Woke is dead, ale stále ničí kvalitní humanitní studia. Katolická teologická fakulta se nevzdává

Ve spojených státech musel být zvolen Donal Trump, aby se normální lidé vymezili proti úchylnému a nelidskému woke hnutí. Ve Francii si dost možná zvolí Trumpovu ženskou obdobu, Marine Le Pen (mimochodem skutečně financovanou z Ruska). V Česku se tahle korekce zatím omezuje na postavy typu Petr Macinka.

Přes groteskní podobu této české „vzpoury normálních lidí“ bychom neměli české progresivisty podceňovat, aby nevytvořili do budoucna něco, co se bude jen horko težko napravovat.

V Česku jsme stále jaksi chovali naději, že dokud bude pivo levnější než cola, budeme jen brblat, ale žádné „progresivistické úchylky ze Západu“ skutečně nehrozí. Bohužel to platí jen částečně. Tuzemské univerzitní prostředí se pokrokovým myslitelům vydalo téměř dokonale – a mohlo by se zdát, že bez boje.

Levičácký dlouhý pochod institucemi je příčinou toho, že lidé, kteří se chtěli věnovat skutečné poctivé akademické práci, mnohdy odešli na soukromá univerzitní pracoviště nebo do zahraničí, aby se nemuseli obtěžovat pseudointelektuálními a hlavně ideologickými boji na svých bývalých fakultách. Prostě vysvětlovat někomu, že voda teče z kopce a v noci je tma, kdekterého kvalitního pedagoga na akademické úrovni uráželo.

Typickým příkladem je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kde disent proti neomarxistické ideologii přestal existovat. 

Situace ale není jiná ani na mnohých humanitních fakultách v menších městech. Problémové získávání grantů - a tedy i nutných finančních prostředků na provoz akademické práce – bez deklaratorního přijetí ideologických levicových pozic, je již dávno realitou. A to je jen jedna z částí celé skládanky.

Naděje ale stále existuje. Humanitně zaměřená fakulta, která ještě těmto agresívním pokusům o dehonestaci jinak smýšlejících lidí, jejich nálepkování a šikanózní chování nepodlehla, je Katolická teologická fakulta. Ta se ovšem ocitá rovněž pod obrovským tlakem.

Aleš Prázný z Katedry filosofie a práva na pražské Katolické teologické fakultě si za poslední rok a něco prošel procesem, který by mnohé svou neupřímností znechutil natolik, že by odešli. On však podle svých slov vnímá vůli vzepřít se tlaku mocnějších u mnoha kolegů, a proto boj o poctivé univerzitní prostředí nehodlá vzdát bez boje. 

„Jde mi o to, aby se zde pěstovala kvalitní humanitní vzdělanost, bez ideologické zátěže. To předpokládá ekonomicky stabilní fakultu, která nebude fungovat na dluh,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Aleš Prázný. 

Celá anabáze se týká části vyučujících a menšiny studentů, kteří se nehodlají smířit s nutností ekonomicky racionalizovat provoz fakulty. O tomto sporu jsme na INFO.CZ psali už vícekrát, v obsáhlém rozhovoru s tehdejším statutárním zástupcem děkana zde: Co je prapůvodem divokých vztahů na Katolické teologické fakultě. Nebo ve článku níže.

Ve zkratce – rektorát oznámil, že fakulty musí od června 2025 přejít na nové mzdové tarify, které znamenají zhruba dvacetiprocentní nárůst mezd u akademických pracovníků, přičemž rektorát neposkytl finanční prostředky navíc do rozpočtu fakult. Fakulty tedy musely najít tyto prostředky ve stávajícím finančním rámci.

Aleš Prázný, tehdy pověřený zástupce děkana, k tomu říká: „Jediná možnost, kde můžete najít výraznější úspory na tak malé fakultě, jako je KTF, jsou mzdové prostředky. Ty můžete řešit tak, že se podíváte, které smlouvy kdy končí, a domluvíte se, jaké má smysl prodloužit a jaké ne – protože dávat výpověď je ekonomicky náročné. Takže se k tomu přistoupilo touto optikou. A shodou okolností zrovna na katedře, kde byly největší problémy, končila smlouva několika vyučujícím. Těm se tedy oznámilo, že se jim smlouvy nebudou prodlužovat.“

Právě problémové obory, které mají třeba jen do deseti studentů ročně, a přitom mají zároveň velký počet povinně volitelných předmětů, a tím pádem i pedagogů, jsou v současné podobě ekonomicky neudržitelné. Díky velkému počtu vyučujících však mají zároveň v akademickém senátu zastoupenou většinu. A rozhodli se proti ekonomické racionalizaci bojovat tím, že se zbaví vedení.

