ROZHOVOR PETRA DIMUNA | Jakub Červinka, který je v herní komunitě považován za legendu spojenou s časopisem Score, dnes stojí před soudem jako jeden z hlavních obžalovaných v kauze inzertních portálů okolo webu Sex.cz. Hrozí mu devět let vězení za kuplířství. Tvrdí však, že pouze poskytoval technický prostor pro inzerci. V exkluzivním rozhovoru s Petrem Dimunem rozebírá tenkou hranici mezi podnikáním a trestným činem, roli svého společníka Andreje Anastasova i to, jak se připravuje na svou nejtěžší životní zkoušku.
Co se v rozhovoru dozvíte
Cesta od gamingu k erotice: Jak se grafické studio a vydavatelé IT časopisů dostali k provozování největších erotických inzertních portálů v zemi.
Technologie vs. kuplířství: Červinka vysvětluje, že jejich role byla čistě technická a reklamní – podobně jako když Sauto.cz inzeruje vozy, oni inzerovali služby.
Policejní argumentace: Proč policie považuje kontrolu pravosti fotografií a počtu dívek v inzerátech za důkaz „aktivního podílení se“ na prostituci.
Ekonomika byznysu: Firma generovala obrat přes 150 milionů korun a platila desítky milionů na daních. Stát až do roku 2023 nesignalizoval pochybnost, že by šlo o nelegální činnost.
Role Andreje Anastasova: Obžaloba směšuje inzertní byznys a soukromé excesy, které jsou připisovány hlavnímu spoluobžalovanému.
Právní bitva: Rozpor s ústavními nálezy a definice pojmu „kořistění“ v kontextu poskytování legitimních služeb za úplatu.
Petr Dimun: Jak se to přihodí, že člověk, který je poměrně známý v herní komunitě, skoro až legenda, že se z něj stane v podstatě jeden z největších potenciálních kuplířů v České republice?
Jakub Červinka: Já si myslím, že jenom stačí poupravit tu definici. Já jsem se věnoval vlastně stejné oblasti pořád. Měli jsme marketingovou firmu, původně se zabývala čistě jenom grafikou a dělali jsme počítačové časopisy – Excalibur, Score, ale i T3 a další. Potom jsme začali dělat weby, i složitější aplikace.
S kolegou, se kterým jsem se seznámil v roce 1982 na hokeji, jsme v roce 1993 založili firmu GODS. Postupně jsme rostli, ale protože jsme vždycky fungovali spolehlivě, nikdy jsme neměli problém. Třeba to Score jsem dělal přes 20 let.
Nebývá zvykem, že v takové situaci, ve které jste, zůstane klient věrný.
Máme štěstí na klienty, protože to chce nějakou vnitřní integritu, ale zároveň to je určitě daný i tím, jak oni vnímají po těch letech nás. Musí tam být nějaké protistrany, které řeknou: „Já tyhle lidi znám už dlouho a vím, co jsou zač.“
Od časopisů k inzertnímu gigantu
Ta otázka je stále na stole. Jak se stane, že se z vás stane největší kuplíř v České republice?
My jsme weby dělali pořád. Oslovili nás postupně oba dva původní majitelé firmy EOL, protože jsme se znali právě z těch časopisů. První redakce Score byli právě tito dva lidé, Andrej Anastasov a Jan Eisler, kteří spolu začali tyhle weby někdy kolem roku 2000 provozovat. Dělali to spolu 17 let, nicméně ta spolupráce s Andrejem Anastasovem byla složitá. Ten člověk je opravdu náročný. Honza Eisler po těch 17 letech už chtěl z toho pryč.
Jedná se – abychom to upřesnili – o byznys okolo webu sex.cz a všech dalších, jako escort.cz, azyl.cz... ono jich je asi šedesát...
Ano, oslovil nás Honza Eisler s tím, že celý ten jeho podíl ve firmě EOL.cz, která spravovala síť webů kolem toho sex.cz, by nám prodal. Nám to v první moment přišlo, že to pro nás nepřipadá v úvahu, zejména z důvodu rozsahu. Technologicky je to nesmírně náročný. Ty weby jsou všechny provázané, návštěvnost tam je obrovská.
Ale zdaleka nejvíc nám přišlo, že to nemůžeme vzít z toho prostého důvodu, že na to nebudeme mít peníze. V erotice peníze vždycky byly, to nám bylo jasné. Nakonec jsme přišli s návrhem postupné splátky a on souhlasil.
Udělali jste si due diligence, včetně právní analýzy?
Samozřejmě. Musíte si uvědomit tu dobu. Nás by to normálně ani nenapadlo, protože v podstatě každé médium tady mělo nějakou sekci, kde taková inzerce je. V dávných dobách to byla Annonce, dnes to má téměř každý. Ta firma fungovala, nikdo nebyl nikdy stíhaný.
Honza Eisler si nechal udělat právní analýzu už v roce 2004, která se jmenovala „Právní aspekty provozování portálu escort online z hlediska vybrané problematiky trestního práva“.
Víte, kdo ji zpracovával?
Magistr Viktor Kazda. Pokud bych z toho měl vytknout jednu větu: „Provozovatel nezjednává kontakt, nemá podíl na schůzkách, neví o reálném styku, nejde o kořistění.“ Tuhle analýzu jsme dali naší právní kanceláři – moji rodiče, maminka bývalá soudkyně, tatínek advokát – a ti potvrdili, že je to pořád platné. Protože ten zákon se nijak nezměnil.
Kontrola inzerátů jako důkaz kuplířství?
