KOMENTÁŘ LUCIE SULOVSKÉ | O víkendu pokračovala prudká eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelské letectvo podnikalo nálety hluboko na íránském území a udeřilo na důležitou energetickou a vojenskou infrastrukturu, mimo jiné na plynové pole South Pars a letiště v Mašhadu. Neustaly ani útoky na představitele íránského režimu a vědce spojené s jaderným programem.
Írán reagoval útokem drony a raketami, jež zasáhly i velká izraelská města jako Tel Aviv a přístav Haifa. Útoky si vyžádaly oběti a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře na obou stranách. Plánovaná jednání mezi USA a Íránem o jaderném programu byla zrušena.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že útoky budou pokračovat, a vyzval Íránce k povstání proti režimu. Íránské vedení přislíbilo tvrdou reakci na každý izraelský úder a konflikt tak vstoupil do eskalační spirály. Netanjahu, stíhaný skandály a klesající podporou na pozadí vlekoucí se války v Gaze, za sebou pro tuto chvíli dokázal sjednotit domácí opozici.
Izrael dlouhodobě dával najevo připravenost zabránit jadernému vyzbrojení Íránu a už v minulosti opakovaně podnikl preventivní kroky proti jiným jaderným programům v regionu. V roce 1981 provedl letecký úder na nedokončený irácký reaktor Osirak (operace Opera), v roce 2007 zničil podezřelý jaderný objekt v Sýrii (operace Orchard) a v roce 2010 se podílel na kybernetickém útoku v podobě viru Stuxnet, který vážně poškodil íránská zařízení na obohacování uranu.
Státy usilující o jaderné zbraně při jejich vývoji často chrání schopnost konvenční odvety. Tak se podařilo získat jaderné zbraně Severní Koreji nebo Číně, kdy americká administrativa usoudila, že jejich následný odvetný konvenční útok na americké zájmy či spojence v regionu by mohl být bolestivější než samotné pořízení jaderných kapacit.
Írán však v uplynulém roce geopoliticky výrazně oslabil, když Izrael zasadil tvrdé údery jeho spojencům z Hizballáhu a v Sýrii došlo k pádu režimu Bašára Asada. Spolu s Donaldem Trumpem v Bílém domě mohl Izrael usoudit, že cena za přímý útok je nyní přijatelná.
Nejasné americké zapojení
Míra angažovanosti Spojených států v konfliktu zůstává nejasná. Donald Trump poskytl během víkendu na své sociální síti Truth Social řadu více či méně nekonzistentních vyjádření – napsal například, že jde o přímý důsledek odmítnutí jeho 60denního ultimáta, pak se zase od izraelského útoku distancoval. Přidal také pohrůžku, že Spojené státy budou hájit své regionální zájmy, budou-li Íránem napadeny.
V jiných postech zase Trump napsal, že očekává brzy mírovou dohodu, kterou zprostředkuje, nebo oznámil, že si telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jenž se nabídl jako mediátor v konfliktu.
V komentářích pro americká média Trumpovo poselství působilo ještě méně srozumitelně. V rozhovoru pro CNN řekl, že USA „samozřejmě“ podporují Izrael a že „jej podpořily tak jako ještě nikdo nikdy nikoho“.
O izraelských útocích v rozhovoru pro ABC prohlásil: „Myslím, že to bylo vynikající.“ Dodal, že USA daly Íránu šanci, ale ten ji nevyužil. Pro The Wall Street Journal naznačil, že USA byly o izraelském útoku informovány: „Víme přesně, co se děje.“ Izraelský útok pak označil za „velmi úspěšný“. Řekl, že Spojené státy do útoku zapojeny nejsou, ale zapojení v nadcházejících dnech nevyloučil.
Chaos v Trumpových tvrzeních může svědčit o rozporech v samotné americké administrativě, kde někteří členové, jako šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová, odsuzovali Trumpovu předchozí administrativu za přístup k íránské otázce.
Gabbardová se prozatím nevyjádřila, v uplynulých týdnech však zveřejnila video, kde varovala před jadernou válkou. V březnu také řekla, že zpravodajská komunita odhaduje, že Írán jaderné zbraně nebuduje. Více izolacionistický proud administrativy a republikánské voličské základny prosazuje, aby Spojené státy nezabředávaly do vzdálených konfliktů.
Právě jste dočetli první část komentáře analytičky Lucie Sulovské, který vyšel v dnešním vydání newsletteru 11AM. Přihlásit se k jeho odběru můžete >>ZDE<<.
V komentáři se dále dozvíte, proč Izrael potřebuje ke zničení jaderných kapacit Íránu Američany. Co by způsobil atentát na íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. A jaký vliv by měla destabilizace Íránu na celý region.