Většinu v akademickém senátu tvoří lidé, kteří odmítají jakékoli úspory a reformu oboru dějin evropské kultury – byť jsou ekonomicky nezbytné. Místo hledání řešení obviňují vedení ze všeho možného od manažerského selhání až po ideologickou zaujatost a rozhodli se jej odvolat za každou cenu. Považte sami.

„Tento akademický senát od svého ustavení se zabýval pouze jedinou věcí – jak odstranit vedení fakulty,“ říká Aleš Prázný a nastiňuje, jakým způsobem se dnes fakulta ocitla pod nucenou správou.

„Jednak senát opakovaně neschválil rozpočet. Jednak senát odmítl doplnit a projednat, schválit tedy nové členy vědecké rady. Také odmítl některé členy disciplinární komise. A potom se všechno toto objevilo v důvodové zprávě k žádosti o nucenou správu – že tedy na fakultě nefunguje vědecká rada, že na fakultě nefunguje disciplinární komise a že není schválený rozpočet. Že já jako proděkan tedy nezvládám činnost.“

Ministerstvo zprvu odmítlo na fakultu nucenou správu uvalit, ale nakonec otočilo a a rektorka UK Milena Králíčková se stala úřadující děkankou Katolické teologické fakulty.

„Vznikla zvláštní situace, která by možná nebyla tak zvláštní, kdyby rektorka byla opravdu neutrální. Ale ona od samého počátku krize na KTF, která začala výpovědí profesoru Petráčkovi před dvěma lety, vystupuje jako velmi aktivní účastník sporů s vedením fakulty. A ve chvíli, kdy se ocitla ve funkci děkanky, nejednala jako mediátor, který má působit neutrálně, vyvažovat a hledat konsenzus, ale jako vůdčí postava opozice proti stávajícímu vedení,“ konstatuje Prázný.

Ve chvíli, kdy rektorka do funkce nastoupila, okamžitě odvolala proděkany. Okamžitě také zbavila profesora Novotného funkce ve správě celoživotního vzdělávání, ač je to podle Prázného postava na to nadmíru kompetentní, a svěřila tuto agendu někomu jinému – bez jakékoliv konzultace.

Zároveň se rozhodla doplnit členy vědecké rady, kam nominovala skupinu 15 lidí, která se od samého počátku velmi aktivně angažuje v celém sporu – samozřejmě opět na straně opozice proti vedení. „Jsou to většinou externí hráči ve sporu s vedením. Někteří z nich podněcují útoky na vedení fakulty na sociálních sítích, vytvářejí různé petice a nátlakové akce proti vedení fakulty,“ říká Prázný.

Takže rektorka místo toho, aby vědeckou radu utvořila nějakým konsenzuálním způsobem a s vědomím odpovědnosti vůči celku fakulty, se rozhodla jít velmi vyhrocenou cestou. „To nepřispívá k uklidnění situace – naopak tím, že angažuje nejsilnější aktéry opozice do takovýchto funkcí, činí situaci ještě napjatější a vyhrocenější,“ dodává Prázný.

„Momentálně jsme ve fázi, kdy rektorka formálně vykonává funkci děkanky fakulty,“ říká Aleš Prázný. Ministerstvo podle něj potvrdilo nucenou správu, přestože byla vyhlášena v rozporu se zákonem. Soud zatím navíc nerozhodl ve věci odvolání děkana Brože a fakulta se tak ocitá ve vakuu, které kvůli nerozhodnosti soudu generuje další a další zmatky.

Rektorka však jedná, jako by měla plnou moc rozhodovat o všem. „Vydává pokyny, překlápí agendu a mění personální složení orgánů fakulty,“ říká Prázný. „A přitom není jisté, že její pozice je právně v pořádku.“

Podle něj se tak na fakultě nyní odehrává střet o samu identitu. Na jedné straně stojí pojetí teologické, které chápe fakultu jako církevní instituci vzdělávající duchovní, na straně druhé pojetí sekulární, které ji chce proměnit v obecnou humanitní fakultu dle dnešního střihu. „V jádru jde o to, čím má Katolická teologická fakulta být – jestli má být institucí, na které platí dvojí právo, nebo jestli se má zcela vydat na necírkevní dráhu.“

