Íránský prezident a ministr zahraničí obětí nehody vrtulníku: Čím, kam a proč letěli?

Jeden ze tří vrtulníků „vládního konvoje“ narazil v neděli odpoledne za husté mlhy do strmého svahu jednoho z vrcholů v hornatém terénu nedaleko ázerbájdžánských hranic. Státní tisková agentura IRNA uvádí, že Raísí s ministrem zahraničí letěli ve stroji Bell 212 americké výroby. Podle agentury Reuters vrtulník úplně shořel.

Pátrací a záchranné týmy bojovaly celou noc s nepřízní počasí i obtížným terénem, teprve dnes v časných ranních hodinách se dostaly až k troskám stroje. Následně oznámily, že na místě nejsou patrné známky života.

Oba státníci se přesouvali z oblasti na hranici Íránu s Ázerbájdžánem, kde se dopoledne předtím zúčastnili slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Meteoroloové potvrzují, že v tuto dobu panovaly v oblasti extrémně nepříznivé podmínky – silný déšť a vítr i tvorba husté mlhy.

Do ulic íránských měst vyrazili hned po prvních zprávách o tragédii davy lidí ke společným modlitbám. Podle IRNA se k modlitbám připojil i ajatolláh Sajjid Alí Chameneí, fakticky nejvyšší vůdce země – prohlásil, že se Íránci nemají strachovat o správu země: „K žádnému narušení íránských státní záležitostí nedojde,“ cituje Reuters vyjádření zveřejněného státní tiskovou agenturou.

Funkce prezidenta není v Íránu pouze ceremoniální, jak tomu bývá v jiných demokraciích (kterou je formálně i Írán, v němž ale neexistuje funkce premiéra). Prezident je prakticky druhá nejvyšší hlava země, volená v přímo. Ráísí se jím stal v roce 2021 v poměrně kontroverzních volbách – jednak volební účast byla vůbec nejnižší v dějinách islámské republiky, jednak počet neplatných hlasovacích lístků (3,84 milionu) převyšoval všechny nevítězné kandidáty, navíc mezinárodní lidskoprávní organizace je označily za „ani svobodné, ani spravedlivé“, případně „falešné“, a poukazovaly na Ráísího roli jako dohlížitele při popravách íránských politických vězňů.

Přestože ještě nebyly známé podrobnosti o havárii vládního vrtulníku, sešla se již v neděli večer mimořádně íránská vláda. Její jednání vedl viceprezident Mohammad Mochbar, který je dle íránské ústavy pověřen převzetím funkce v případě, že dosavadní prezident není schopen jejího výkonu. Jde pouze o dočasné převzetí jak v případě krátkodobé indispozice, např. z důvodu nemoci, tak v případě úmrtí, kdy se musí za 50 dní konat nové prezidentské volby. 

Zahraniční média podotýkají, že 63letý Raísí – „druhá nejvyšší hlava země“, byl považován za nástupce již 85letého ajatolláha Chamaneího, který má v islámské republice rozhodující moc.

Prezident s ministrem zahraničí letěli v konvoji tří vrtulníků. Z prvních zpráv přitom vůbec nevyplývalo, v jakém stroji byli tito činovníci přítomni – a je nanejvýš zvláštní, že oba letěli spolu, preventivní praxe bývá totiž opačná. 

Pomoc s pátrací akcí nabídly záhy Íránu nejen nejbližší okolní země jako Irák, Ázerbájdžán či Turecko, ale i vzdálenější jako Rusko, Katar či Saúdská Arábie, a Evropská unie na íránskou žádost spustila krizovou službu své satelitní sítě Copernicus, uvedl eurokomisař Janez Lenarčič.

Podle vojenského analytika Cedrica Leightona se jednalo o stroj Bell 212, značně letitý vrtulník s rokem výroby koncem šedesátých let minulého století, který Írán získal ještě v předrevolučních dobách, kdy jeho vztahy s USA byly velmi vřelé. Podle informací tohoto experta pro CNN tak nemuselo být na vině havárie pouze nepříznivé počasí, ale také skutečnost, že kvůli sankcím nebylo možné provádět údržbu a opravy vrtulníku pomocí originálních náhradních dílů.

Vývoj situace budeme nadále sledovat a článek aktualizovat.