KOMENTÁŘ JANA MALINY | Během necelých čtyř let ve funkci se rektorka Milena Králíčková musela vypořádat s mimořádně obtížnými situacemi – od tragické střelby přes vnitřní finanční skandál až po konflikty v akademické obci. Řada jejích kroků ale vyvolala silnou kritiku a nevoli. Nejvíce se jí vyčítají netransparentní odměny vedení a zneužití tragédie jako záminky pro vlastní bonusy, pochybný střet zájmů blízkého poradce, manažerské chyby vedoucí k exodu prorektorů, a také nezvládnuté vztahy – jak s částí vlastních fakult (případ Katolická teologická fakulta), tak navenek (incident s Masarykovou univerzitou v Brně). Univerzita Karlova by si v páteční volbě zasloužila změnu.
V roce 2021 byla do čela univerzity zvolena první žena – prof. Milena Králíčková. Zvítězila jednoznačně, její jediný protikandidát zůstal v roli komparzisty. A s jejím vítězstvím byla spojena velká očekávání: nový svěží vítr v prastaré instituci, měřitelné výsledky, otevřenější styl vedení bez manipulací a s respektem k slabším hlasům.
Když se však ale dnes o stejný post uchází hned pět kandidátů, těžko to číst jinak než jako výraz zklamání těchto nadějí a touhu po změně.
Ano, Milena Králíčková dostala univerzitu na titulní stránky novin. Jenže ne díky vědeckým úspěchům. Média zaplnily uhlazené projevy, jejichž obsah často působil jako špatně vystavěná zápletka, kde si autor nepamatuje, co se stalo v prvním dějství.
Lidé už víc rozebírají stará vyjádření, rozpory a mediální mlhu než skutečnost samu. A v tom se ztrácí to nejdůležitější: morální kompas. Tento styl se naplno projevil třeba během mediální přestřelky rektorky s Masarykovou univerzitou.
Zpoždění stavby kampusu Albertov a spor s MUNI
Výstavba moderního vědeckého centra za miliardy korun, financovaná z Národního plánu obnovy (NPO), nabrala výrazné zpoždění. V červenci 2025 Univerzita Karlova přiznala skluz mnoha měsíců oproti původnímu plánu. Hrozilo, že se projekt nestihne dokončit ve stanoveném termínu a ČR přijde o slíbené evropské dotace. Ministerstvo školství kvůli tomu dokonce zahájilo formální řízení o odejmutí části dotace pro UK.
Králíčková coby rektorka (a současně předsedkyně České konference rektorů) se snažila vyjednat řešení: aby peníze z NPO nebyly ztraceny, navrhovalo se přesunout 300 milionů Kč určených původně pro kampus Albertov na jiný podobný projekt, který by se dal dokončit včas.
Konkrétně mělo jít o BioPharma Hub Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně, jenž postupuje podle plánu. Králíčková v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že „300 milionů by šlo do Brna, protože kampus Masarykovy univerzity BioPharma Hub je potřebuje k tomu, aby stihl být dokončen včas“, aby ČR nepřišla o peníze z NPO.
Toto prohlášení ovšem vyvolalo otevřený spor mezi univerzitami. Rektor MUNI Martin Bareš reagoval velmi ostře – obvinil Králíčkovou ze lži a z poškozování dobrého jména Masarykovy univerzity. Uvedl, že „MUNI je připravena dokončit projekt řádně a včas a žádných 300 milionů navíc nepotřebuje“. Prohlásil také, že Králíčková svými slovy neoprávněně vrhá pochybnost na spolehlivost MUNI při čerpání evropských peněz, což považuje za nepřijatelné.
Bareš oficiálně vyzval Králíčkovou k omluvě a zvažoval proti ní právní kroky pro poškození pověsti instituce. Masarykova univerzita zveřejnila na svém webu prohlášení, že její projekt pokračuje podle plánu a problém je na straně UK.
Spoléhat na to, že si lidé nepřečtou, co stojí černé na bílém, působí spíš jako arogance než strategie. Zpoždění kampusu Albertov a s ním spojené komplikace ale nejsou jediné důvody, proč část akademiků zpochybňuje, zda by Králíčková měla ve funkci pokračovat.
Milionové odměny vedení univerzity po tragédii
Dalším evergreenem uplynulého období je odměňování zaměstnanců.
