Trojhlavá saň ve vládě. Babiš tvrdí, že za Okamuru a Macinku nenese odpovědnost. Ústava říká opak

Novoroční projev předsedy Sněmovny. Válka Motoristů s prezidentem a vyděračské sms. Autoritativní hlášky SPD, že Česko zruší muniční iniciativu a nekoupí americké stíhačky F-35. Ostudné vystoupení ministra zahraničí na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Ve všech těchto případech se premiér od svých koaličních partnerů distancoval způsobem, jaký bere dech. Prostě se tvářil, že s nimi vůbec není v koalici.

Na jedné straně je Babišova komunikační strategie transparentní: vládnu já, o všem rozhoduji já, úkoly zadávám já, platí jen to, co řeknu já. Jenomže realita je úplně jiná. Jeho společníci se nijak neostýchají a často říkají věci, za něž se jeden stydí – a k tomu se dostávají do střetu s oficiální linií kabinetu, jak ji prosazuje jeho předseda. Stáváme se nečitelnými pro zahraniční partnery a doma radikální rétorika SPD a Motoristů ještě více štěpí společnost.

Babiš se tváří, že je vše v nejlepším pořádku. On přece jedná v Bruselu, on jedná v koalici ochotných a on by nikdy neřekl to, co Okamura a Macinka. Ale marná sláva, v zahraničí z toho musejí mít v hlavách guláš. A v Česku SPD a Motoristé ničí obraz vlády, rozbíjejí její jednotu, vyvolávají proti ní masivní odpor velké části veřejnosti a zaplňují náměstí lidmi, kteří by na ně nevyrazili kvůli naštvání na ANO, nebo rozhodně ne už teď a v takovém počtu.

Premiér z toho evidentně není šťastný, těžko potlačuje vztek, ale kromě pár jemných výtek směrem k těm dvěma nedělá nic. Všichni víme, proč tomu tak je. Prostě nemá na výběr. Oba nevítaní partneři na něj zkrátka „zbyli“, nikdo jiný s ním do vlády nechtěl a on sám okamžitě po vyhlášení výsledků voleb určil tuto koalici jako jedinou možnou, když SPD a Motoristům nabídl exkluzivitu v jednáních o novém kabinetu.

Bez těch dvou se ANO nedopočítá většiny, jinou nemá v nabídce a Babiš zatím nepůsobí, že by chtěl pokračovat menšinově, natož aby nedokončil celý mandát. Otázka zní, zda se tato politická aritmetika nějak podstatně změní, až majitele Čapího hnízda Sněmovna odmítne vydat k trestnímu stíhání, jak jí to tento týden doporučil mandátový a imunitní výbor. Je to možné, leč ne jisté.

Předsedovi ANO spadne ze srdce těžký balvan a poněkud se mu uvolní ruce v jednání s koaličními partnery. Určitě bude moci přitvrdit a trochu se pomstít za příkoří, která mu Okamura s Macinkou způsobili s vědomím, že je na nich závislý. Nicméně Babiš stále nebude svobodný. Z Bruselu už se ozývá nespokojenost s jeho řešením střetu zájmů a z toho může být pěkná polízanice, takže zase bude potřebovat loajální spojence, kteří se neptají.

Je jasné, že nikdo z bývalé vlády nebude mít chuť jakkoli šanovat Babiše a pomáhat mu z trablů, které si zavinil tím, že se neumí rozhoupat, aby buď svůj holding prodal, nebo zůstal mimo kabinet. V tom mu stejně jako s nevydáním ke stíhání pomohou jen ti, kteří mají sami máslo na hlavě. Za odměnu žádají podíl na moci. Takže z nedostatku jiných možností čelíme tváří v tvář nevábné koalici imunity, střetu zájmů, ruských zájmů a infantility.

Na vrcholu té kupky hnoje stojí Babiš, jenž nese konečnou odpovědnost. Na rozdíl od jiných si nemyslím, že mu SPD a Motoristé svými výstřelky pomáhají zakrýt jeho vlastní problémy. Spíše k nim přidávají další. Určitě by rád měl lepší partnery. Ale to není možné, protože ti by pro něj neudělali to, co Okamura s Macinkou. Neměli by důvod, neboť by do případné spolupráce přinesli dobrou pověst a nemuseli se „vykupovat“ špinavými protislužbami.

Ano, to je skutečná cena menších koaličních partnerů, kterou si vysloužili své místo u stolu: ochota přivírat oči. V tom – a jedině v tom – jsou pro Babiše nenahraditelní. Jinak se tváří, jako by s nimi ani neměl nic společného a vůbec s nimi nechtěl být v jedné místnosti. Dělá, co musí, aby sám nepadl pod přívalem splašků, které produkují SPD a Motoristé. Odtahuje se. Proto se někdy zdá, že máme tři vlády: Okamurovu, Macinkovu a tu jeho.

Výsledkem ovšem není čistý premiér vedle dvou zašpiněných výtečníků, ale slabý premiér, na němž ulpívá každý kus bahna, které střílejí hnojomety koaličních partnerů. To přece musí sám vědět. Jeho pozice je objektivně nezáviděníhodná. Ale dostal se do ní sám. Byť nekonstruktivní, nestátnický a v důsledku možná i hloupý přístup opozice přispívá ke všeobecnému marasmu. Možná se jí nakonec ani nevyplatí.

Nastane nějaká změna, až poslanci koalice odmávají Babišovi a Okamurovi zachování imunity? Jisté je jedno: nemůžeme mít tři vlády, podle ústavy máme jen jednu a za ni je plně odpovědný její předseda. A bude to čím dál tím jasnější i občanům, včetně voličů ANO, kteří zatím zůstávají v poměrném klidu. Což ovlivní politickou realitu v neprospěch premiéra, pokud si neudělá v domě pořádek. Ať už tím, že ty dva srovná, nebo tím, že je vyhodí.

Jistěže Andrej Babiš má motivaci dokončit celý mandát, a tedy udržet koalici nějak pohromadě. Měl ji i Petr Fiala a podařilo se mu ji naplnit, ovšem za cenu ústupků a ztráty hlasů pro ODS (resp. pro SPOLU) ve prospěch Starostů a Pirátů. Hnutí ANO naopak svým partnerům hlasy nedaruje, ale vysává je z nich. Toho si jsou jistě vědomi Okamura s Macinkou, a i proto se tak cukají. Současný premiér by zase nerad dopadl jako jeho předchůdce.

Můžeme ještě čekat pořádnou koaliční válku. Napadá mě bonmot: „Víte, proč trojhlavé saně nepřežívají? Protože se jednotlivé hlavy požerou mezi sebou.“ Tohle je stejné. Buď zůstane jen jeden, nebo tahle dračice umře v křečích.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.