Nikdy jsem se nikomu nepodřídil, tvrdí Šlachta. V minulosti ale často jezdil na schůzky za Langerem

Jan Hrbáček

„Nikdy jsem nikomu béčko nedělal. Kdo mě zná v osobní rovině, ví, že bych se nikomu nepodřídil. Já jsem vždycky áčko,“ prohlásil nedávno v předvolebním rozhovoru na CNN Prima News předseda hnutí Přísaha a bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta. A termíny „áčko“ a „béčko“ používá skoro v každém z posledních rozhovorů. Kdo ale Roberta Šlachtu osobně zná, ví, že to se svým tvrzením hodně přehnal. Například expremiér Petr Nečas tvrdí, že se Šlachta vnucoval nejen k němu, ale i k jeho pravé ruce a dnes manželce Janě Nagyové (dnes Nečasové). Stejné namodelované to měl Šlachta údajně také s ministrem vnitra Ivanem Langerem, po kterém jeho útvar později doslova „bažil“. Když byl Langer ve funkci, Šlachta za ním podle několika svědectví jezdil domů do Olomouce a vozil mu mimo jiné dárky pro jeho děti. Cestu k Langerovi si Šlachta podle svědectví budoval velmi intenzivně. Ekonomický deník získal jako důkaz popisovaných vztahů například karikaturu, kterou Šlachta a další dva vysoce postavení policisté Langerovi věnovali jako dárek v roce 2009.

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta odmítá, že by dělal „béčko“ vládnímu hnutí ANO Andreje Babiše. Naopak jeho kabinet byl jedním z důvodů, proč se rozhodl jít do politiky. „Byla to vláda, která slibovala protikorupční tažení. Pro mě byl rok 2019 velkým zklamáním kvůli tomu, kolik policistů odcházelo a jakým způsobem. Nedovedl bych si představit, že bych takovým lidem (z vlády) dělal béčko,“ vysvětlil svůj pohled Šlachta nedávno na CNN Prima News.

„Nikdy jsem nikomu béčko nedělal. Kdo mě zná v osobní rovině, ví, že bych se nikomu nepodřídil. Já jsem vždycky áčko,“ zdůraznil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.

Ten výrok nedává úplně smysl. Robert Šlachta byl příslušníkem několika ozbrojených sborů, a právě ty jsou naopak vystavěny na podřízenosti a nadřízenosti.

A navíc, ten kdo Roberta Šlachtu dobře zná, ví, že hodně přestřelil. Ekonomický deník o něm hovořil s řadou politiků a vysoce postavených policistů, kteří tvrdí pravý opak. Šlachta se podle nich velmi často „vlísával“ ke svým nadřízeným a očekával profesní růst. Naprosto otevřeně o tom promluvil například bývalý premiér Petr Nečas.

Hyperoddaný policajt

Toho na podzim roku 2010 požádal o schůzku. Ta proběhla v kavárně na Malé Straně. „Café Segafredo se to jmenovalo. Tam jsem se sešel s ním a tehdejším ředitelem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Liborem Vrbou. A tam si Šlachta řekl o pozici policejního prezidenta. Takhle natvrdo. Že to má domluvené, má podporu tehdejšího nepsaného šéfa Věcí veřejných Víta Bárty, a tím pádem má automaticky podporu Radka Johna, jakoby to s úsměvem konstatovali všichni, kterými se oháněl. Takhle to tam za Věcí veřejných na vnitru fungovalo. V té době jsem už byl premiérem. Šlachta měl jednu zásadní vlastnost, byl to vždy policejní plukovník svého ministra vnitra. Kdyby se ministrem vnitra stal Reinhard Heydrich, tak nemá oddanějšího policistu, než je Šlachta. On se snažil, protože byl prostě obrovsky ambiciózní, dostat se i k premiérům. Není mimochodem bez zajímavosti upozornit na to, že se třikrát setkal s mou vrchní ředitelkou v Hrzánském paláci na snídani. Pokaždé se ohlásil sám a strašně stál o pracovní snídani s ní,“ zpochybnil Nečas Šlachtovo tvrzení, že se nikdy nikomu nepodřídil.

Petr Nečas

Nabízí se jednoduché vysvětlení, že Šlachta u premiérovy pravé ruky lobboval za sebe a svůj profesní růst.

„Já jsem u toho samozřejmě nebyl. Nicméně jsem byl vždy o těchto jejich setkáních dopodrobna informován. V podstatě první jeho vzkaz z těchto setkání byl, že on za to vyšetřování kolem utajovaného svědka u Pandurů nemůže, že za všechno můžou prokurátoři z Olomouce. Že jim (ÚOOZ) to nařídili, že by to jinak vůbec nedělali, ale dělat to musí, protože jim to přikázalo státní zastupitelství,“ uvedl Nečas.

