EKONOMICKÝ DENÍK | Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se po své podivné zprostředkovatelské cestě k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi do Moskvy ukryl. Nyní se ale vyjádřil v rozhovoru pro americké noviny The New York Times. Schröder se stále nechce distancovat od Ruska a Putina. Ba naopak.
Bývalý kancléř Gerhard Schröder si zřejmě dokáže představit, že by v jednom případě rezignoval na své funkce ve prospěch ruských energetických společností: Pokud ruský prezident Vladimir Putin zastaví dodávky plynu do Německa a Evropské unie.
V rozhovoru, který zveřejnil deník New York Times, Schröder říká, že takový scénář neočekává. Ale pokud by k tomu došlo, „pak bych odstoupil“, dodává – aniž by ale výslovně řekl, z jaké funkce.
Schröder je šéfem dozorčí rady ruského státního energetického gigantu Rosněfť a v poslední době pracoval také pro plynovodní společnosti Nord Stream a Nord Stream 2. V Německu se stal terčem masivní kritiky za to, že se navzdory ruskému útoku na Ukrajinu nerozloučil se svými posty. Čtyři sdružení německé SPD kvůli tomu podala žádost o vyloučení ze strany.
Vždy jsem zastupoval německé zájmy
Německý týdeník Focus připomíná, že Gerhard Schröder je blízkým přítelem Vladimira Putina již od doby, kdy byl kancléřem (1998-2005). Ve svém prvním rozhovoru od začátku války na Ukrajině dává najevo, že je stále ochoten využít tohoto dobrého spojení ke zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vždy jsem zastupoval německé zájmy. Dělám, co můžu. Alespoň jedna strana mi věří,“ říká bývalý šéf SPD. Dodal, že nyní je třeba co nejrychleji dosáhnout mírového řešení. „Myslím, že tato válka byla chybou, a vždy jsem to říkal.“
Schröder v březnu po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu odcestoval do Moskvy, aby jednal s Putinem. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) nebyl podle vlastního vyjádření o cestě informován. V rozhovoru 78letý Schröder nekomentuje detaily rozhovoru s Putinem, prozrazuje pouze toto: „Mohu vám říci, že Putin má zájem na ukončení války. To však není tak snadné. Je třeba vyjasnit několik bodů.“
Schröder byl v Kremlu přijat Putinem jako hlava státu nebo vlády. Stejně jako před několika týdny Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil s ruským prezidentem u dnes již proslulého obřího stolu o délce šesti metrů.
Podle Schrödera vzešla iniciativa k cestě do Moskvy z ukrajinské strany, kontakt navázala švýcarská mediální společnost Ringier. O ukrajinských postojích ho informoval ukrajinský poslanec Rustem Umerov na schůzce v Istanbulu před cestou do Moskvy. Po schůzce s Putinem následovala další schůzka s Umerovem, po níž se kontakty přerušily. Schröder však listu New York Times řekl, že je připraven znovu jednat s oběma stranami.
Nevěří, že Putin dal rozkaz k masakru v Buči
Zpravodajka New York Times v Německu uvedla, že se se Schröderem dvakrát setkala v jeho rodném Hannoveru. Popisuje, jak jí bývalý kancléř ukazoval fotografii z mobilního telefonu z návštěvy Putina v Soči u Černého moře z doby, kdy už byla ruská vojska rozmístěna na ukrajinských hranicích – Putin v hokejové výstroji, Schröder v modré košili a saku, oba se usmívají. Na otázku, o čem se bavili, Schröder odpověděl: „O fotbale.“
Bývalý kancléř se pak distancoval od války, ale ne od Putina, píše New York Times. K masakru v Buči Schröder říká: „Musí se to vyšetřit.“ Nevěří však, že příkazy přišly od Putina, ale od nižších orgánů, cituje ho americký list New York Times.
Schröder je zastáncem zachování vztahů s Ruskem navzdory agresivní válce proti Ukrajině. „Takovou zemi, jako je Rusko, nelze dlouhodobě izolovat, a to ani politicky, ani ekonomicky,“ říká. „Německý průmysl potřebuje suroviny, které Rusko má. Nejde jen o ropu a plyn, ale také o metalurgické rudy. A to jsou suroviny, které nelze tak snadno nahradit.“
Schröder obhajuje německou energetickou politiku posledních desetiletí, která způsobila závislost země na ruském plynu. Vyjadřuje překvapení nad tím, že v Německu probíhá v této věci bouřlivá debata. „Všichni s tím posledních 30 let souhlasili. A najednou to všichni vidí jinak.“
Nebudu se kát
Pro SPD přichází Schröderův rozhovor v nevhodnou dobu. Strana se již několik týdnů musí bránit obviněním, že v posledních desetiletích kladla příliš velký důraz na sbližování s Ruskem a nebrala v úvahu rizika.
„Kancléř Scholz to v rozhovoru pro Spiegel tento týden odmítl jako pomluvu a lež. Vytvořil prý ´zkreslený obraz sociálnědemokratické politiky´. Scholz hájil především politiku, kterou v letech 1969-1982 prováděli kancléři SPD Willy Brandt a Helmut Schmidt. O třetím kancléři SPD Schröderovi mlčel,“ připomněl týdeník Focus.
V červnu by se otázka Schrödera mohla pro sociální demokraty opět dostat do popředí. Tehdy se bude konat valná hromada energetického gigantu Gazprom, na níž má být Schröder zvolen do dozorčí rady. Podle New York Times Schröder v rozhovoru ponechal otevřené, zda nominaci přijme. V každém případě se necítí vinen svými úzkými vazbami na Rusko. „Nebudu činit mea culpa (kát se),“ říká a dodává: „To není moje parketa.“
Text byl v rámci spolupráce převzat z Ekonomického deníku, další zprávy zde.
