KOMENTÁŘ JANA MALINY | Západ vstupuje do nového závodu o kritické suroviny, ve kterém už nestačí jen platit. Deník The Wall Street Journal nedávno přinesl svědectví zástupců amerických a evropských zbrojařských firem, kteří mluví o hrozbě nedostatku konkrétních vzácných prvků a rud nezbytných pro výrobu moderních zbraní. „Je to asi největší páka, kterou Číňané směrem k Západu mají, ale je jen dočasná,“ říká pro INFO.CZ vojenský analytik Lukáš Visingr.
V dubnu letošního roku dorazila do čínského přístavu Ningbo zásilka. Náklad obsahoval 55 tun antimonu. Ten byl vytěžený v Austrálii a mířil do mexické hutě americké společnosti United States Antimony Corporation.
Taková trasa byla do té doby rutinní, přeprava přes Čínu sloužila jen jako tranzitní mezistanice. Tentokrát se ale něco změnilo. Čínská celní správa zásilku zadržela na tři měsíce. Firma musela požádat o pomoc ministerstvo zahraničí USA i Bílý dům, aby vůbec zjistila důvod zadržení.
Čína nakonec povolila zásilku propustit pod podmínkou, že bude vrácena zpět do Austrálie, a nikoli do Mexika, kde měl být antimon zpracován pro potřeby amerického obranného průmyslu. Navíc, když loď konečně dorazila zpět do Austrálie, pracovníci firmy zjistili, že byly porušeny bezpečnostní plomby.
„Nikdo z těch, kdo se na přepravě podíleli, nic podobného nikdy nezažil,“ komentoval situaci výkonný ředitel firmy Gary Evans, kterého cituje deník The Wall street Journal.
Čína je zkrátka podle expertů připravená využít svou kontrolu nad kritickými surovinami jako geopolitickou zbraň.
V tomto případě sice jen na úrovni celního úředníka v přístavu, daleko větší problém pro Západ ale představuje fakt, že Čína dodává přibližně 90 % světové produkce vzácných zemin a k tomu dominuje v produkci mnoha dalších důležitých minerálů.
Téměř monopolní postavení Říše středu
Samarium, germanium, gallium, antimon. Příklady prvků, bez kterých se nedají vyrábět věci jako laserové zaměřovače raket, noktovizory („noční vidění“, pozn. red.) pro vojáky nebo třeba supersilné permanentní magnety, které vydrží extrémní teploty, používané například v extrémních podmínkách proudových motorů stíhaček F-35.
„Tyto materiály se ale používají skoro všude, nejde jen o vojenskou sféru – veškerá moderní elektronika je obsahuje, ačkoliv jen ve velmi malém množství. Čipy, integrované obvody – jejich součástí jsou i tyto kovy. Protože mají unikátní vlastnosti. Například dokážou ovlivňovat elektromagnetické signály – to je pro čipy zásadní. Dále se využívají třeba pro LED diody, ty obsahují vzácné prvky prakticky vždy,“ vysvětluje dále Visingr.
To je mimo jiné také důvod, proč dnes firmy tolik investují do recyklace starých telefonů. Nabízejí za ně peníze, protože z nich získávají zpět tyto materiály.
Zbrojaři bijí na poplach
Problémy se zásobováním se skutečně netýkají jen jedné zásilky v přístavu. Napříč obranným průmyslem začínají firmy narážet na nový fenomén – dodávky z Číny se opožďují, zpřísňují nebo zcela zastavují, a to na základě dříve neslýchaných podmínek.
Zákazníci mají čínským úřadům nebo zástupcům čínských společností prokázat, že vzácné zeminy a prvky nebudou využity pro vojenské účely. Požadavky jdou výrazně nad rámec běžných byznysových pravidel.
„V květnu jsme od čínského dodavatele magnetů obdrželi formuláře, které požadovaly výkresy, fotografie produktů, seznam našich zákazníků a záruku, že magnety nebudou použity k vojenským účelům,“ popsal situaci Chris Thompson, viceprezident americké firmy ePropelled, kterého cituje The Wall Street Journal.
Firma vyrábí pohonné jednotky pro drony a mezi jejími klienty jsou velké americké obranné společnosti i výrobci dronů na Ukrajině. Thompson dále říká: „Samozřejmě, že čínské vládě takové informace poskytnout nemůžeme.“
Výsledkem bylo okamžité pozastavení dodávek ze strany čínského výrobce. Společnost ePropelled tak musela odložit objednávky o jeden až dva měsíce, což je dvojnásobek jejích běžných dodacích lhůt.
Velké zbrojovky začínají panikařit. Uvědomují si, že bez přímého zapojení do těžby nebo výroby prostě magnety neseženou – bez ohledu na cenu.
