Novou epizodou podcastu Best Lawyers pokračujeme v minisérii, která představuje elitní advokáty a advokátky, kteří se ucházejí o místa v představenstvu České advokátní komory (ČAK). Volby se konají v rámci sněmu komory 3. října. S jakým programem se o místa v představenstvu chtějí utkat, přišli do podcastu sdělit zástupci platformy Moderní advokacie, konkrétně partner advokátní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek, advokátka DBK Partners Pavla Krejčí a Barbora Vlachová, vedoucí advokátka Portos.
Platforma Moderní advokacie sestavila svou vlastní kandidátku pro volby do představenstva ČAK, se kterou usiluje o to, aby advokacie byla silnou, nezávislou a etickou profesí, připravenou na výzvy 21. století. To ale neznamená, že by se její reprezentanti museli za každou cenu zaklínat modernitou.
Pavla Krejčí se považuje za moderní i tradiční advokátku. „Nebráním se používání moderních technologií, vidím v nich naopak obrovskou perspektivu, zároveň ale do určité míry sdílím tradiční hodnoty,“ říká na úvod.
Fanynka technologií Barbora Vlachová má celkem jasnou představu, co by měla obnášet moderní advokacie. „U naší platformy se ten název mezitím již stal tradičním, tak ho držíme. Ale pokud jde o cíl, aby advokacie byla moderní, tak to zahrnuje jak tradiční témata, tak krok vpřed. Konkrétně v případě ČAK to znamená, aby komora byla advokátním kancelářím skutečně partnerem i ve věci revolučních technologických změn,“ předkládá svou představu Vlachová.
U Kamila Blažka se sluší uvést, že členem představenstva ČAK je posledních osm let, od října 2023 v něm pak zasedá jako řádný člen, takže v jeho případě jde o obhajobu postu. Blažek sám sebe označuje za „staromódního moderního advokáta“.
Podle něj nelze ignorovat ani tradici, ani současný svět. „Žijeme v moderním světě a bez současných technologií, sledování trendů, nových způsobů přemýšlení a nahlížení na věci to nejde. Na druhé straně je v advokacii staromódnost důležitá. Jak advokacie, tak ČAK jsou společenské instituce a jejich modernizace má být proces evoluční, nikoli revoluční,“ myslí si Blažek.
Proč kandiduji
Také proto se Blažek hlásí k výsledkům a stylu práce předchozích představenstev ČAK, jichž byl součástí. „V žádném případě se od toho nedistancuji. Ostatně nezažil jsem hlasování, které by bylo vypjaté na ostří nože. Jako kolektivní orgán máme nacházet řešení, ne se hádat jako v parlamentu,“ vysvětluje.
Odmítá proto, že by kandidoval, aby se vůči minulosti vymezil či dělal něco lépe. „Práce v takovém orgánu je vlastně nekonečná. Velkou část tvoří souboj s hráči na našem kolbišti, tedy zákonodárci, ministerstvy a dalšími, kteří se sami vyvíjejí, zatímco témata se v různých intervalech vracejí. Proto je důležité, aby v tom orgánu byla určitá kontinuita, historická paměť. Druhým důvodem, proč bych rád pokračoval, je, že mě to pořád baví. Je to práce nehonorovaná, ale důležitá,“ říká Blažek.
U zrodu kandidatury Pavly Krejčí byla svého druhu náhoda. „Podala jsem návrh na neplatnost loňských krajských voleb kvůli kampani SPD. Přitom jsem se seznámila s Monikou Novotnou (místopředsedkyně ČAK a další kandidátka do představenstva ČAK za Moderní advokacii, pozn. red.), která byla jednou z podavatelek. Já jsem ji pak zastupovala, při čemž jsme přirozeně komunikovaly a některé mé nápady jí přišly kreativní s potenciálem pomoci advokacii, tak jsem se rozhodla se zúčastnit,“ přibližuje Krejčí s tím, že zapojit se chtěla i kvůli tomu, aby přibyl ženský hlas ve veřejném prostoru.
Barbora Vlachová měla rozhodování o kandidatuře jednodušší díky rodinnému zázemí a předchozí zkušenosti s ČAK, kterou nabyla z titulu své právní specializace.