Podle Prázného se spory na fakultě vracejí v cyklech — jako kyvadlo mezi dvěma póly. Po každém období, kdy se fakulta více přiblíží své původní misi, přichází snaha ji „otevřít“. Tentokrát však podle něj konflikt zasáhl i samu univerzitu. „Dřív se tyto konflikty řešily uvnitř fakulty,“ říká. „Tentokrát ale zasáhla rektorka velmi tvrdě a převzala roli, kterou by za normálních okolností mít neměla. A ministerstvo to navíc posvětilo.“

Celá věc tak už dávno přesahuje vnitřní spor fakulty. Jde o princip, kam až může univerzita zasahovat do samosprávy svých fakult a do jaké míry je ochotná respektovat jejich autonomii. „Katolická teologická fakulta není obyčejná fakulta – má specifické postavení a historickou misi,“ dodává Prázný.

Studenti podle něj reagují rozpačitě. Většina se nechce účastnit mocenských bojů, protože přišli studovat, ne demonstrovat. Když se ale v létě začaly dít personální změny, spontánně vzniklo prohlášení na podporu děkana. „Byly pod ním stovky podpisů,“ říká Prázný.

Menší skupina studentů napojená na kritiky vedení naopak podporovala zásahy rektorky a veřejně vystupovala proti děkanovi. „Linie sporu jde i mezi studenty, ale volby do akademického senátu vyhráli ve studentské komoře ti, co stojí za děkanem Brožem“, popisuje Prázný. „Volby ukázaly, že většina studentů stojí na straně děkana Brože a jeho vedení.“

Atmosféra na fakultě je podle něj napjatá a ani univerzita podle něj situaci neuklidňuje. Akademický senát stál ještě nedávno za rektorkou, zatímco hlasy varující před oslabením autonomie fakult zůstávají opomíjeny. „Zasedání velkého senátu bylo napjaté,“ vzpomíná Prázný. „Legislativní komise však nakonec dospěla k závěru, že můj odchod z funkce byl v rozporu se zákonem, a navrhla nápravu. Nakonec se to potvrdilo – ale o pár týdnů později bylo stejně rozhodnuto o nucené správě.“

Podle něj to ukazuje, jak snadno se mohou akademické principy ohnout pod tlakem většiny. „Teď se ukazuje, nakolik se právo skutečně dodržuje, nebo jestli se interpretuje podle potřeby,“ říká.

Na veřejnosti se podle Prázného ustálil obraz fakulty jako rozhádané instituce, která nedokáže fungovat. „Tento obraz vytvářejí lidé, kteří mají přístup do médií,“ říká. „Někteří naši kritici publikují články, v nichž vykreslují vedení fakulty jako autoritářské. Přitom se nikdo nezajímá o to, co se tady reálně děje.“

Církevní představitelé se podle něj snažili zasáhnout, ale bez odezvy. Arcibiskup Graubner jako Velký kancléř opakovaně žádal, aby byl o změnách informován a konzultován, ale rektorka jeho výzvy zcela ignoruje. „Když rektorka nerespektuje roli Velkého kancléře, narušuje tím vztahy mezi veřejnou vysokou školou a církevní strukturou,“ upozorňuje Prázný.

Podle něj hrozí, že pokud se tento trend nezastaví, fakulta ztratí nejen svou pověst, ale i svůj status v rámci katolického světa. „Vatikán může přehodnotit, zda tuto fakultu nadále uznává jako instituci, která uděluje církevně platné tituly,“ říká. „To by mělo obrovské důsledky. Bohoslovci usilující o kněžství by pak museli odcházet studovat jinam. To by byl faktický konec fakulty v tom smyslu, jak ji založil papež Kliment VI a Karel IV.“

V závěru Prázný říká, že jedinou cestou z krize je návrat k právnímu pořádku. „Dokud bude fakulta spravována nezákonným způsobem, nemůže být klid,“ tvrdí.

Rektorka by podle něj měla jednat jako prostředník, nikoli jako účastník sporu. Fakulta potřebuje znovu definovat, čím chce být. „Jestli opravdu chceme být živou katolickou institucí s akademickým rozměrem, nebo univerzitní fakultou, která jen nese historické jméno,“ říká.

Přesto věří, že naděje trvá. „Fakulta přežila horší časy,“ uzavírá. „Ale záleží na odvaze lidí – nejen tady, ale i na univerzitě a v církvi – aby se zastali principů, na nichž stojí.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.