Inteligentní český vědec Tomáš Mikolov ze sebe udělal hlupáka. Úplně zbytečně

Když před několika týdny vypustil český počítačový odborník Tomáš Mikolov zprávu, že odchází z akademického prostředí kvůli nemožnosti sehnat peníze na výzkum, vyvolalo to značnou pozornost. Nutno říct, že právem, a to ze dvou důvodů. 

Ten první byl prostý: Mikolov měl pravdu. Grantový systém je špatný, neprůhledný, neefektivní a klientistický do takové míry, že je prakticky nereformovatelný. Druhý důvod byla osoba samotného Mikolova: o systému se velice kriticky vyjádřil odborník, za nímž stojí nezpochybnitelné úspěchy.

Patrně povzbuzen ohlasy svého veřejného vystoupení Mikolov ve své kritice pokračoval. Ke své škodě, protože zejména v posledním rozhovoru, který poskytl internetové televizi DVTV, se zdiskreditoval do takové míry, že jej lze jen stěží brát vážně. 

Rozhovor totiž naplno odhalil, že Tomáš Mikolov toho zoufale málo ví o vědě i o ekonomii.

Jeho výrok, že bychom se měli „zamyslet, proč vlastně na vědu posíláme peníze z našich daní – jestli chceme sponzorovat nějaké autisty studující žáby v Amazonii, nebo chceme, aby se stala součástí ekonomiky a generovala peníze, jako je tomu v zahraničí,“ je tak hloupý, až se nechce věřit tomu, že vyšel z úst vysokoškolsky vzdělaného člověka.

Pomiňme urážku lidí trpících autismem i to, že mezi počítavými geeky bude takových lidí možná víc než mezi přírodovědci. Je to jedno, na vědecký výkon nemá autismus vůbec žádný vliv. Daleko horší je, že Mikolov vůbec nic netuší o základním výzkumu, který je nutným fundamentem, z něhož pak může vzejít výzkum aplikovaný.

Podstatou vědy je právě zkoumání, které často neví, kam dojde. Takto byla objevena řada léků, takto se zrodila řada technologických vynálezů, třeba právě internet nebo GPS.

Ostatně česká věda byla po řadu let financována z prostředků, které generovala aplikace výzkumu prof. Holého – jenže i ty měly své kořeny v základním výzkumu. Pokud by financování vědy směřovalo jen k tomu, co by zaručovalo generování zisku, pak by se věda v takové zemi stala intelektuální montovnou. Naštěstí pro svět tomu tak není ani v zahraničí.

Myslet si, že právě to, co dělám já, je nejdůležitější, je asi lidské a pochopitelné. Na druhou stranu vzdělaný člověk by měl být schopen jistého odstupu a reflexe. Opakem je fachidiocie. 

Je škoda, že původní Mikolovo kritické vyjádření ke grantovému systému teď už navždy přebijí amazonské žáby. A možná se ukáže, že jejich výzkum je pro budoucnost lidstva důležitější než rozvoj AI.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.