KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Postoj Václava Klause, Zuzany Majerové a jejich spojenců je zarážející. Útočí na sudetské Němce, ale fandí těm, kdo chtějí zrušit Benešovy dekrety a přepisovat výsledky války. Proč?
Pokud dnes v Rakousku a Německu existují strany, které chtěly – a zřejmě stále chtějí – revidovat důsledky druhé světové války v bývalém Československu, pak jde o rakouské Svobodné (FPÖ) a německou AfD. Nikoliv o Sudetoněmecké krajanské sdružení, které nemá reálnou politickou moc.
To ovšem nebrání Václavu Klausovi, Tomiu Okamurovi ani předsedkyni Trikolory Zuzaně Majerové, aby právě těmto stranám – dlouhodobě usilujícím o zrušení Benešových dekretů – vyjadřovali sympatie. „Trikolora gratuluje Svobodné straně Rakouska (FPÖ) k vítězství ve volbách. Přátelé, udělali jste nejen nám v Trikoloře, ale také obrovskému množství dalších lidí v České republice radost,“ napsala Majerová po volebním vítězství Svobodných v roce 2024.
Je zřejmé, odkud vítr vane. Trikoloru a další české „národovce“ přitahuje protiimigrační politika FPÖ. Rakouští Svobodní jsou však zároveň jedinou velkou stranou v Rakousku, která dlouhodobě požaduje zrušení Benešových dekretů. V roce 2002 dokonce jejich zrušením podmiňovali souhlas Rakouska se vstupem Česka do Evropské unie.
Část rodiny bývalého předsedy FPÖ H. C. Stracheho pocházela z Liberce a Prahy a byla po válce odsunuta. Jeho dědeček, člen Waffen-SS, byl na konci války v Česku zastřelen. Strache se svými spolustraníky dlouhodobě prosazoval zrušení Benešových dekretů a také zmírnění zákonů postihujících popírání nacistických zločinů. S neonacistickými kruhy je spojován i současný předseda FPÖ Herbert Kickl. Není proto překvapivé, že se podobná témata v jejich politice vracejí.
Kdo je neonacista?
I rakouské zdroje označují Svobodné za stranu, která byla v roce 1956 založena jako uskupení „bývalých nacistů pro bývalé nacisty“. Dalo by se proto očekávat, že právě Zuzana Majerová bude při sbližování s FPÖ velmi opatrná. Když však kritizovala plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, připomněla i svého dědečka, který podle jejích slov „přežil tři koncentrační tábory“ a za odboj byl oceněn prezidentem republiky.
Nabízí se tak otázka: jak to jde dohromady? Neobrací se dědeček-odbojář v hrobě, když jeho vnučka – poslankyně – otevřeně sympatizuje s rakouskou stranou s neonacistickými kořeny? Zdá se, že nikoliv. Naopak. Majerová sama uvedla, že jí vítězství rakouských Svobodných udělalo velkou radost.
O to překvapivější je její ostrý postoj vůči několika stovkám potomků českých Němců, kteří se přijíždějí do Brna setkat a připomenout si, že soužití obou – navzájem se prolínajících – národností nepřineslo jen válku a utrpení, ale i společné kulturní dědictví. Právě vůči nim Majerová vystupuje nejtvrději.
Podobně se vymezuje i Václav Klaus, dlouhodobý odpůrce sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Čeští Svobodní (a nejen oni) hojně sdílejí jeho vyjádření, podle něhož je sjezd nepřijatelnou provokací ze strany těch, kteří rozpoutali dvě světové války.
Klaus, fanoušek AfD
Škoda, že si Václav Klaus na svá slova nevzpomene při svém dlouholetém sbližování s německou AfD i rakouskou FPÖ – tedy se stranami, které (znovu připomeňme) opakovaně požadují zrušení či alespoň revizi Benešových dekretů. Klausovi to však nebránilo, aby se před deseti lety zúčastnil sjezdu nacionalistické AfD a dokonce se označil za jejího „opravdového fanouška“.
Podobně vřelý vztah má bývalý český prezident i k rakouským Svobodným. V roce 2016 vystoupil na jejich protiimigračním sympoziu ve Vídni a podpořil jejich prezidentského kandidáta Norberta Hofera. V té době stál v čele FPÖ H. C. Strache, potomek sudetských Němců a dlouhodobý kritik Benešových dekretů. Ani to Klausovi zjevně nevadilo.

Klaus, Majerová i Okamura – další kritik sudetoněmeckého sjezdu v Brně – mají přitom v jednom pravdu. V Evropě skutečně existuje riziko relativizace důsledků druhé světové války, a v krajním případě i snah o revizi poválečného uspořádání.
Tato hrozba však rozhodně nespočívá v tom, že se potomci německy mluvících obyvatel Československa projdou v krojích svých předků po brněnském náměstí a připomenou si společnou historii.
Reálné riziko přichází jinde: v možnosti, že by se v Rakousku či Německu dostaly k moci síly, které tyto revizionistické postoje skutečně prosazují. Právě to by představovalo nebezpečí pro Evropu – včetně Česka – před nímž Klaus s Majerovou varují.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete na svět nahlížet z různých oken. Díky.












