KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Jako bezmocný divák sleduje Evropská unie izraelské letecké a raketové útoky proti desítkám jaderných, vojenských a politických cílů v Íránu a odpověď islámského státu v podobě odvetných útoků na Izrael. Ministři zahraničí „sedmadvacítky“, kteří se kvůli tomu dnes online radili, se podle vyjádření šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové bavili převážně o tom, jak si budou navzájem pomáhat při evakuaci svých občanů z obou válčících zemí a při zajištění bezpečnosti diplomatického personálu.
Bezzubá EU
Nic dalšího není celkem logicky v jejich silách. EU nemá armádu a její členové jsou z vojenského hlediska málo relevantní. Jejich účinek na takto vyhrocený ozbrojený střet je proto mizivý. Mohou pouze vyjadřovat znepokojení, vyzývat k umírněnosti a nabízet případně své dobré služby, pokud by o ně někdo stál.
„Potvrzujeme zásadní zájem EU na bezpečnosti v regionu, včetně bezpečnosti státu Izrael, a vyzýváme všechny strany, aby respektovaly mezinárodní právo, prokazovaly zdrženlivost a vyvarovaly se dalších akcí, které by mohly vést k vážným důsledkům, jako je potenciální únik radioaktivního materiálu,“ prohlásila Kallasová jménem unie. Byla to v podstatě jediná kritická poznámka na adresu Izraele, který se snaží zasáhnout zejména íránská jaderná zařízení.
Ačkoli se státy „sedmadvacítky“ neshodují v postojích k situaci na Blízkém východě, lze za určitého společného jmenovatele považovat minimalistické prohlášení skupiny vyspělých západních zemí G7, která se dnes postavila na stranu Izraele.
Lídři USA, Kanady, Japonska, Británie, Francie, Německa a Itálie na summitu v kanadském Kananaskisu označili Írán za „zdroj teroru a nestability“ v regionu, rozhodně odmítli jeho snahu získat jaderné zbraně a podpořili právo Izraele na obranu.
Návrh pro ministry
„Írán nesmí mít jadernou bombu. To je náš společný cíl,“ uvedla dnes Kallasová po zmíněné online schůzi. Podotkla, že se různí názory na to, zda by se Íránu mělo zabránit v obohacování uranu za účelem výroby zbraní, nebo zda by se měl zastavit veškerý jeho jaderný program.
Myslí si také, že nyní, když se po izraelském útoku na Írán zhroutila perspektiva jednání na toto téma mezi Íránem a USA, má Evropská unie šanci se do toho diplomaticky vložit a „hrát větší roli“.
Šéfka unijní diplomacie také poukázala na to, že by vzájemné izraelsko-íránské bombardování nemělo odvést pozornost od toho, co se děje v Gaze. Pracuje prý na návrhu, jak postihnout Izrael za jeho surové zacházení s civilisty v Gaze podle článku dva vzájemné asociační dohody; návrh předloží ministrům zahraničí v pondělí, až se sejdou v Lucemburku na řádné schůzi.
Palestinské zdroje dnes oznámily další případ, kdy izraelská armáda ostřelovala lidi čekající na distribuci humanitární pomoci, které nyní provádí Izraelem najatá a kontrolovaná firma. Podle agentury Reuters napočítaly 51 mrtvých civilistů.
Geopolitická šachová partie
V souvislosti s nebývale úporným a rozsáhlým bombardováním Íránu, včetně cílů v centrálním Teheránu, se rozsáhle spekuluje o tom, že cílem je rozkolísat, ne-li svrhnout islamistický íránský režim. I proto se neočekává, že by Írán splnil svou hrozbu a napadl americké vojenské základny či jiné takové objekty v regionu nebo se pokusil zablokovat Hormuzskou úžinu, důležitou cestu pro přepravu ropy.
„Vedlo by to ke spirále násilí, která by pro ně nebyla výhodná… Domnívám se, že stále chtějí dohodu (o nešíření jaderných zbraní) s Američany,“ řekl podle server EU-Observer H. A. Hellyer z londýnského think-tanku Rusi.
Právě dohady o možnosti rychlého vyjednání takové dohody doprovázely předčasný a překotný odjezd Donalda Trumpa ze summitu G7. Francouzský prezident Emmanuel Macron ho takto na tiskové konferenci vysvětloval, nedočkal se však žádného vděku. „Nemá vůbec ponětí, proč jsem na cestě do Washingtonu,“ chvástal se Trump na sociální síti Truth Social. A podotkl, že se Macron „velice často“ mýlí.
Ať už je to, jak chce, izraelský premiér Benjamin Netanjahu necítil žádnou mezinárodní brzdu, která by ho odradila od zahájení útoku na Írán. A ačkoli Washington jeho počínání okamžitě neschválil, ba se zdálo, že byl zpočátku poněkud zaskočen, rychle se vzpamatoval. Dokonce až tak daleko, že Trump vyčinil Íránu, že na sebe útok přivolal tím, že nejednal s USA rychleji, a vyzval obyvatele Teheránu, aby se radši evakuovali.
Izraelské rozpoutání války s Íránem na každý pád ovlivnilo plány několika evropských zemí reagovat na izraelské počínání v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu tím, že formálně uznají existenci palestinského státu. Odložena byla také konference na toto téma v newyorském sídle OSN, které měly předsedat Francie a Saúdská Arábie.
Netanjahuovi se podařilo, aspoň dočasně, zabít dvě mouchy jednou ranou – zasadit úder hlavnímu nepříteli, tedy Íránu, a oddálit hrozbu uznávání palestinského státu, o jehož potenciální existenci nechce ani slyšet.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
