Trumpova cla nepřinesla zázrak. Americká ekonomika zpomaluje a průmysl ztrácí práci

Ekonomika roste pomaleji než v předchozím roce. Obchodní deficit zůstává téměř stejný. Jeden z nejvyšších od šedesátých let. Pracovních míst v průmyslu nepřibývá. A bez výrazného růstu lidí zaměstnaných v sociálních službách a ve zdravotnictví by celkový počet pracovních míst dokonce klesal. Tak vypadají Spojené státy po roce vládnutí Donalda Trump. A zhruba po půl roce od chvíle, kdy reálně začala platit cla, která uvalil na dovozy z většiny zemí, poté co proti nim rozjel obchodní válku. Zlatý věk Ameriky a exploze ekonomického růstu, o nichž prezident mluví, se nekoná. Šoková celní terapie nefunguje.

V poslední čtvrtině loňského roku vzrostla americká ekonomika jen o 0,7 procenta podle dat, která zveřejnil americký statistický úřad Bureau of Economic Analysis. Je to o polovinu nižší růst než signalizovaly původní odhady, které počítaly se vzestupem 1,4 procenta oproti předchozímu roku. A je to především výrazný pokles ve srovnání se třetím čtvrtletím, kdy americká ekonomika rostla o velmi vysokých 4,4 procenta.

Za celý rok 2025 americká ekonomika ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 2,2 procenta. Oproti roku 2024, kdy vzestup dosahoval 2,8 procenta tak výrazně zpomalila. Růst po celý rok zrychloval a zase zpomaloval s tím, jak lidé a firmy reagovaly na prudce se měnící podmínky. Především Trumpova cla, která jsou aktuálně zrušena Nejvyšším soudem Spojených států. Prezident se jich ale nechce vzdát a bude k jejich prosazení využívat jiné zákony. Nejistota a rychle se měnící podmínky tak budou pokračovat.

Firmy i zákazníci na hrozbu cel, která byla původně ohlášena na začátek dubna a a později se po sérii odkladů posunula až na červenec, přirozeně reagovaly tím, že se předzásobili. Tím výrazně zrychlili ekonomický růst. Jenže poté nákupy zase poklesly, takže na nižším růstu v poslední čtvrtině roku se podepsaly právě nižší útraty domácností i investice firem.

Výraznou roli sehrál i nejdelší shutdown v historii, tedy vypnutí většiny úřadů a institucí. Na rozdíl od našeho rozpočtového provizoria se ve Spojených státech, do chvíle než se podaří státní rozpočet schválit, zastavuje činnost všech úřadů, které nepatří ke strategické infrastruktuře. Zaměstnanci zůstávají doma a nedostávají zaplaceno.

V závěrečné čtvrtině roku klesl také vývoz ze Spojených států. Za celý rok se ale zvýšil o 6,2 procent. Dovozy stouply oproti předchozímu roku o 4,8 procenta. Především v první části roku, kdy se Američané snažili nakoupit zahraniční zboží ještě dřív než na něj budou uvalena cla.

Celkový deficit v obchodu se zahraničním, který je jeden z hlavních ukazatelů podle kterého Donald Trump hodnotí úspěch Ameriky, se téměř nezměnil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů. V roce 2024 před Trumpovým nástupem to bylo 903 miliardy dolarů. V obou případech jsou to největší obchodní schodky od šedesátých let.

Deficit v obchodě s Mexikem, s nímž mají Spojené státy největší obchod, se zvýšil na 196 miliard dolarů oproti 171 miliardám v roce 2024. Dvojkou mezi partnery je Kanada, kde schodek loni klesl s 61 na 46 miliard dolarů. O třetinu klesl americký schodek v obchodě s Čínou. V roce 2024 dosahoval 295 miliard dolarů. Loni už jen 202 miliard. U Německa, které je pro Ameriku až devátým největším obchodním partnerem, klesl deficit z 83 na 74 miliardy dolarů. Pokud se ale Evropská unie počítá jako celek, zůstává s obchodem blížícím se jednomu bilionu dolarů stále největším partnerem USA.

Celkově se snížily německé vývozy do Spojených států. Zatímco ještě v roce 2024 firmy do USA vyvezly zboží za 160 miliard dolarů, loni to bylo 156 miliard dolarů. Amerika tak ztratila pozici největšího obchodní partnera Němců. Ve vedení ji vystřídala Čína. Pro nás jsou přitom výsledky německých exportérů zásadní. Velká část českých výrobků míří do Ameriky jako subdodávky německých firem. Náš přímých obchod se Spojenými státy je výrazně nižší. Až budeme hodnotit, jak se cla projevila na naší ekonomice, je potřeba je sledovat právě přes německou. 

Právě obchodní deficity ukazují, jak moc se ekonomika proměňuje. Americký deficit se dramaticky zvýšil v obchodě s Tchaj-wanem. Ještě v roce 2024 dosahoval 73 miliard dolarů. Loni už to bylo dvakrát tolik: 146 miliard. Dovozy z Tchaj-wanu do Ameriky se zvýšily téměř na dvojnásobek. Ze 116 miliard v roce 2024 na loňských 201 miliard.

To ukazuje, jak moc se mění poměry ve světové ekonomice. Z Tchaj-wanu se vyváží především čipy, které jsou klíčové pro AI. A právě obrovské investice do umělé inteligence jsou tím, co Ameriku i Asii táhne. Evropa i zde velmi silně zaostává.

V první pětce největších amerických obchodních partnerů není žádná evropská země. Tvoří ji Mexiko, Kanada, Čína, Tchaj-wan, jehož podíl na celkovém americkém obchodě je téměř stejný jako u Číny: 6,6 versus 6 procent. Pátým největším partnerem je Vietnam a teprve za ním následuje na šesté pozici Velká Británie.

Další laťkou, kterou si Donald Trump sám nastavil, byl návrat průmyslových pracovních míst do Ameriky. Stal se pravý opak. Počet pracovních míst v průmyslu se podle údajů Labour Department snížil z 12,8 na 12,6 milionu. Jedinými obory, kde v Americe přibylo míst je zdravotnictví a sociální služby.

Největší obavou Američanů je dlouhodobě zdražování. Právě nespokojenost se vzestupem cen byla vedle migrace hlavním motivem pro volbu Donalda Trumpa. Přes obavy, že cla by mohla ceny zboží a služeb dál zvednout, se inflace v loňském roce udržela na 2,7 procentech. Velmi citlivé zboží a služby jako je dílo nebo bydlení ale dál zdražují.

Právě nespokojenost se stavem ekonomiky je jedním z hlavních důvodů, proč je s výkonem Donalda Trumpa podle průzkumu Economist/YouGov poll spokojeno jen 38 procent Američanů. Naopak 59 procent jeho výkon v úřadu hodnotí negativně. V datech ještě není odražen postoj k současné válce na Blízkém východě, která vnáší další nejistoty a rizika zdražování do celé světové ekonomiky.