Problémy přiznávají i větší hráči. Bill Lynn, generální ředitel americké obranné firmy Leonardo DRS, na konferenčním hovoru uvedl: „Abychom udrželi včasné dodávky, musí se tok materiálu ve druhé polovině roku 2025 zlepšit.“
Podle něj je firma aktuálně odkázána na „bezpečnostní zásoby“ germania, klíčového prvku pro infračervené senzory používané v řízených střelách.
Zatímco některé firmy se snaží hledat alternativní dodavatele v USA, Evropě nebo Japonsku, většina těchto nových zdrojů je stále závislá na čínských surovinách. Společnosti jako Vulcan Elements či USA Rare Earth sice slibují domácí produkci magnetů, ale tu nebudou schopny dodat dříve než koncem roku, a i tehdy v omezeném objemu.
Podle Nicholase Myerse, ředitele startupu Phoenix Tailings, který vyrábí vzácné kovy: „Velké zbrojovky začínají panikařit. Uvědomují si, že bez přímého zapojení do těžby nebo výroby prostě magnety neseženou – bez ohledu na cenu.“
Situace je nejkritičtější u malých firem, které vyrábějí komponenty pro drony. Ty většinou nemají vlastní zásoby ani rozpočty na diverzifikaci, a komplikovaná pravidla vývozu z Číny je často zcela vyřazují ze hry.
Zpřetrhat závislost = najít nová ložiska
Obranný průmysl Západu si dnes už neklade otázku, zda se odpoutat od čínské dominance ve vzácných zeminách, ale jak rychle to dokáže. Výroba zbraní zkrátka stojí na surovinách, které nelze ze dne na den nahradit ani přesměrovat. A i když se první alternativy začínají rýsovat, cesta k nezávislosti bude dlouhá.
A je potřeba říct, že nejde o to, že by vzácných zemin bylo málo. Ony se – paradoxně a názvu navzdory – vyskytují prakticky všude, ale jsou přítomné jen v malých koncentracích. Většina nalezišť tedy není ekonomicky výhodná.
Míst, kde jsou ve větším množství, je poměrně málo. A těžba je zároveň velmi náročná, především z hlediska chemicko-technologických procesů a dopadů na životní prostředí.
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra je právě míra ekologických škod jedním z hlavních důvodů, proč se těžba ve větší míře neděje třeba v Evropě.
„Dochází při ní ke značnému znečištění. Číňanům tohle nevadí. V Africe to také nikdo řešit nebude. A v USA – pokud to bude někde v poušti s minimálním osídlením – taky ne. V Evropě je to problém, protože nemáme neobydlené oblasti, kde by se podobné provozy daly postavit,“ vysvětluje Visingr.
Vláda USA nespí
Pentagon v červenci oznámil, že zaplatí 400 milionů dolarů za podíl ve firmě MP Materials, která provozuje největší důl na vzácné zeminy v Americe a rozšiřuje kapacity pro výrobu magnetů.
Jak na investorském hovoru uvedl James Taiclet, CEO společnosti Lockheed Martin, jde o přelomovou dohodu, která má pomoci zajistit dodávky pro stíhačky F-35 i řízené střely.
Americké ministerstvo obrany už dříve poskytlo také 14 milionů dolarů kanadské firmě, která má vyrábět germaniové substráty pro solární panely využívané na obranných satelitech. A další granty směřují do firem jako Phoenix Tailings nebo USA Rare Earth, které připravují výrobu magnetů a kovů v Severní Americe.
Součástí snahy je i vznik Critical Minerals Forum – platformy, kterou Pentagon zřídil začátkem loňského roku. Cílem je podpořit nové těžební a zpracovatelské projekty, a to nejen v USA, ale i v partnerských zemích. Forum má firmám pomáhat s financováním a propojit je s výrobci, kteří suroviny potřebují.
Zároveň začínají velcí výrobci zbraní opouštět dosavadní outsourcing nákupu surovin, kdy tuto agendu nechávali na subdodavatelích. Místo toho se snaží přímo vstupovat do vlastnických struktur dodavatelů nebo dojednávat smlouvy napřímo.
Přesto zůstává faktem, že většina nových producentů zatím není schopna okamžitě dodávat. Firmy jako ePropelled sice uzavřely smlouvy s americkými startupy, ale reálné dodávky očekávají až na konci roku, a to v tom nejoptimističtějším scénáři.
Snaha najít nová ložiska je už ale naštěstí bezesporu v plném proudu. Podle experta Lukáše Visingra je i tohle důvod, proč měl Trump zájem o ukrajinské suroviny.
„Čínská dominance je dočasná. Ta páka je silná, ale nevydrží věčně. Myslím, že podíl Číny na trhu začne nejdřív klesat pomalu, ale pak rychleji. V horizontu 5 až 10 let. A to je vlastně velmi brzy. Oni si to uvědomují. Proto chtějí páku využít teď. Ale ví, že když to přeženou, může se to obrátit proti nim,“ uzavírá Visingr.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
