Říjnové volby do orgánů České advokátní komory (ČAK) se blíží, a tak i v tomto díle podcastu Best Lawyers představujeme dalšího z kandidátů do jejího představenstva. Jak by měla oborová organizace fungovat a kam směřovat? Své vize a záměry přišel do studia představit další kandidát uskupení Moderní advokacie, partner advokátní kanceláře PRK Partners Jan Kohout.
Host podcastu není ve strukturách České advokátní komory nováčkem. Dříve působil v Kontrolní radě ČAK, aktuálně je členem Odvolací kárné komise. Je tedy dobře obeznámen s vnitřním chodem komory. Nyní chce své zkušenosti uplatnit v řídicím tělese.
„Má dosavadní zkušenost mi dala jistý vhled ohledně témat komory a současně jsem zástupce velké a významné advokátní kanceláře, pro niž je důležité, aby se témata, která jsou pro nás zásadní, dařilo prosazovat. Patří sem zejména potřeba ochrany nezávislosti a samosprávy advokacie, na niž jsou průběžně vyvíjeny určité tlaky, mimo jiné ze strany státní správy, která by ráda sama v určitých situacích vykonávala pravomoci svěřené zákonem komoře,“ popisuje svou motivaci Kohout.
Tyto tlaky podle partnera PRK Partners pramení ze zkreslené představy o rozdělení rolí. „Vzniká tu riziko posilování kontroly advokátů přímo ze strany státu. Advokáti jsou vnímáni zejména jako poradci v různých rodinných, osobních či obchodních věcech, ale jejich důležitá role v demokratické společnosti je samozřejmě také u správních a trestních řízení, kde protistranou je stát. Proto je důležité, aby osoba, která hájí práva jednotlivce, měla silné, garantované postavení s ohledem na nezávislost a důvěrnost vztahu,“ vysvětluje advokát.
Kus za kus?
V čele dosluhujícího představenstva ČAK sedí Robert Němec, kolega Jana Kohouta z PRK Partners. Němec již do představenstva nekandiduje (rád by usedl v Odvolací kárné komisi), a tak se nabízí úvaha, zda Kohoutova kandidatura nemá zajistit výměnu, lidově řečeno kus za kus. To ale Kohout odmítá.
„Bylo by troufalé, kdybych se prezentoval jako kandidát na Robertovu pozici. Už kvůli zkušenostem, které v představenstvu udělal, a úspěchům, kterých jako předseda ČAK v tomto volebním období dosáhl. Z mého pohledu je dobře, že se nám podařilo přesvědčit více našich kolegů z PRK, aby kandidovali do orgánů ČAK, které jsou jim blízké, a také vítám to omlazení, protože i mladší kolegové sdílejí hodnoty a myšlenky, které prosazujeme v rámci platformy Moderní advokacie,“ říká Kohout.
Vzhledem k vlastním zkušenostem s orgány ČAK má Jan Kohout přehled o dění uvnitř organizace, necítí se však povolán hodnotit práci představenstva. „Pracoval jsem v Odvolací kárné komisi, ale neměl jsem potřebu vnímat činnost představenstva v tak detailní míře, abych mohl kriticky hodnotit jednotlivé kroky.
Řekl bych, že je to podobné jako v politice. Když to dělají dobře, člověka nenapadá nic, co by ho rušilo. V představenstvu jsou zastoupeny různé názory a pohledy na advokacii. Ta šíře názorů v dosavadním představenstvu dala poměrně velký prostor věci posunout,“ myslí si Kohout.
Stejně jako každému serióznímu advokátovi i jemu vadí mediální disproporce vytvářející veřejný obraz advokacie. „Jsou určitá systémová témata, s nimiž se advokacie potýká, určitě by stálo za zvážení posílení mediálního obrazu advokacie nějakým soustavným akcentem či aktivitou ve veřejném prostoru.
Negativní zprávy, které se čas od času objeví, zejména ty, které monitorují případy zpronevěr svěřených peněz z advokátní úschovy, jsou pro nás tím nejhorším, co se může stát. Souvisí to i s výší advokátního tarifu, který ne vždy odpovídá odvedené práci, a slabší články pak mohou tíhnout k takovému nepřijatelnému a advokacii poškozujícímu chování. To je jev, který se ale netýká jen advokacie, je to celospolečenský problém,“ je přesvědčen Kohout. Podle něj je potom právě na komoře, aby využila vnitřní autoritu, kterou má u svých členů, a demonstrovala ji i navenek, aby si veřejnost byla jista, že práva klientů jsou garantována.
Přiučit se u notářů
Z pohledu prosazování vlastních vizí a témat si je Jan Kohout vědom, že ve vrcholném orgánu ČAK půjde vždy především o kompromis. „Představenstvo může mít různé vize, ale vždy záleží na jeho konečném složení, na tom, nakolik si ti lidé rozumí a dovedou využít svých silných stránek v prosazování konkrétních témat. Ona ta naše témata jsou vlastně podobná jako témata druhé významné kandidátské platformy (Komora 2.0 - pozn. red.), takže jde vždy spíš o osobní preference, kdo má jakou důvěru u svých kolegů.
Nakonec to bývá kompromis, který je dán také tím, co dovolí rozpočet. Komora hospodaří s omezenými prostředky a není cílem, aby se významně zvyšovaly příspěvky členů komory,“ přibližuje Kohout a dodává, že s tím souvisejícím tématem do debaty je právě i výše advokátního tarifu.
Za důležité též považuje, aby ČAK udržela a dále rozvíjela svoji aktivní roli v legislativním procesu. „Za pozitivní posun za současného představenstva považuji to, že se stáváme aktivnějšími účastníky legislativního procesu. Tady myslím, že se komora má co učit od notářů a jejich komory, kteří v tomto směru mají dlouhodobou úspěšnou praxi. Řekl bych, že v tomto by naše advokátní komora mohla být ještě aktivnější, aby témata, která řešíme s klienty, byla více reflektována i v rámci legislativního procesu,“ uvádí Kohout.
Jak moc by podle hosta podcastu měla komora zasahovat do chodu advokátních praxí? Jaké služby by naopak advokátům za jejich příspěvky měla poskytovat? A jaké oblasti právních služeb by si Jan Kohout chtěl v případě zvolení do představenstva vzít do své gesce? I to se řešilo v podcastu Best Lawyers.