Jedna z věcí, kterou vám státní zastupitelství v obžalobě vyčítá, je, že jste se aktivně podíleli tím, že jste kontrolovali inzeráty, vstupovali do toho procesu…
Tam je zapotřebí říct, že to neříká někdo, kdo by věděl, jak fungují portály obecně. Všechny ty činnosti, které tam jsou vyjmenované, jsou naprosto běžné pro inzertní portály. Pokud nám vyčítají, že jsme kontrolovali inzeráty, tak já musím říct, že se to kontrolovat musí. Představte si, že by tam byl inzerát na nezákonné věci s malými dětmi. Takový inzerát na své platformě nechci. Chtěli jsme mít co nejdůvěryhodnější platformu. Když tam někdo dá fotku Pamely Anderson, je jasné, že ten inzerát lže.
Vy jste jim poskytovali inzertní prostor, sami jste to tam nevkládali?
V žádném případě. Je to inzertní platforma, stejně jako když si dáváte inzerát na Sauto. Tam nahrajete fotky svého auta. Je jim jedno, za kolik to auto budete prodávat, ale nechtějí, aby ten inzerát lhal, protože to ničí důvěryhodnost platformy.
Faktem je, že jsem nenarazil na žádný judikát, který by se týkal případu podobného tomu vašemu – tedy čistě inzerce. Vždy šlo o zajišťování prostoru, ochrany, taxikářských služeb. Na druhou stranu, ve vašem případě už rozhodoval Ústavní soud o zajištění majetku a soudcem zpravodajem byl Pavel Šámal. Ten v odůvodnění píše, že došlo k vědomému přijímání plateb z prostituce a že jste kontrolovali počet dívek, aby neutíkaly zisky.
My jsme samozřejmě v podmínkách měli různé ceny pro podniky s jednou osobou a pro podniky s více osobami. Musíte si uvědomit, že jste majitel inzertní platformy s návštěvností 250 tisíc unikátních uživatelů denně. Cena 4000 korun měsíčně je velice podhodnocená. Pokud někdo porušoval podmínky a jako autobazar tam měl 15 aut místo jednoho, tak se to řešilo. Odpověď na otázku, zda je to nad rámec běžné inzerce, nepatří právníkovi, ale znalci.
Během těch šesti let, co jste byl jednatelem, vás kontaktovala policie s žádostí o součinnost?
Bavíme se o stovkách žádostí o součinnost. Na týdenní bázi jsme odpovídali policii, velmi často mravnostní. Nikdy za celou tu dobu jsme nedostali sebemenší indicii, že by naše činnost mohla být v rozporu s legislativou.
Dvě linie obžaloby: Byznys vs. Anastasov
Celý případ začal v roce 2023 a v původním obvinění žádné věci typu násilí a drogy nebyly. Ale lidé okolo mi říkali: „Pozor, tam je osoba pana Anastasova, to už je násilí a drogy.“
Obviněno bylo dohromady osm lidí a jedna právnická osoba. O drogách a násilí v tom obvinění nebylo ani slovo. Ale v podkladech se ty věci zmiňovaly jen v souvislosti s osobou Anastasova. Jsou tam dvě základní linie. Jedna se týká kuplířství a provozování portálu. A potom jsou tam soukromé skutky Andreje Anastasova, kde jsou vyslýchaní lidé, jsou tam poškozené osoby.
Tyto dva okruhy se neprotínají, kromě osoby Anastasova. Náš programátor, který je odněkud z Moravy a v životě Anastasova neviděl, tam bude stát a bude se před ním předčítat, jak Anastasov dělal nějaké násilí. Bude to na něj mít vliv, přestože se ty věci nepřekrývají.
Hrozí vám trest 9 let vězení. Jak vám to zasáhlo do života?
Myslím, že cokoliv si představíte, to se pravděpodobně stalo. Nikdy v životě by mě nic takového nenapadlo. Celé mé přispění v té obžalobě je tvrzené pouze tím, že jsem dělal technickou správu. Řešil jsem technické problémy s programátory.
Vy jste do té doby neměl žádný problém se zákonem?
Ne. Chtěl bych věřit, že právo by mělo být předvídatelné. Tady pro nás nebyla sebemenší možnost předpovědět tuhle situaci. Nebyla žádná indicie. Máme antimonopolní úřad, finanční úřad – ti všichni mohli konat, pokud stát shledal, že to není v pořádku.
Podstata kořistění a princip ultima Ratio
Nejvyšší správní soud loni rozhodl, že příjmy z prostituce podléhají zdanění. Pokud přijde daňový poradce a bude dělat poradenství prostitutkám, je ve stejné situaci jako vy?
Naprosto. Představte si daňového poradce, který má sousedku, co „to“ dělá. Ona ho poprosí o účetnictví. On jí poskytuje službu, má peníze, o kterých ví, odkud jsou. Je úplně ve stejné situaci.
Ale podstatný rozdíl mezi kuplířstvím a službou je ve vztahu. Kuplíř má rozhodující vliv na to, jestli se ta prostituce stane, nebo nestane. Vrátný v bordelu, ten tam toho klienta pustit nemusí. Ale kadeřník, který tu ženu učeše, aby vypadala lépe a měla víc klientů, ten vliv nemá. Ona si může vybrat jiného kadeřníka. Pokud jste služba, tak jste něco, co si ti lidé vyberou na základě toho, jak dobrou tu službu máte. Neřídíte jejich byznys. A to je rozdíl mezi kořistěním a poskytováním služby.
A dokonce ve spise je zaznamenáno, že Anastasov přišel s nápadem navázat cenu inzerce na obrat těch podniků – jako to dělají velké firmy v jiných odvětvích. Ale pak sám řekl: „To v žádném případě dělat nebudeme, to už by vypadalo jako podíl na zisku.“ Ani on nechtěl překročit tu hranici, která by se blížila kuplířství. Chtěli jsme zůstat čistou inzercí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
