Vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou jediným nepovinným očkováním, kde stát zodpovídá za újmu pacientů. Současně jsou dostatečně bezpečné a řádně odzkoušené. „Přesto máme velký počet antivaxerů. Mají strach a nemohou najít relevantní informace. Nevyužili jsme správný moment k propagaci vakcín a vzniklo informační vakuum,“ říká v podcastu Právo & Byznys výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Partnerka advokátní kanceláře PRK Partners Monika Mašková dodává, že správná komunikace může zamezit řadě nepochopení.
Celosvětová pandemie onemocnění covid-19 přinesla do farmaceutického průmyslu řadu nestandardních procesů. „Došlo na inovace. Do vývoje léčiv putovaly velké investice, klinické studie probíhaly zrychleně a u pacientů probíhaly kontrolní návštěvy telefonicky, pomocí videohovorů, léky byly dováženy kurýrem,“ popisuje v podcastu Právo & Byznys advokátka Monika Mašková z PRK Partners. Současně to neznamená rezignaci na bezpečnost. „V covidové době sice došlo ke zrychlení procesů hodnocení a schválení u lékových agentur. Zrychlený proces ale neznamená odkročení od základních parametrů,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček s tím, že vakcínám, které nevznikaly standardní cestou, jako je například ruský Sputnik, a nemají přesné složení, Evropská léková agentura nebyla schopna přiznat registraci. „Je nutné dodržování základních rámců u všech léčiv. Regulace a právo musí správně fungovat, protože nás chrání,“ dodává Dvořáček.
Velkou roli podle expertů hraje v případě vakcín komunikace. „Mnoho léčiv a vakcín procházelo zrychleným hodnocením Evropské lékové agentury. Nebylo ale řádně vysvětleno, co tento proces znamená a tím došlo k dezinformaci, že léky a vakcíny nejsou dostatečně bezpečné a řádně odzkoušené,“ přibližuje partnerka advokátní kanceláře PRK Partners Monika Mašková. Připomíná, že v době mimořádných opatření platilo výkladové stanovisko SÚKL. „Ve chvíli, kdy se dostaneme do normálu, tak právní rámec bude jako dříve a byla by škoda nepoužívat nadále postupy, které se osvědčily. Právo potřebuje dohnat realitu,“ dodává.
Tématem debaty byla také reklama ve farmaceutickém průmyslu. Podle Moniky Maškové by se regulace reklamy na léčivé přípravky měla modernizovat. „Je striktní a vychází z evropských předpisů,“ dodává s tím, že je nutné zachovat důsledné omezení u léčiv na předpis vůči pacientům. „Tam nemůže reklama mířit na pacienty. Je ale vhodné umožnit předávání odborných informací o léčivech na předpis zdravotním sestrám a dalšímu zdravotnickému personálu, tedy upravit definici odborníka,“ říká Mašková. Podle Jakuba Dvořáčka by se měla změnit dostupnost informací. „Je hlad po informacích. Pacienti tlačí na lékaře, aby jim podával léky podle informací z médií a reklam. Pacienti si informace aktivně vyhledávají,“ popisuje s tím, že klíčové je oddělit informace a marketing. „Na informace má nárok každý. Marketingové informace, které si můžeme dohledat kdekoliv ve virtuálním prostoru, musí ale vyhodnotit někdo, kdo zná jejich pozadí,“ dodává Dvořáček.
Jak moc je farmaceutický průmysl inovativní? Proč je nutné sdílet zdravotnická data a propojovat zdravotnické systémy? Jaká aktivita na trhu se letos očekává? A jak velkým zlom přinesla novela o veřejném zdravotním pojištění v oblasti úhrad? I to debatují Monika Mašková a Jakub Dvořáček v podcastu Právo & Byznys.
