Věděli jste, že Temelín už dávno nemá běžně uváděný čistý výkon lehce nad 1000 MW, ale 1085 MW? Na vylepšení funkce lopatek parních turbín se podílel výzkum Aerodynamické laboratoře Ústavu termomechaniky AV ČR, mimo jiné i tým vedený Jiří Pleškem, fyzikem s mnohaletou praxí ve výzkumu, aplikované vědě i vzdělávání studentů, a vedoucím programu Účinná přeměna a skladování energie v rámci projektu Strategie AV21, z jehož dílny se do energetické praxe dostalo několik zásadních inovací. Právě on je nyní jedním z pěti kandidátů, z jejich řad bude zítra, v úterý 10. prosince, Akademický senát volit nového předsedu Akademie věd ČR.
„O účinnosti turbín rozhoduje délka a tvar jejich lopatek, materiál i konstrukce. Lopatka v elektrárně Temelín má délku pracovního listu 1220 mm, takže nejdelší oběžné lopatky dosahují na svém konci rychlosti téměř dvakrát vyšší, než má šíření zvuku. Blok temelínské elektrárny je tak po modernizaci turbíny při stejné spotřebě jaderného paliva schopen docílit 1085 MW oproti původním 1020 MW. Stejný dlouhodobý výzkum pomohl navýšit i výkon jednoho bloku v Dukovanech na 510 MW z původních 440 MW,“ vysvětluje Jiří Plešek, předseda Rady Strategie AV21.
Díky této i dalším inovacím se tak nyní v Temelíně vyrábí o jednu terawatthodinu bezemisní elektřiny navíc, čímž lze ročně ušetřit až milion tun oxidu uhličitého – to pro představu odpovídá emisím všech osobních aut v ČR za celý měsíc.
Vědci však nepracují pouze na optimalizaci provozu stávajících reaktorů, ale rovněž na vývoji tzv. malých modulárních reaktorů.
Strategie AV21 se intenzivně zabývá také jednou z nejdůležitějších otázek energetické transformace – skladováním elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami. Nadějný vynález expertů z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR by v případě úspěšného uvedení do praxe sliboval doslova revoluční přínos.
„Kolegové vyvinuli baterii na principu slané vody. Vodný elektrolyt spolu se zinkem a grafitem zaručuje bezpečnost a ohleduplnost k přírodě. Testovaný prototyp nevykazuje po prvních pěti stech nabíjecích cyklech téměř žádný pokles kapacity. Tato baterie tak otevírá cestu k levnému a bezpečnému skladování energie,“ dodává Jiří Plešek.
Projekt Strategie AV21, který letos oslavil desáté výročí působení a v němž Jiří Plešek vedl mezi lety 2015–2021 koordinaci a rozvoj programů a aktivit včetně dotačních řízení, přináší významné inovace s pozitivními dopady do společnosti nejen v oblasti energetiky – přesně podle jeho hesla „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.
Vodíkové technologie i účinná likvidace jednorázových plastů
Tématu skladování energie se ve své Laboratoři vodíkových technologií věnuje i Ústav termomechaniky AV ČR. Vědci předpokládají, že jak vodíkové palivové články, tak elektrolyzéry (pro rozklad vody na vodík a kyslík) čeká v budoucnu široké využití ve vodíkovém hospodářství, v němž budou palivové články zdrojem energie nejen pro automobily, ale také pro drobná elektronická zařízení, nebo dokonce pro zařízení v nemocnicích. Mezi nejperspektivnější technologie patří palivové články a elektrolyzéry typu PEM. Polymerní elektrolytické membrány používané v těchto typech zařízení zkoumá Ústav makromolekulární chemie AV ČR.
V rámci snahy o zajištění maximální bezpečnosti jaderných zařízení v České republice byl v Dukovanech dále instalován unikátní šestisložkový seismograf Rotafon, který je schopen detekovat i velmi slabé zemětřesení. Jeho unikátní konstrukce umožňuje potlačit vliv technologických vibrací jaderné elektrárny a poskytnout tak spolehlivá data pro hodnocení seismické bezpečnosti. Tato data budou využita i při posuzování vhodných lokalit pro nové malé modulární reaktory. Na jeho vývoji se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
K zajištění udržitelnosti energetiky přispěl výzkumný tým z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR ještě jednou. Našel totiž způsob účelné likvidace jednorázově použitých PET lahví. Pomocí speciálního procesu, který se nazývá nízkoteplotní pyrolýza, se podařilo získat produkty využitelné v lékařství, automobilovém a potravinářském průmyslu. Pevný uhlíkatý zbytek z procesu lze dále využít v energetice.
„Úspěchy Strategie AV21 ukazují, že česká věda má co nabídnout. Díky ní žijeme v zemi, kde se dějí převratné věci, které mají globální dopad a velkou měrou ovlivní naši společnou budoucnost. Akademie věd tak přispívá k tomu, abychom žili v lepším a udržitelnějším světě,“ uzavírá Jiří Plešek.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
