V mužském prostředí se cítíme dobře. Kultivujeme komunikaci, říkají Helena Horská, Monika Zahálková a Eva Moniová

Audioverze

Ekonomka Helena Horská, výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková a novinářka Eva Moniová se sešly v prvním díle podcastu Women in Finance. Jak vnímají vliv pozic, které zastávají? Proč potřebují ke svým výkonům pohyb i tlak? A jak se úspěšně zviditelnit v převážně mužském prostředí finančního světa?

První epizodu nového podcastu můžete sledovat také jako video. Ke zhlédnutí je zde

Helena Horská patří k nejznámějším českým ekonomkám a odborníkům na měnovou politiku. Jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka řady výborů či iniciativ si uvědomuje dopad svých závěrů a vliv, který má. „K jakémukoliv komentáři potřebuji data. Aby byla moje interpretace objektivní, je nutná sebedisciplína a duševní hygiena. Sleduji i kolegy s jinými názory, konfrontuji se s daty, sbírám zpětnou vazbu, a to i negativní. Obklopuji se lidmi, kteří nejsou přikyvovači, a to mi dává kontakt s realitou,“ říká v podcastu Women in Finance, který připravuje Info.cz ve spolupráci s projektem #FinŽeny. „Snažím se ke všemu přistupovat s nadhledem a prosadit se kvalitou,“ dodává.

Ženy pracující v mužském prostředí mají podle Heleny Horské mnoho mužské energie. „A až s věkem s ní umí pracovat,“ říká s tím, že přítomnost ženy kultivuje komunikaci v jakémkoliv prostředí. Sama se v mužském prostředí cítí dobře, ale musí tam za sebe vstupovat se sebehodnotou a vědět, že může do jednání něco přinést. „Ta hodnota je, že se zabývám aspekty střednědobého horizontu. Ženy umí v krizových situacích reagovat pohotověji. Muži jsou zpočátku v pozadí a přemýšlí. To bylo vidět i z reakce populace a lidí aktivních ve veřejném životě v covidovém šoku – první reagovaly ženy,“ říká.

Helena Horská v podcastu Women in Finance také přiznává, že nemá ráda stagnaci a potřebuje pohyb. „Mám ambice posouvat se dál a mám takzvaný deadline syndrom. Jsem tahoun, nechci na nikoho čekat, jsem přísná a umím být i zlá, když se deadline neplní,“ dodává. Výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková také patří k manažerkám orientovaným na výsledek. „Za svým cílem jdu i proti zdi. Tlak na mě působí dobře. Mám přehršel energie a tou strhávám i okolí,“ říká.

V čele České bankovní asociace působí Monika Zahálková od konce října 2020. „Pomalu si začínám zvykat na to, že jsem vidět. Necítím se ještě úplně v kramflecích, co se týče bankovnictví, protože jsem se v tomto oboru v minulosti nepohybovala,“ říká v podcastu Women in Finance. Že má vliv, si začala uvědomovat až v souvislosti se situací na Ukrajině. „Najednou se něco změnilo, najednou reálně hrozil ‚run na banky‘, ale společně s Českou národní bankou jsme to ustáli,“ popisuje.

Monika v podcastu Women in Finance zmiňuje, že se i ve svých předchozích profesních rolích pohybovala mezi manažery s velkým výkonem a egem. „S tím se musíte naučit pracovat a naučit se říkat jim i nepříjemné věci. Po tolika letech v mužském kolektivu mám pocit, že už uvažuji jako muž,“ dodává s tím, že je cílevědomá, ale zajímavé nabídky většinou přicházely samy.

Eva Moniová je redaktorka rubriky Byznys Seznam Zpráv. Poslední dvě dekády se v různých médiích věnuje zejména oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. „Novinařina je rovný prostor. Tolik se tam neřeší mužský a ženský kolektiv. Je to spíš o tématech,“ říká v podcastu Women in Finance s tím, že ženy většinou píšou o lidských věcech, a ne o financích. Sama má přitom zálibu v tématech osobních financí a digitalizace. „Důležitá je pro mě zpětná vazba od skvělého šéfa, kterým je Martin Jašminský a od lidí, kteří financím rozumí. Diskuse pod články, v rámci zachování duševního zdraví, nečtu. Je v nich více negativních zpětných vazeb,“ říká s tím, že si uvědomuje, že mají novináři opravdu velký vliv. „Pokud něco nedokážu vysvětlit, nebo si nejsem něčím jistá, raději o tom nepíšu. Dobrý novinář se nebojí zeptat na věci, které by mohly přerušit i vztahy a kontakty,“ dodává.

Eva Moniová v podcastu Women in Finance také zmiňuje, že poté, co se jí narodily děti, už není tak soutěživá. „Našla jsem si balanc mezi rodinným a pracovním životem a nechci z toho slevit. Jsem cílevědomá, ale určitě nechci být ve vedoucí pozici. Jsem spíše sólistka,“ dodává novinářka, která potřebuje být pod konstruktivním tlakem a stejně jako Helena Horská a Monika Zahálková potřebuje k životu pohyb.

sinfin.digital