Petr Nečas považoval tehdy Šlachtovo chování za jasný lobbing za svoji osobu.

„Samozřejmě. A pak tam vedl takové ty řeči, jak má těžký osobní život, jak nikdy nebyl u moře, nikdy ho neviděl. A že s ním žádná partnerka nevydrží, že si kvůli tomu, aby byl pro ženy atraktivnější, nechal udělat i plastickou operaci. On tam prostě probíral i tyto zcela nepracovní záležitosti. A co je zajímavé, vždy se ozval sám. Už na začátku roku 2012 evidentně řešil volbu, když to řeknu zjednodušeně, jestli se má ke mně jako k premiérovi vetřít, anebo jestli je pro něj výhodnější mě jako premiéra odrovnat,“ prohlásil ke Šlachtovi Petr Nečas.

Návštěvy u Langera

Ekonomický deník u mnoha zdrojů ověřil, že Šlachta vyhledával přízeň i dalších politiků – například ministra vnitra za Věci Veřejné Radka Johna, Martina Peciny (ČSSD), ale i Ivana Langera (ODS), kterého Šlachtův ÚOOZ o pár let později zadržel při obří razii ve známé kauze Vidkun.

Robert Šlachta jezdil za Ivanem Langerem k němu domů do Olomouce. V Praze by takové schůzky totiž hodně bily do očí.

„Jezdil k němu domů. A nebyly to nahodilé schůzky. Vozil mu dokonce dárky pro jeho děti,“ potvrdilo Ekonomickému deníku hned několik někdejších vysoce postavených policistů. Ekonomický deník se rozhodl, že jejich identitu nebude prozrazovat.

Ivanu Langerovi mimochodem Robert Šlachta věnoval nemalou část své knihy Třicet let pod přísahou. Časté návštěvy u něj doma v ní ovšem nezmiňuje.

„Ivan Langer byl v té době jako ministr nesmírně obětavej, pracovitej. Pamatuju – to jsem byl ještě na prezidiu –, jak se vracel ze služební cesty z Německa a v půl druhé ráno z pátka na sobotu si nás všechny svolal a my mu představovali změnu SKPV (Služby kriminální policie a vyšetřování – pozn. red.), změnu analytiky, změnu jednotlivých útvarů, všechny návrhy. O půl třetí ráno nás tam seřval všechny – pamatuju si, jak jsem se potácel domů a říkal si, že na všechno jebu, že na sebe nenechám řvát. Ale na druhou stranu jsem oceňoval tu jeho pracovitost, měl úžasný zápřah a tah na branku… …Nevnímali jsme ještě to jeho bé, samozřejmě, tu temnou stránku, kterou s sebou Ivan Langer nese. To jsme pochopili až v pozdějších dobách,“ napsal například o Langerovi Šlachta.

Ekonomický deník získal důkaz o intenzitě vztahu Roberta Šlachty k Ivanu Langerovi. Je jím karikatura, kterou mu věnovali tři, dnes už bývalí vysoce postavení policisté: tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta (vlevo), dnes už náměstek policejního prezidenta Jiří Houba (uprostřed) a bývalý šéf protikorupční policie Libor Vrba (vpravo). Všichni dárek ministrovi vnitra vlastnoručně podepsali.

Ekonomický deník se proto pokusil oslovit bývalého ministra vnitra Ivana Langera, aby se ke schůzkám se Šlachtou vyjádřil. Ten to ale odmítl.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat. Orel much nelapá,“ zareagoval na výzvu Ekonomického deníku někdejší ministr vnitra Ivan Langer.

Foto: archiv Jana Hrbáčka

„Áčko“ z Brna

Podstatnou část svého policejního života strávil Robert Šlachta v Brně. A k brněnskému angažmá se váže další z historek, která zpochybňuje Šlachtovo tvrzení o „áčku“, které se nikdy nikomu nepodřídilo.

Generální inspekce bezpečnostních sborů před pár lety prověřovala podezření, že měl Robert Šlachta od roku 2013 předávat „kriminálně závadovým osobám“ informace z policejního prostředí o připravovaných policejních zásazích, vedených trestních řízeních a podobně.

GIBS se soustředila zejména na případ, ve kterém byl obviněn Šlachtův letitý přítel a informátor Albin Arifovič.

