vyzývá vlády, podniky, výzkumná centra a jednotlivce k aktivní spolupráci na vývoji, inovacích a nasazení AI v globálním měřítku.
Tím fakticky navazuje na již osvědčenou praxi spojování státního i veřejného sektoru, popřípadě fúzi civilního i vojenského rozměru, kterou dobře známe i z jiných aktivit „říše středu“. Důraz je kladen na budování důvěry mezi různými aktéry, digitální infrastrukturu, sjednocení norem podle mezinárodních standardů a sdílení know-how na veřejně přístupných platformách.
Cílem je dle plánu vytvořit spravedlivý, bezpečný a transparentní rámec pro vývoj a správu AI, který bude přinášet výhody celému lidstvu a předcházet vzniku nových digitálních nebo technologických nerovností.
Dokument je zároveň reakcí na rostoucí rizika a výzvy, kterých si je Čína dobře vědoma: koordinovaný přístup k bezpečnosti, ochraně osobních dat, ekologické udržitelnosti a prevenci vytvoření digitálních nerovností.
Ačkoli se většina bodů plánu nese ve stejném obecném duchu (je důležité rozvíjet a investovat do AI), specifickým bodem v dokumentu je snaha o dorovnání „digitální propasti“, zejména posílením postavení globálního Jihu. Tím Čína formuluje AI nejen jako technologické, ale i geopolitické téma.
Vytvoření AI akčního plánu tak můžeme vnímat jako čínskou snahu o formu technologické diplomacie, ve které se snaží vystupovat jako důležitý aktér v úzkém okruhu technologických velmocí. Dokument tudíž není jen vizí pro technologickou budoucnost, ale i strategickým nástrojem na poli mezinárodních vztahů a rozvoje AI.
Velká očekávání versus krutá realita
Nutno poznamenat, že Čína dosáhla v posledních letech několika vskutku pozoruhodných úspěchů v oblasti AI. Nejviditelnějším příkladem je startup DeepSeek – ten v lednu 2025 představil chatbot model R1, jenž se svými schopnostmi téměř vyrovná americkým konkurentům včetně GPT-4 od OpenAI. DeepSeek se dokonce stal nejstahovanější AI aplikací ve Spojených státech, čímž ChatGPT překonal.
Dalším významným hráčem v čínském AI prostoru je technologický gigant Alibaba Group s modelem Qwen 3. Tento model získal mezinárodní uznání a zároveň se i díky němu stala Alibaba hlavním partnerem v oblasti AI významně zaostávajícího Applu pro Čínu.
Alibaba se přitom snaží využít situace a ohlašuje vlastní smělé plány, kdy v příštích třech letech chce investovat přes 53 miliard dolarů do rozvoje cloudů a AI infrastruktury. To představuje dosud největší soukromý investiční projekt v Číně tohoto druhu.
Jenže ne vše je tak růžové. Přestože Čína dosahuje významných úspěchů v oblasti AI, stále čelí zásadním strukturálním překážkám. Wang Qi, viceprezident cloudové divize Tencent, upozorňuje na největší problém spočívající v omezených kapacitách grafických karet a výpočetních zdrojů.
Rozšířené používání AI modelů je limitováno kvůli omezenému přístupu k moderním grafickým procesorům v důsledku přísnějších amerických exportních omezení a čínské firmy proto musí šetřit výpočetním výkonem.
Například společnost Kuaishou omezila počet uživatelů testovací verze svého text-to-video modelu Kling, aby předešla nedostatku výpočetní kapacity. Podobně startup Moonshot AI upozorňuje, že jeho chatbot v době špičky nemusí mít dostatek výpočetních zdrojů. To vše brzdí životně důležité inovace a nahrává dosud dominantní americké konkurenci.
