Měla Lindsey Vonnová při zranění menstruaci? Otázka, které se všichni bojí

Tohle mlčení je o to podivnější, že právě končící olympijské hry v Itálii by se jinak daly směle nazvat prvními „hrami menstruační otevřenosti“. Řada účastnic olympiády, včetně hvězd, zcela otevřeně hovoří o tom, že menstruace někdy ovlivňuje jejich výkon, a má tedy vliv i na výsledky.

„Proč by lidé neměli vědět, že nejsem stoprocentně připravená?“ řekla italská biatlonová hvězda Dorothea Wiererová poté, co zmínila možný vliv menstruace na svůj slabší výkon v individuálním biatlonovém závodě, v němž skončila na pátém místě.

Žen, které mluví o menstruaci jako o jednom z důležitých faktorů při sportovním výkonu, přibývá. Na olympiádě se k nim mimo jiné přidala i americká lyžařka Mikaela Shiffrinová, už dříve na podobné téma promluvily třeba německá cyklistka Emma Hinzeová nebo polská tenistka Iga Świateková.

Samotný fakt, že menstruační cyklus může ovlivnit sportovní výsledky v ženském sportu, není nijak překvapivý. A vlastně je s podivem, proč se o tom začalo mezi sportovkyněmi více mluvit až v posledních letech. Spíše může být pro někoho překvapivé, proč se více nemluví o druhé, mnohem kontroverznější otázce spojené s menstruací a vrcholovým sportem.

Britská fotbalová asociace byla například doslova donucena nějak reagovat na potvrzený fakt, že u fotbalistek v britské nejvyšší soutěži dochází až šestkrát častěji ke zraněním kolen než u jejich mužských kolegů. Sdružení profesionálních fotbalistů a fotbalistek zadalo rozsáhlou mezinárodní studii, která by měla tuto záhadu vysvětlit. A i když by tříletá studie měla být dokončena až v příštím roce, některé předběžné výsledky zmiňují vliv rozdílnosti mužského a ženského organismu.

Ženy mají například v průměru širší pánev, což ovlivňuje osu nohou a stabilitu kolen. A i  některé další fyziologické rozdíly, včetně menstruace, hrají z hlediska hrozby zranění při sportu roli v neprospěch žen (oproti mužům).

Při menstruaci se totiž podle některých odborných studií vyplavují do organismu hormony, které mohou mít negativní vliv na stabilitu kloubů. K hrozbě zranění navíc může přispět i určitá psychická nepohoda během menstruačním cyklu, ovlivněná změnou hladiny stresových hormonů. 

„Víme, že to mění jejich (žen, pozn. red.) stresové hormony. Víme, že to může narušit regeneraci svalů z fyzické zátěže a způsobit určité zúžení periferních nervů, takže se jejich pozornost zhoršuje,“ uvedl Dale Forsdyke, který se na britské York St. John University v Anglii zabývá fenoménem sportovních zranění.

Z důvodu změn, kterými prochází ženské tělo během menstruace a které zvyšují hrozbu zranění, někteří lékaři doporučují ženám spíše klid než sport. To si ale právě u vrcholových sportovkyň nikdo nedovede představit.

Na zimní olympiádě ženy skáčí na lyžích, spouštějí se vysokou rychlostí ze sjezdovek, hrají hokej. A nikdo přitom neví, pokud se k tomu jako Dorothea Wiererová samy nepřiznají, zda není jejich výkon (a tedy i hrozba zranění) ovlivněn menstruací.

Na letošní olympiádě například vzbudil velkou pozornost pád americké lyžařské superstar Lindsey Vonnové, která si těsně před olympiádou přetrhla na sjezdovce přední zkřížený vaz v koleni, a přesto se rozhodla jet s ortézou olympijský sjezd. Krátce po startu však upadla a utrpěla velmi vážnou, možná dokonce fatální zlomeninu nohy. A řada odborníků nyní řeší, zda k pádu lyžařky na olympiádě mohla přispět ztráta jistoty či bolest z předchozího zranění.

O možném vlivu menstruace na tento pád a obecně na zvýšená rizika – zvlášť při hodně rizikových sportech – se ale příliš nemluví. A pokud ano, tak opatrně. Stejně jako o jiných rizicích, které vyplývají z rozdílnosti mužského a ženského organismu.

Anton Innauer, rakouský olympijský vítěz a skokanská legenda, vzbudil například před čtyřmi lety velkou pozornost, když se jednoznačně vyslovil proti tomu, aby se ženy účastnily závodů v letech na lyžích.

Nijak přitom nezpochybnil schopnosti ani odvahu žen létat z mamutího můstku. Jen vyjádřil znepokojení nad tím, že nikdo nebere v úvahu rozdílnou konstituci ženského těla, které podle něj není tak odolné vůči dopadu a případně i následnému nechtěnému pádu. Skokani létají po odrazu z mamutích můstků ve výšce čtyři až pět metrů nad zemí do vzdálenosti až 200 metrů (světový rekord je 239 metrů). Pády vypadají hrozivě a obrázky z nich obvykle obletí celý svět.

Jsou ženy se slabší tělesnou konstrukcí na takové riziko fyzicky a mentálně připraveny stejně jako muži? A co může udělat s ženským organismem fakt, že se spustí z mamutího můstku v době menstruace? „Postrádám vyvážené a odpovědné hodnocení. Vše se zaměřuje na debatu o rovnosti pohlaví, zatímco fyzikálně-biologické souvislosti a rozdíly z nich vyplývající jsou zcela opomíjeny,“ uvedl Innauer.

Od mnoha kolegů se sice dočkal zastání, někteří zastánci „genderové rovnováhy“ ve sportu ale Innauerovi zle vyčinili a obvinili ho ze snahy bránit ženám ve sportování.

Z podobných případů, včetně hodnocení rizik zranění na právě končící zimní olympiádě, každopádně vyplývá, že tolik propagovaná otevřenost, kterou nyní razí některé známé sportovkyně například v oblasti vlivu menstruace, má evidentně své meze. Být otevřený je přijatelné a „cool“ pouze do té doby, dokud to nezačne vyvolávat otázky, které nikdo nechce slyšet.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.