Od letošního února, kdy začaly platit nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám, výrazně narostl počet žádostí o dotace. Navzdory tomu, že jsou tyto podmínky v některých oblastech přísnější a zněly i varovné hlasy, že to žadatele spíše odradí. Po čtvrt roce se ale ukazuje, že opak je pravdou – zájem o domácí fotovoltaiku stále roste, především pak o systémy s chytrým řízením. Na jakém principu fungují – jak samotné systémy, tak dotační program a celý proces od podání žádosti po realizaci projektu?
Žádosti o dotace na instalaci energetických opatření u rodinných domů můžete v rámci nových podmínek dotačního programu Nová zelená úsporám Light podávat již téměř čtvrt roku, od 20. února 2025. A Přestože podmínky ve srovnání s předchozím programem „přitvrdily“, žadatele to podle všeho neodradilo.
„Naše zkušenosti s programem jsou pozitivní. V počátečních telefonátech s klienty je to především o vysvětlování a propočtech. První týdny potvrdily, že návratnost investic je v případě úspěšné žádosti o dotaci na podporovaná energetická opatření, jako jsou solární elektrárny, tepelná čerpadla nebo zateplení, mezi 5–7 lety. Doba návratnosti se pak ještě zásadně zkracuje při použití chytrého řízení,” říká Pavel Matějovič ze společnosti Schlieger, která za své klienty podala od doby spuštění programu přes 200 žádostí.
Mezi největší změny a zmíněné zpřísnění podmínek, na které nejsou mnozí zájemci o dotace připraveni, patří limit maximálně dvou vlastněných nemovitostí a minimální doba trvalého bydliště po dobu pěti let po příjmu dotace. V praxi je tak nyní složitější získat dotace na fotovoltaický systém umístěný například na chatě nebo když dědictví bytu po babičce zvýší počet nemovitostí některého z členů domácnosti na tři a tím zabrání možnosti o dotaci požádat.
„Naopak bezesporu pozitivní novinkou je vyplacení financí ještě před instalací, k tomu obvykle dojde do maximálně 30 dnů od schválení žádosti. I tak se docela často setkáváme s názorem, že je to příliš dlouhá doba,“ popisuje problematiku procesu Pavel Matějovič s tím, že realizaci projektu zahajují v řádu několika týdnů od uhrazení zálohové faktury.
Nejvíc táhne „chytrá Anna“
Zhruba o 50 % se zvýšil zájem o dotace na instalaci fotovoltaických elektráren s chytrým zařízením, které nově používá i prvky umělé inteligence. V případě společnosti Schlieger se jde o systém Anna, který dokáže provoz zefektivnit až o 40 % oproti FVE bez chytrého řízení.
„Zájem o chytré řízení roste kontinuálně v řádech desítek procent každý měsíc,“ vypočítává Pavel Matějovič. Důvod je podle něj jasný: zákazník má šanci si „sáhnout“ na částku, která mu toto zařízení pokryje, a zároveň ví, že mu šetří nemalé peníze. „Palubní AI“ ve fotovoltaickém systému totiž umožňuje širší kontrolu nad využíváním vyrobené energie, optimalizuje časy prodeje nadvýroby zpět do sítě a zároveň predikuje počasí i ceny elektřiny. „Anna ušetří optimalizací hospodaření s elektřinou reálně desítky tisíc korun ročně,“ říká Pavel Matějovič.
Ale ani ostatní tituly v rámci aktualizovaného dotačního programu nemají nouzi o nové žadatele – roste především zájem o zateplení, přestože si lidé na nové podmínky dotací i kombinační bonusy teprve zvykají.
„Zhruba 15 až 20 % všech námi podaných žádostí nějakým způsobem obsahuje i zateplení. To je veliká změna. My jsme se na ni chystali celý loňský rok a máme k dispozici vlastní ‚zateplovací‘ týmy, takže jsme schopni dodávat komplexní službu,“ říká Pavel Matějovič s tím, že podobný růst zájmu kolem 15 % zaznamenaly také výměny neekologických zdrojů vytápění za tepelná čerpadla.
„V průměru 80 % žádostí je úspěšných a z nich už má zhruba polovina žadatelů finance na účtu,“ popisuje na závěr současný stav Pavel Matějovič, výkonný ředitel společnosti Schlieger.
