Robot v chaosu, nebo chaos bez robota?

Naše studio na Letné vypadá zhruba takto: nepočítaně mikrofonů, Blackmagic kamery, světla a spousta softboxů, videomixážní pult ATEM, kabely, kabely a zase kabely — a mezi tím vším se pohybují dva psi, teriéři Kašpar a Nessie, kteří ke kabelům přistupují s pochopitelnou zvědavostí a nulovou zodpovědností. Natáčíme v průměru padesát podcastů za měsíc a to znamená desítky lidí, stovky nohou a tisíce kroků. Vchod do studia je přímo z ulice, tak si dovedete představit, kolik bordelu se natahá zvenčí. Jednou týdně navíc přijdou Mirek Topolánek s Lenkou Zlámalovou nahrávat náš podcast Zlámaný Topol. A Mirek a Lenka — jak všichni víme — mají určité standardy. Ne nutně pokud jde o politiku, ale pokud jde o podlahu a její čistotu, tak na tu pohlížejí přísně.

Naše paní uklízečka by z toho provozu zešílela, a tak jsme si pořídili Roborock Qrevo C Pro. Což je v podstatě jako povolat generálního ředitele Škody Auto, aby opravil louži na chodníku. Stroj je totiž vybaven technologiemi, u kterých si říkáte: sakra, vážně? Tohle strčili do vysavače?

Začnu konkrétním detailem, protože čísla jsou fér: sací výkon 18 500 Pa. Pro srovnání — průměrný tyčový vysavač dělá tak 20 000, špičkové modely trochu víc. Tohle je zkrátka vyšší třída v robotických vysavačích. Kašparova srst zmizela (z podlahy) způsobem, který mi připomněl, jak zmizely moje sny o tom, že psi a bílé pohovky jsou kompatibilní.

Ale co mě zaujalo víc než samotný výkon, je konstrukční řešení zvané DuoDivide Brush — a to ani ne proto, že to zní jako název post-apokalyptického SUV, ale protože je to skutečně zajímavý inženýrský nápad. Hlavní kartáč robota je rozdělený na dvě části, které vlasy a chlupy směrují ke středu a brání jejich namotávání. Robot tak dokáže dlouhodobě vysávat bez toho, aby se kartáč pravidelně ucpával — což je ve studiu plném psích chlupů překvapivě praktická vlastnost. Projede pod nábytkovými nohami, překoná práh tyčící se do výšky útesu zhruba dvou centimetrů, a dynamicky vyčistí i koberec, pokud mu to nastavíte v appce.

Mopy se automaticky zvedají při přejezdu na koberec, takže ho robot nevytře mokrým mopem. Vy na to nemusíte myslet. Robot na to myslí za vás.

Ve studiu to prakticky znamená: jde přes kabelový chaos, obchází stativy, rozpozná Nessiin pelíšek jako překážku, a pokud se někde zastaví, ví proč a řekne vám to. Má hlasového asistenta — jmenuje se Rocky, funguje offline, a ne, není nutné ho pojmenovávat. Ale pojmenoval jsem ho Rocky.

Výška robota je 9,65 centimetru. LiDAR věž s čidly mapuje prostor a vytváří přesnou mapu bytu, podle které se robot orientuje při úklidu. Tohle jsou detaily, které na první pohled vypadají jako marketingové očůrávání rohů, ale ve skutečnosti jde o rozdíl mezi robotem, který prostě čistí, a robotem, který čistí i ty místa, kam ruční vysavač dostanete jen s bolestmi zad a speciálním přídavným nástavcem, který jste ztratili před dvěma lety.

Základna (Multifunctional Dock) pere mopy horkou vodou o teplotě až 75 °C, suší je teplým vzduchem kolem 45 °C, dávkuje automaticky čisticí prostředek, a jednou za čas si umeje i sama sebe – prostě ty věcičky tam dole, vždyť víte. Také horkou vodou. Je to v podstatě myčka nádobí přilepená k robotovi, a já si nejsem zcela jistý, jestli do toho nemám strkat i talíře.

Tenhle robot je dobrý. Opravdu dobrý. Ale čím víc jsem ho sledoval při práci — jak se pohybuje, naviguje, rozhoduje, přizpůsobuje se prostoru — tím víc jsem přemýšlel o věci, která s ním zdánlivě nesouvisí.