Během šetření hospodaření vypluly na povrch informace o mimořádně vysokých odměnách, které si Králíčková a členové vedení UK v roce 2024 vyplatili. Podle zjištění MF Dnes šlo celkem o 11,5 milionu Kč na odměnách pro úzké vedení univerzity.
Rektorka Milena Králíčková pobírá základní plat ve výši 175 000 Kč měsíčně. V roce 2024 jí univerzita navíc vyplatila dvě mimořádné odměny – 400 000 Kč v květnu a 576 000 Kč v listopadu, tedy dohromady 1 126 000 Kč.
Podobné prémie obdrželi i další členové nejužšího vedení – například kvestor Petr Maňásek dostal odměnu 350 000 Kč v květnu a 573 000 Kč v listopadu 2024. Univerzita ve svém oficiálním stanovisku uvedla, že tyto částky byly uděleny „v souvislosti se zcela bezprecedentní a mimořádnou situací, kterou univerzita řešila po tragédii na Filozofické fakultě UK“.
Toto spojení odměn s tragédií ovšem vzbudilo velkou kritiku části akademické obce i veřejnosti. Například v otevřeném dopise akademici požadovali podrobné vysvětlení, jak prémie souvisely s onou tragédií.
Mnozí označili takové využití tragédie k ospravedlnění odměn za neetické a nemorální. Králíčková později připustila, že komunikace ohledně odměn nebyla šťastná, ale nadále trvala na tom, že vedení si odměny zasloužilo za zvládnutí krize.
Když už situace dosáhla bodu nekoukatelného studu, dokázala rektorka nemorální odměny obrátit ve vlastní triumf. Transparentnost je najednou její téma – ovšem až ve chvíli, kdy jí nezbývá nic jiného. Nálepka transparentnosti však transparentní řízení nedělá. Stejně jako slova nedělají činy.
V důsledku tlaku univerzita slíbila zprůhlednit pravidla pro odměňování vedení a posílit kontrolu střetu zájmů. Na konci ledna 2025 pak rektorka podala trestní oznámení kvůli některým zjištěním kontroly hospodaření a zadala audit.
Rezignace prorektorů a krize důvěry ve vedení
Výše zmíněné kauzy vyústily v krizi důvěry uvnitř univerzity. Několik členů nejužšího vedení UK (prorektorů) postupně rezignovalo na protest proti stylu řízení a skandálům. V březnu 2025 oznámil rezignaci prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach – veřejně kritizoval „převelkou míru mikromanagementu“ Králíčkové i způsob, jakým vedení komunikovalo kauzu odměn.
Uvedl, že pověst univerzity v posledních měsících výrazně utrpěla kvůli špatnému stylu řízení a netransparentnosti. Konkrétně zmínil selhání v mediální komunikaci ohledně odměn – připravené odpovědi pro novináře prý nakonec vedení smetlo ze stolu a mluvčí Lucie Přívětivá musela hájit neobhajitelné, načež sama z funkce odešla.
V květnu 2025 odešel prorektor pro rozvoj a strategie Josef Fontana. V červnu 2025 rezignoval prorektor a první zástupce rektorky Jan Kuklík, bývalý děkan právnické fakulty. Králíčková jeho odchod komentovala s tím, že přijal osobní zodpovědnost. Zároveň oznámila, že „stejný krok se rozhodla učinit“ i prorektorka pro zahraniční záležitosti Eva Voldřichová Beránková.
Zde nastal další rozruch – prorektorka veřejně popřela, že podala rezignaci, a uvedla, že se pouze chtěla s rektorkou sejít a požádat ji, aby už znovu nekandidovala. Králíčková trvala na tom, že jí prorektorka avizovala odchod v chatové skupině vedení, ale pokud nakonec nerezignuje, bude s ní hledat cestu k obnovení vzájemné důvěry.
Tato epizoda ukazuje na naprosto nestandardní a napjaté poměry – část akademického senátu dokonce navrhla vyzvat Králíčkovou, aby ve volbách 2025 už nekandidovala, návrh ale těsně neprošel.
Krize na Katolické teologické fakultě a role rektorky je téma, o kterém jsme na INFO.CZ psali mnohokrát, váženého čtenáře tedy laskavě odkazuji v případě zájmu na již zveřejněné články.
Otázka pro volitele v pátek je prostá: potřebuje Univerzita Karlova další čtyři roky rétorické gymnastiky – nebo konečně někoho, kdo místo mlžení dokáže univerzitu skutečně řídit a vrátit jí respekt? Hezký projev by už zkrátka neměl stačit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
