Zásadní omezení nekalých praktik řetězců vůči slabším dodavatelům

Cílem novely je zvýšit ochranu menších zemědělců před nekalými praktikami silnějších odběratelů. Lepší postavení dodavatelů by mělo vést k zefektivnění trhu, přispět ke zvýšení kvality potravin a pomoct zemědělství jako celku. S koncem tohoto roku uplyne dvanáctiměsíční lhůta pro povinné uvedení odběratelsko-dodavatelských smluv do souladu s podmínkami přijaté novely.

Novela přichází s pěti obratovými pásmy, dle kterých se poměřuje roční obrat odběratele i dodavatele. Dle dosahovaných obratů bude určováno, zda se v konkrétním vztahu jedná o odběratele s významnou tržní silou, to znamená, že je obratově silnější než jeho dodavatel.

Obratová pásma jsou nastavena tak, že odběratelem s významnou tržní silou bude ten, jehož roční obrat je v následujících poměrech vůči obratu konkrétního dodavatele:

Dodavateli s ročním obratem přesahujícím 350 milionů euro zákon ochranu neposkytuje. Předpokládá totiž, že je dostatečně silný na to, aby svá práva ochránil sám nebo drsné praktiky odběratele ustál. Při výpočtu ročního obratu se bude též rozlišovat, zda se jedná o partnerské či propojené podniky a zda se podnik nachází v alianci dodavatelů či odběratelů.

Původní zákon o významné tržní síle se vztahoval pouze na dvanáct největších odběratelů, nově bude dopadat až na osm set. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proto připravuje metodické příručky a výkladová stanoviska, aby novým adresátům co nejvíce usnadnil orientaci v nových pravidlech.

Zákon nově dopadá na potravinářské a zemědělské produkty, které jsou uvedeny v příslušné příloze Smlouvy o fungování EU. Jedná se nejen o klasické potraviny a zemědělské produkty, ale také například o květinářské produkty, alkohol, len, mrtvá zvířata nevhodná k lidské spotřebě, zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, krmiva, tabák, korek a podobně. 

Spektrum působnosti zákona je tedy značně široké. Navíc se má též vztahovat na produkty, které sice v příloze uvedeny nejsou, ale byly zpracovány za použití látek, výrobků nebo služeb v příloze uvedených a jsou určeny ke konzumaci člověkem.

Novelizovaný zákon již není postaven na příkladném výčtu nekalých praktik, ale zakázaná jednání jsou v něm definována přesněji a úplně. Odběratelé tak budou mít větší právní jistotu, zda se nedopouští protiprávního jednání.

Za nekalou obchodní praktiku bude považováno například jednání, kdy odběratel zruší objednávku potravin, které podléhají rychlé zkáze, méně než 30 dnů před jejich dodáním. Také splatnost kupní ceny bude významně limitována, a to třiceti dny od doručení faktury. Zákonodárce tak reaguje na stávající tržní situaci, kdy průměrná doba splatnosti faktur se pohybuje okolo 120 dní od objednání. 

Zakázané bude také sjednání práva na vrácení produktů, aniž by za ně odběratel zaplatil, či obecněji sjednání podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch dodavatele. K lepší přezkoumatelnosti praktik odběratelů přispěje též nová povinnost, že všechny smlouvy musejí být uzavřeny písemně, a to ještě před uskutečněním první dodávky.

Některá jednání odběratelů budou považována za nekalou praktiku vždy, jiná pak v případě, že na takovém jednání nebude s dodavatelem písemná a zcela konkrétní dohoda, a to ještě před uzavřením smlouvy o dodávkách. To cílí na dnes vcelku běžnou obchodní praxi, kdy řetězce vynaloží kupříkladu náklady na propagaci odebíraného produktu (reklama, polepy výloh, slevové akce) a teprve následně požadují, aby se na těchto nákladech dodavatel v konkrétní výši podílel. Nová úprava participaci dodavatele na nákladech tohoto typu nezakazuje, ale vyžaduje, aby mezi stranami bylo vše podstatné (jako poměr nákladů na propagaci, sleva z dodaných výrobků apod.) sjednáno dopředu a písemně.

Dozor nad dodržováním zákona má na starosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který bude o své činnosti pravidelně reportovat Evropské komisi. Tak jako v jiných svých agendách bude úřad provádět šetření z vlastní úřední povinnosti, ale i na podněty z trhu. Plnění povinností nelze brát na lehkou váhu, neboť porušení zákona bude stiženo citelnými pokutami, a to až do výše deset milionů korun nebo do deseti procent z obratu odběratele za poslední rok. I efektivní součinnost s ÚOHS při kontrole odběratelského trhu bude zajištěna hrozícími pokutami, a to až do výše 300 tisíc korun nebo do jednoho procenta z obratu. Pokuty přitom mohou být ukládány opakovaně.

Ne všichni přijímají novinku v právní úpravě s nadšením, a to i pokud jde o novelou chráněné podnikatele. Řada zemědělců se totiž obává, že v důsledků nových povinností odběratelů může dojít k tomu, že menší odběratelé budou pro jistotu odebírat produkty od velkých dodavatelů, protože v takovém případě se na ně nová úprava vztahovat nebude. Výsledkem tak teoreticky může být i zhoršení situace menších zemědělců a jiných dodavatelů regulovaného zboží. Zda jsou tyto obavy na místě, ukáže až čas.