„Měl oslovit tehdejšího nadřízeného zpracovatele celého případu a měl se snažit zjistit informace k celému tomuto trestnímu řízení a měl žádat o zastavení řízení,“ stojí v jednom z dokumentů, s nímž měl týdeník Euro možnost se seznámit.

Albin Arifovič byl inspekcí zatčen krátce po akci ÚOOZ mezi olomouckými policisty v kauze Vidkun. Soud v této věci dodnes neskončil.

V průběhu vyšetřování začala navíc v bezpečnostních kruzích kolovat fotografie z dubna roku 2009, na které je zachycen Robert Šlachta v kupé Ferrari Albina Arifoviče na parkovišti jednoho z brněnských hypermarketů.

„Albi (přezdívka Albina Arifoviče – pozn. red.) byl v Brně vždy typické ‚áčko‘,“ glosoval Šlachtovo tvrzení v CNN Prima News o „áčku“, které se nikdy nikomu nepodřídilo, někdejší důstojník ÚOOZ Michal Ratajský.

Nechme ještě zavzpomínat expremiéra Petra Nečase.

„Je skutečností, že Robert Šlachta tak, jako se zkoušel vlísávat ke mně, tak zcela evidentně se snažil vlísávat i k současnému premiérovi. Koneckonců na audionahrávce z twitterového účtu Šuman, tam je jednoznačně řečeno, že Babiš říká, že mu Šlachta vzkázal, že chce být policejním prezidentem. Já bych k tomu dodal: To už je recidiva. A nejpozoruhodnější na tom je ten náhodný názorový obrat, který jsme zaznamenali. Babiš se nade vší pochybnost Roberta Šlachty zastal, když odcházel z ÚOOZ, stál na jeho straně, akorát ho zase neudělal tím policejním prezidentem… …Šlachta je klasický trafikant. A jiné za to honil. Ale pro něj nikoliv poprvé asi platí jiná pravidla. A teď najednou plive na Babiše, který se k němu choval loajálně. V podstatě se o něj postaral. To také něco vypovídá o charakteru Roberta Šlachty,“ sdělil před rokem Petr Nečas Ekonomickému deníku.

Je to lež, tvrdí Šlachta

„Je to lež. Nikdy se nic takového neodehrálo,“ zareagoval loni v rozhovoru s Ekonomickým deníkem, který následoval po dvou rozhovorech s Petrem Nečasem, Robert Šlachta.

„Expremiér Nečas je odsouzený za křivou výpověď, takže co si o takovém člověku můžeme myslet. Má se mnou dlouhodobý problém, protože jsme rozkryli, co dělala jeho tehdejší milenka, dnes manželka na úřadu vlády,“ opáčil bývalý šéf ÚOOZ.

Na otázku, zda si Nečasovi řekl o post policejního prezidenta, pak zareagoval: „Rozhodně ne.“

K setkání s Janou Nagyovou (dnes Nečasovou) pak doplnil: „Ano, setkali jsme se. Celé to začalo tak, že jsme ji chtěli pozvat na výslech. Poslali jsme obsílku, ale za chvíli se nám dostala zpětná vazba z Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), že pan premiér zuří, co jsme si to dovolili ji vůbec pozvat a že mám koupit kytku a jít se jí do Hrzánského paláce (jedna z budov Úřadu vlády, kde obvykle sídlí budoucí premiér před oficiálním nástupem do úřadu. Pak ‚sedí‘ ve Strakově akademii – pozn. red.) omluvit. Já jsem ostentativně řekl, že se nikdy nikomu nebudu omlouvat za to, že děláme, co nám přísluší,“ tvrdí Šlachta.

„Tehdy jsme prověřovali statisícové odměny asistentky pana premiéra paní Nečasové. On je obhajoval slovy, že ‚dře jako kůň‘. V té souvislosti jsme prověřovali úniky z Úřadu vlády, a proto jsme s paní Nagyovou potřebovali mluvit. Klasicky jsme ji pozvali – jako běžného občana – i ten detektiv to tak bral a vrátilo se nám to zpátky, že se mám jít s kytkou omluvit. Tak jsem se s paní Nagyovou potkal, ale s žádnou kytkou, nebo něčím podobným,“ pokračuje.

Na otázku, zda skutečně šel na Úřad vlády, pak odvětil: „Ne, šel jsem do Hrzánského paláce s tím, že se jdu domluvit, že skutečně půjde vypovídat tak, jak bylo v obsílce. Ale skutečně ne s kytkou.“

Ekonomický deník Roberta Šlachtu vyzval, aby se k jízdám za Ivanem Langerem do Olomouce vyjádřil. Do vydání článku tak ale neučinil.

sinfin.digital