„Mám poměrně jasnou představu, co ta práce obnáší a jak je náročná. Jednak jsem působila v sekci ČAK pro IT a GDPR, jednak není tajemstvím, že v současném představenstvu je můj otec Martin Maisner, který se rozhodl dále nekandidovat. Takže se tak trochu snažím převzít rodinné žezlo,“ uvádí Vlachová.
I v případě její kandidatury lze v pozadí nalézt jméno Moniky Novotné. „Získala jsem podporu vedení naší kanceláře Portos, abych do vedení ČAK kandidovala, a to právě na přímluvu Moniky,“ dodává Vlachová s tím, že ji samotnou o tom ani nenapadlo uvažovat.
Zmíněná Monika Novotná již dříve zveřejnila svou ambici usednout v ČAK na post nejvyšší. Současně je letos mezi kandidáty do představenstva celá řada dalších ženských jmen. Je tato potenciální feminizace komory v souladu s ideálem Moderní advokacie?
„Neřekl bych, že toto je ultimátní motiv. Monika je lídryní naší kandidátky, protože je dobrá advokátka, ne proto, že je žena. Dělat předsedu ČAK není žádný dream job, ale spousta práce. Můžete si dovolit to dělat, když jste na to osobnostně vyzrálí a vaše kancelář se za vás postaví a podrží vás. Monika byla poslední funkční období místopředsedkyní, takže skvěle ví, jak funguje komora a advokáti. Nicméně je pravda, že dnes máme jako Moderní advokacie na kandidátce nejvíc žen a obecně mezi kandidáty je nejvyšší poměr žen v historii. Myslím, že je to dobře. Není to nic umělého, spíš prostě přibývá žen, které si tak jako Pavla a Bára řekly, že do toho také chtějí jít. Může to být i tím, že komunikace a kultura v advokacii není už tak maskulinní,“ přemítá Blažek.
Osobní příspěvek
Každá osobnost v čele ČAK si obvykle přisvojí nějakou část agendy, ať už přirozeně vyplývající z její specializace, či na základě jiných předpokladů. Pavla Krejčí v tomto ohledu naznačuje, že velkých výzev se nezalekne.
„Chtěla bych otevírat komunikaci komory jak směrem k justici, tak veřejnosti. Pokud jde o témata směrem k justici, mám několik návrhů na zlepšení komunikace a kooperace se soudy. Tam by šlo spíš o to navázat na činnost současného představenstva,“ uvádí Krejčí.
„U toho druhého směru jde o to, že politická situace ve světě není jednoduchá. U nás se blíží volby, nevíme, jak to bude po volbách vypadat, a myslím, že jednou ze základních úloh komory bude obrana právního státu. Tady vidím jisté nedostatky v komunikaci navenek. Myslím, že by komoře slušela větší odvaha se ozvat, když jsou narušeny principy právního státu,“ dodává.
Barbora Vlachová sama dobře ví, kde by v budoucím představenstvu ČAK bylo její potenciální místo.
„Zaměřuji se především na právo IT a tam je celá řada témat, která zajímají i komoru, ať je to digitalizace agendy ČAK, prostředky komunikace advokátů, komunikace s justičními orgány, s policií a dalšími orgány zaručeným způsobem. Důležité bude zavádění nové digitalizační legislativy, kde by komora měla být metodickým partnerem třeba ve věci umělé inteligence. Takže myslím, že je toho dost a nemám potřebu si ukusovat ještě větší kus koláče,“ přiznává Vlachová a dodává, že by od komory ráda viděla také větší podporu mladých advokátů.
Matador Kamil Blažek navazuje s tím, že důležité je agendy dobře rozdělit v daném týmu, který bude znám až po volbách.
„Obvykle to bývá kompromis. Mám-li ale říct, kde bych já viděl svou přidanou hodnotu, bylo by to udržování vztahů. Působíme ve veřejném prostředí a musíme být v kontaktu s dalšími aktéry. Česká legislativa je podle mě v katastrofálním stavu, a to trápí advokáty v jejich práci. Tam by komora mohla hrát aktivnější roli. Druhá věc je, že se angažuji v mezinárodních aktivitách komory, a to je mi blízké, to mohu dál rozvíjet,“ říká Blažek.
Jak vnímá fungování ČAK mladá generace? Kde jsou hranice působnosti komory, má se pouštět například do tématu cen právních služeb? A co se skrývá pod termínem diktát datových schránek? I o tom se diskutovalo ve speciálu ČAK podcastu Best Lawyers.
