Komunisté chtěli odtržení Sudet. Dnes protestují v Brně

To, že Brno bude v květnu poprvé v historii hostit každoroční sjezd sudetských Němců, vyvolává mezi některými lidmi silné emoce. Důkazem byly i hlasité protesty demonstrujících na úterním zasedání brněnského zastupitelstva. Zaznívaly argumenty o „popírání historické pravdy“, zradě národa, snaze popřít vinu sudetských Němců za hrůzy nacismu a druhé světové války.

Nic proti tomu. Historická pravda by se měla nepochybně bránit. Ovšem se vším všudy. A jednou z důležitých součástí této „pravdy o sudetských Němcích“ je i dlouho zamlčovaný postoj českých komunistů k sudetskému separatismu.

I když se komunisté a jejich sympatizanti od sametové revoluce stavěli tvrdě proti jakýmkoliv gestům smíření s potomky sudetských Němců, před necelými 100 lety si paradoxně dokonce dovedli představit odtržení Sudet. Jako důkaz slouží projev hlavního ideologa KSČ Václava Kopeckého na 6. sjezdu strany v roce 1931.

„My, čeští komunisté, prohlašujeme, že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperializmu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům. Dále prohlašujeme, že stejnou rozhodností budeme chránit a prosazovat, aby se všechny části německého národa sjednotily v jednom státě,“ prohlásil Kopecký.

Je třeba znovu zopakovat, že se nejedná o projev předsedy Sudetoněmecké strany Konrada Henleina. Václav Kopecký zde jako hlavní ideolog KSČ otevřeně hájil právo německého obyvatelstva v Československu na sebeurčení až do odtržení a zároveň mluvil o sjednocení německého národa v jednom státě. V dobovém kontextu tak šlo o postoj, který připouštěl i variantu oddělení pohraničních oblastí od Československa. A to zcela v souladu s tehdejší stranickou politikou.

Komunisté totiž pochopitelně lovili ovečky (často úspěšně) i mezi německým dělnictvem. A v rámci této snahy zlákat české Němce k myšlence komunismu byli ochotní slíbit jim podporu v jejich separačních snahách.

Na svém 6. sjezdu v roce 1931 proto KSČ přijala několik důležitých zásad ve vztahu k požadavkům českých Němců. „Jsme pro právo na sebeurčení národa až k odtržení od státu... Jsme proti povinné státní řeči... Namísto českých škol chceme dostatečný počet škol v mateřském jazyce... Jsme proti čistkám ve státním aparátu a ve státních podnicích, které postihují příslušníky utlačovaných národů.“

Žádná jiná česká strana nebyla k požadavkům českých Němců na větší sebeurčení tak vstřícná jako právě komunisté. A není divu. Už V. kongres Komunistické internacionály řízené z Moskvy v roce 1923 důrazně doporučil českým komunistům, aby se vyhnuli jakýmkoliv náznakům nacionalismu vůči německé menšině.

Každý jistě může namítnout, že mnoho komunistů později položilo život v boji proti nacismu a válka převrátila představy o sebeurčení českých Němců naruby. To ale nic nemění na tom, že když se dnes někdo dožaduje v souvislosti s plánem na sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně dodržování „historické pravdy“, neměl by zamlčovat ani tuto kapitolu. KSČ v roce 1931 hájila takové pojetí sebeurčení, které v krajním důsledku připouštělo i oddělení Sudet od Československa dříve, než se dostal v Německu k moci Adolf Hitler. A to zcela dobrovolně.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.