Oxfordská univerzita se rozhodla ocenit dlouhodobou spolupráci s Luďkem Sekyrou a jeho nadací Sekyra Foundation. Nadace, která se v mezinárodním měřítku zaměřuje na podporu filosofie, podpořila nejstarší statutární profesuru filosofie na Oxfordu, White’s Professorship of Moral Philosophy, která je zároveň světově nejvýznamnějším stolcem morální filosofie. Profesura byla ustavena v roce 1621 Thomasem Whitem a po 400 letech bude její nový název znít Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy. Při této příležitosti Oxfordská univerzita uspořádá konferenci předních odborníků věnovanou aktuálním otázkám morální filosofie, zejména pak populační etiky, jejíž další výzkum hodlá Sekyra Foundation podpořit. Včetně přímého nadačního příspěvku na profesuru ve výši 2,8 milionu liber dosáhne celková výše podpory, kterou Sekyra Foundation Oxfordské univerzitě poskytne, částky 100 milionů Kč.
Rektorka univerzity profesorka Louise Richardson k tomu dodává: „V Oxfordu jsme hrdí na dlouholeté vazby mezi našimi filosofy a Prahou, které sahají až do 14. a 15. století, kdy Jan Hus čerpal ze zakázaných děl Johna Wycliffa. Je skvělé, že po 400 letech své existence se profesura přejmenuje na Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy. Jsme panu Luďku Sekyrovi a nadaci Sekyra Foundation za velkorysý dar velmi vděčni.“
Spolupráce s Oxfordskou univerzitou
„Není nic výstižnějšího, co by charakterizovalo tradici a intelektuální excelenci, jež se nám vybaví při vyslovení jména Oxfordská univerzita, než profesura morální filosofie ustavená v roce 1621 Thomasem Whitem, která je nejstarším univerzitním stolcem filosofie. Často přemýšlím, proč se tak zřídka tážeme, jak prožít dobrý život, co znamená morální pokrok, jaká je naše odpovědnost vůči budoucím generacím, proč veřejný prostor není také morálním prostorem nebo jak kontinuitu humanity ovlivňují technologie či planetární změna klimatu. Tyto výzvy, které jsou mimo jiné předmětem mých diskuzí s oxfordskými filosofy, nám pomáhají odkrýt hlubší vrstvy skutečnosti, podstatu života, který žijeme. Těší mě, že jsem mohl k tomuto dialogu přispět,“ říká Luděk Sekyra, předseda správní rady nadace.
Spolupráce s Oxfordskou univerzitou je vyústěním trvalého zájmu zakladatele nadace Luďka Sekyry o morální a politickou filosofii. V minulosti šlo o podporu velkých mezinárodních konferencí o filosofii Ludwiga Wittgensteina, o mezináboženském dialogu či o díle morálního filosofa Dereka Parfita. Významným počinem bylo rovněž vybudování studentského centra Sekyra House na Harris Manchester College a především pak instalace lavičky Václava Havla v univerzitním parku. V neposlední řadě poskytuje nadace také stipendia postgraduálním studentům filosofie a právní teorie, včetně problematiky lidských práv.
„Oxfordská univerzita je pro mne fascinujícím centrem vědění. Umožňuje setkávání studentů a vyučujících, které spojuje opravdové nadšení pro oblast studia, ať už je jakákoliv, a touha po vědění, napříč celým světem. Jde o unikátní prostředí, kde beze zbytku platí akademická svoboda, kde se v opravdu mezinárodní atmosféře střetávají pohledy ovlivněné nejrůznějšími kulturami a propojují se v kultivovaných debatách. Studium na Univerzitě v Oxfordu mi umožnilo zejména potkat řadu vynikajících profesionálů a profesionálek, kteří navzdory svému mladému věku již odvedli kus inspirující práce na poli lidských práv. Získání stipendia od nadace Sekyra Foundation si však vážím také proto, že jde o nadaci, která prosazuje hodnoty, se kterými souzním,“ říká Martina Grochová, studentka oboru lidských práv na Oxfordu, která získala stipendium od nadace Sekyra Foundation.
Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy
Držiteli této nejstarší oxfordské profesury filosofie a světově nejvýznamnějšího stolce morální filosofie byli přední britští filosofové a myslitelé. Mezi prvními jím byl profesor Edward Fulham, kaplan krále Karla II. V 19. století se držitelem profesury stal například Henry Liddell, dlouholetý děkan slavné Christ Church College a také otec dívky, pro niž jeho univerzitní kolega Lewis Caroll napsal Alenku v říši divů. Profesuru získal i jeden z nejvýznamnějších filosofů 19. století Thomas Hill Green. Ve 20. století to pak byly takové osobnosti jako W. D. Ross, H. A. Prichard či hlavní představitel filosofie jazyka J. L. Austin a ve druhé polovině minulého století i klíčové postavy morální filosofie té doby jako R. M. Hare nebo sir Bernard Williams.
Současný držitel tohoto profesorského postu Jeff McMahan komentuje jeho význam slovy: „Po většinu dvacátého a jednadvacátého století byl Oxford nejprestižnějším místem pro studium morální filosofie na světě. Částečně je to dáno tím, že někteří z držitelů White’s Professorship of Moral Philosophy, například sir David Ross, R. M. Hare a sir Bernard Williams, byli v době, kdy tuto profesuru zastávali, všeobecně považováni za nejlepší a nejvýznamnější morální filosofy na světě. Budoucnost profesury ale byla nejistá, protože na rozdíl od většiny ostatních jmenovaných profesur neměla stabilní zdroj financování. Podpora od nadace Sekyra Foundation zaručí, že tato významná, 400 let stará profesura, která se přejmenuje na Sekyra and White’s Professorship, bude zajištěna do budoucna.“
Oxfordská univerzita je nejen přední světovou vzdělávací institucí, ale i mezinárodně respektovaným centrem rozvoje morální filosofie. Působí zde Uehiro Centre for Practical Ethics, Institute for Ethics in AI nebo Future of Humanity Institute. Jeden z největších morálních filosofů poslední doby Derek Parfit zde rozvinul svou mimořádně vlivnou koncepci morálních postojů vůči budoucím generacím, tak zvanou populační etiku. „Mimořádně velkorysá dotace nadace Sekyra Foundation má pro studium filosofie na Oxfordské univerzitě nesmírný význam. Je také skvělou poctou hluboce zakořeněné tradici britské filosofie, jejíž vliv byl po staletí patrný daleko za hranicemi britských ostrovů,“ konstatuje publicista Stanley Johnson, bývalý politik, environmentální aktivista a otec současného premiéra.
