KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Grónsko má být před koncem mandátu Donalda Trumpa americké – a pokud jej Spojené státy nezískají diplomatickou či obchodní cestou, nelze vyloučit ani použití síly, nechal se slyšet americký prezident.
Po úspěšné operaci ve Venezuele a zatčení tamního prezidenta Nicoláse Madura obrátil americký prezident Donald Trump svou pozornost opět ke Grónsku – autonomnímu území Dánského království. Trump uvedl, že získání tohoto ostrova je pro Spojené státy strategickým zájmem – a k jeho dosažení nevyloučil využití armády.
„Prezident a jeho tým diskutují o řadě možností, jak dosáhnout tohoto důležitého cíle zahraniční politiky, a samozřejmě využití americké armády je vždy jednou z možností, které má vrchní velitel k dispozici,“ doplnila pozici amerického prezidenta jeho mluvčí Karoline Leavitt.
Trumpova slova v Evropě pochopitelně rezonují. Fakt, že Amerika připouští možnost využití armády k anexi území svého spojence, je sám o sobě zcela skandální – a to navzdory tomu, že tato slova pocházejí od Trumpa, který nemá k megalomanským výrokům daleko. Ostatně, vojenskou rétoriku v reakci odmítli nejen evropští politici v čele s těmi dánskými a grónskými, ale i významní zástupci demokratů i republikánů a ministr zahraničí Marco Rubio, podle kterého je nyní na stole pouze otázka koupě ostrova.
„Grónsko patří lidem, kteří tam žijí. Jen Dánsko a Grónsko by měly rozhodovat o záležitostech týkajících se Dánska a Grónska,“ reagovali evropští lídři na Trumpovy výroky.
Podle amerického prezidenta je pro USA zisk tohoto území klíčovou strategickou záležitostí – a to přesto, že již od dob studené války mají Spojené státy na severu ostrova svou vojenskou základnu, kterou nyní tvoří posádka asi 150 vojáků. „Grónsko dnes neustále křižují ruské a čínské lodě, musíme nad ostrovem získat kontrolu kvůli naší národní bezpečnosti,“ uvedl prezident.
Trumpova rétorika se v tomto ohledu zajímavě posunula – během svého prvního prezidentského mandátu, kdy rovněž mluvil o svých snahách Grónsko získat, chtěl ostrov koupit kvůli primárně ekonomickým důvodům.
Pravdou je, že Spojeným státům by se Grónsko „hodilo“ jak strategicky, tak ekonomicky. Ze strategického pohledu jde o klíčové území pro detekci a zachycení případných ruských raket, které by mířily na Spojené státy. Kromě toho je ostrov také vstupní branou jak do Atlantiku, tak do Arktidy a v jeho blízkosti se formují stále významnější trasy pro námořní dopravu.
Platí ale pochopitelně i ekonomický argument. V Grónsku se nachází obří zásoby nerostných zdrojů, které nyní kvůli náročnosti těžby i z ekologických důvodů zůstávají pod zemí. Ostrov má bohaté zásoby kritických surovin, které jsou klíčové pro nadcházející dekády ekonomického růstu: mimo jiné se na jeho území nacházejí obří ložiska zlata, lithia, niklu, titanu či kobaltu, ale i ropy a zemního plynu. Pro prezidenta Donalda „drill, baby, drill“ Trumpa jde pochopitelně o obří lákadlo – zvlášť z pohledu ekonomického soupeření s Čínou.
Navíc, USA chtějí ostrov získat dlouhodobě. První snahy se datují až do roku 1867, kdy tehdejší ministr zahraničí William H. Seward po nákupu Aljašky zvažoval i získání Grónska a Islandu. Tehdy však formální nabídka na koupi území ještě nepadla.
Ta přišla až o osmdesát let později, po druhé světové válce. V roce 1946, po desetiletích, kdy Spojené státy tuto možnost zvažovaly, podala vláda prezidenta Harryho Trumana Dánsku první oficiální nabídku na odkup Grónska. Zajímavostí je, že tato nabídka byla dlouhé roky tajná a poprvé byla zveřejněna až v roce 1991 – až tehdy se ukázalo, že Spojené státy za ostrov nabízely 100 milionů dolarů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
