Je velmi žádoucí, aby v představenstvu komory seděli odborníci na trestní právo, říkají Lukáš Trojan a Filip Seifert

Lukáš Trojan obhajuje mandát, neboť je členem současného představenstva ČAK, zatímco Filip Seifert je aktivní na mnoha frontách, mimo jiné je v rámci ČAK místopředsedou sekce pro trestní právo. Zkušenost z představenstva však nemá.

Protože je to pro Lukáše Trojana druhá předvolební kampaň, má možnost srovnání. „Před čtyřmi lety to bylo poměrně vyostřené, protože tu byly dva rozdílné pohledy na to, kam má advokátní komora směřovat. Letos bych řekl, že mají všichni kandidáti v základu pohled na to dost podobný, a proto je to pohodovější,“ pochvaluje si Trojan.

I v pohodovější kampani je ale třeba odvést jisté penzum práce. Z pohledu „nováčka“ Filipa Seiferta je toho dost. „Všechny kauzy stále běží, takže se musíte nadále starat o klienty a chod kanceláře, na druhé straně se blíží volby, takže musíte komunikovat, být vidět, být aktivní na sítích, věnovat se nejen svým tématům, ale i ostatním, která se týkají všech advokátů, takže je to náročné, ale zároveň zábavné, takže se na volby těším, ať dopadnou jakkoli,“ říká Seifert.

Před 11 lety byl Filip Seifert u zrodu Unie obhájců České republiky, která sdružuje především advokáty specializující se (tak jako Trojan i Seifert) na trestní právo. Svou kandidaturu do představenstva ČAK tak vnímá jako logický krok, který mu umožní dál pracovat na kultivaci trestněprávní advokacie v Česku. „S tím, jak pronikám do problematiky práce v komoře a představenstvu, moje motivace stále roste,“ sděluje advokát.

Obecná představa o působení v představenstvu je podle Lukáše Trojana velmi vzdálena realitě. „Mohu mluvit ze své vlastní zkušenosti, než jsem byl zvolen. Povědomí je zhruba takové, že představenstvo se sejde jednou za měsíc, projedná témata, která si mohou advokáti přečíst následně v bulletinu nebo jiných kanálech, a tím to hasne. 

Tak to samozřejmě není. V nejnáročnějších měsících může práce v představenstvu zabrat i 100 hodin měsíčně. Záleží samozřejmě na pozici a aktivitě každého člena,“ konstatuje Trojan s tím, že nejvíce vytěžující jsou vždy otázky aktuální legislativy.

Přestože spousta práce odvedené představenstvem spadá do kategorie činností, které nejsou vidět, výsledky dosluhujícího představenstva podle Seiferta vidět jsou. „Je stále těžší udržet postavení advokacie jako samosprávné jednotky, ale je třeba se tomu velmi věnovat. 

A ačkoli je to složitá práce kdesi na pozadí, je dobré umět výsledky prodat – a to se podle mě povedlo. Alespoň podle toho, jak hovořím s kolegy. Stávající představenstvo vnímají jako úspěšný tým, který přinesl řadu velmi důležitých změn a nastavení do budoucna,“ skládá poklonu Seifert.

Jak bylo již zmíněno výše, oba hosté podcastu jsou specialisté na trestní právo a ze současných kandidátů mají k této odbornosti nejblíže. V dosluhujícím představenstvu byla tato specializace zastoupena vedle Trojana především Tomášem Sokolem. Podle Seiferta i Trojana je velmi důležité, aby tato expertíza v představenstvu měla své reprezentanty.

„Když to vezmu s mírnou nadsázkou, prakticky na každém zasedání představenstva se řeší trestní právo. Proto tam musí být někdo, kdo tomu nejen rozumí, ale vidí i trochu pod pokličku. Trestní právo je jednou z nejzásadnějších větví advokacie a celý stav zasahuje z mnoha úhlů pohledu. 

Mohu zmínit pár věcí, které řešíme soustavně: pokusy o prolomení ochrany soukromí klientů i advokátů, dále téma domovních prohlídek u advokátů, které máme na stole každé dva roky. Další věc, ačkoli v ní rozhodl Ústavní soud, je, že stále řešíme využití důkazů získaných zpravodajskými službami. A teď i úplná šílenost hrozící z evropské legislativy – prolomení ochrany důvěrné komunikace, což se má týkat všech, nejen advokátů a klientů. 

Velkým tématem je také otázka biometrického sledování, které bylo v Česku vypnuto, protože neexistuje právní úprava, jak má být tato záležitost regulována, proto se to děje živelně,“ vypočítává Trojan a dodává, že těch tlaků na advokacii i v rámci zemí EU je tolik, že letos v březnu přijala Rada Evropy Evropskou úmluvu o ochraně advokátní profese.

Podle Filipa Seiferta ani tím výčet výzev pro budoucí představenstvo v souvislosti s trestním právem nekončí. „Obnoví se otázky ohledně nového trestního řádu, což bude pro nás zásadní záležitost. A samozřejmě bude tlak na důvěrnost. 

Cílem obhájců není bránit tomu, aby byl pachatel trestné činnosti potrestán. Ale jsou tu jistá pravidla a ta se musí respektovat. My respektujeme, jak postupují orgány činné v trestním řízení, tak ony musí respektovat práva obviněného, ale i poškozeného, protože jeho role v trestním řízení je velmi upozaděna, což velmi trápí řadu našich kolegů. 

Když je člověk obviněn nebo poškozen, je ve vyhrocené zásadní životní situaci a má v podstatě jediného pomocníka, který s ním nejen projde celý proces, ale může ho svým způsobem zachránit. Proto dotyčný musí mít v advokáta maximální důvěru, aby mu mohl sdělovat informace. Do této komunikace by nikdo neměl zasahovat a to budeme velmi silně hájit,“ říká Seifert.

Co se podle hostů podcastu bude dít, když do představenstva ČAK nepronikne žádný vyložený „trestař“? Pomýšlí některý z hostů i na post předsedy představenstva? A jakou hodinovou sazbu by měl požadovat advokát v krajském městě, aby dosáhl příjmu soudce prvoinstančního soudu? I o tom se vedla řeč v podcastu Best Lawyers.