Poslední roky se nesly v rytmu jedné rady: „Neboj se o práci, ta AI zabere maximálně ty kancelářské. Přijde comeback manuální práce. Nauč se pracovat rukama.“ Bílé límečky mají problém, říkalo se, ale ten, kdo umí svařovat, pokládat dlažbu, opravovat kotle — ten je v bezpečí. Ajťáky pak pohřbila SaaS apokalypsa, takže se zdálo, že lidem opravdu zbývá jen stará dobrá ruční práce.

Pak přišel Unitree G1. Tesla Optimus. Figure 03 (no jasně, tomu jsme se ještě vysmáli, když vkládal nádobí do myčky). Boston Dynamics Atlas, tentokrát bez hydrauliky. Humanoidní roboti, kteří chodí, nosí věci, montují, balí, manipulují s objekty — a stojí, nebo brzy budou stát, méně než průměrné roční mzdové náklady jednoho zaměstnance. A najednou ta rada o manuální práci zní trochu jinak.

Roborock Qrevo C Pro je skvělým příkladem jednoho přístupu k automatizaci: dělej jednu věc perfektně. Čistí podlahy. Nic jiného. Je na to navržený, optimalizovaný, vybavený senzory a navigačním systémem. Je to mistr své disciplíny.

Jenže — a to je ten háček — vy doma nemáte jen špinavé podlahy. Máte špinavé nádobí, prádlo k vynesení, okna k utření, krabice k přesunutí, psa k venčení, nákup k přinesení. Kdybyste chtěli automatizovat celý domov pomocí specializovaných robotů, potřebujete robota na podlahy, robota na okna, robota na sušičku (ty existují), robota na venčení psů (ty zatím ne, a Kašpar by byl rád). Je to armáda gadgetů, každý dokonalý ve svém výklenku, ale dohromady tvoří logistický problém.

Humanoidní robot tohle řeší jinak. Stejný stroj, stejné ruce, jiný úkol. Dnes podlaha, zítra krabice, pozítří cokoliv, na co ho naprogramujete nebo co se naučí sám. Tesla Optimus nepotřebuje být odborník na podlahy — potřebuje být dost dobrý na všechno, co mu zadáte.

Tohle je ten skutečný technologický střet, který se odehrává teď: hloubka vs. šířka. Specializovaný robot je machr — Roborock dělá podlahy lépe než kdokoliv jiný. Humanoidní robot je povrchní — dělá všechno průměrně, nebo spíš vůbec. Co bude ta správná cesta?

Vraťme se na Letnou. Rocky křižuje studio, dělá si co chce, a Mirek Topolánek přijde v pátek a podlaha bude čistá. Zatím jsem v tomhle scénáři ještě potřebný — někdo musí nastavit světla, zkontrolovat zvuk, uvítat hosta, improvizovat, když se technika rozhodne mít svůj vlastní názor.

Jenže někde v Texasu nebo Šen-čenu se právě v tuto chvíli humanoidní robot učí, jak se zapojuje XLR kabel.

Léta jsme diskutovali o tom, jakou práci AI sebere první. Teď začínáme diskutovat o tom, jaká práce nám zůstane. Odpověď, ke které se pozvolna propracováváme, není příliš povzbudivá: hlavně ta, kde je přítomnost člověka sama o sobě hodnotou. Kde nestačí výsledek — kde záleží na tom, kdo ho vytvořil, kdo u toho byl, kdo nese zodpovědnost.

Zbytek? Šedivé české ručičky, o jejichž budoucnosti si před pár lety všichni dělali tak láskyplné starosti, se stanou buď nadbytečnými, nebo — a to je paradoxně optimistická varianta — vzácnými. Jako řemeslo, které přežilo průmyslovou revoluci: ne proto, že je efektivní, ale proto, že je lidské.

Rocky mezitím dočistil za stativem. Úhledně, tiše, bez ptaní.

----------------

Studio na Letné si lze pronajmout — nebo si tam nechat natočit chytrou mluvící hlavu. Pokud vás zajímá jen jedno, Roborock Qrevo C Pro White je k dostání v běžných obchodech s elektronikou a stojí zhruba tolik, kolik byste zaplatili za dva měsíce brigády s hadrem. Jen pro perspektivu.