Měsíc od Pardubic: Varování, které jsme už stihli zapomenout

V Evropě už dlouho řádí „bílí islamisté“, kteří v ničím neomluvitelné zlobě vůči všemu židovskému dělají špatné věci. Provolávají antisemitská hesla, zastrašují všechny, kteří se zastávají Hebrejců a jdou tak daleko, že se neštítí ani přímých útoků. To všechno víme. A sledujeme s rostoucími obavami, jak ruku v ruce s islamistickými násilníky tito „domácí“ teroristé vytvářejí atmosféru nepřátelskou k národu, který historicky trpěl kupou pogromů a holocaustem.

Tohle není novinka. Pouze jsme mysleli, že palestinistický islamismus se k nám nedostane. Mě ani nenapadlo bát se nástupu této ideologie. Nenapadlo mě, že budu na sociálních sítích čelit nájezdům novodobých nacistů, co schvalují masakr ze 7. října 2023, řvou slogan „od řeky k moři“, jež explicitně upírá Izraeli právo na existenci, natož na obranu.

Dosud se strašidlo radikálního antisemitismu drželo za zdmi univerzit, v prostředí internetu a jen občas vystrčilo růžky do reálného světa. Nyní udeřilo. S drzostí, cynismem, pokrytectvím a mravním relativismem sobě vlastním. Nejde o obyčejné žhářství. Ani „jen“ o tuctový teroristický útok. Jde o nejhorší ze všech zel. Totiž takové, které samo sebe definuje jako dobro a stejně jako Hitler degraduje Židy na bezprávné podlidi.

Útočníci sami sebe omlouvají tezí hodnou nacismu: „Nic zlého jsme neprovedli, jen jsme útočili na něco židovského…“ Stejnou linku jedou apologeti a propagandisté antisemitismu v médiích a na akademické půdě. Jako v Německu před sto lety. Začalo to pamfletem Mein Kampf, pokračovalo Křišťálovou nocí, skončilo koncentráky a povražděním šesti milionů nevinných.

Pardubice znamenají zlom. Nebo spíše prozatímní vrchol, protože antižidovské podhoubí roky skrytě bujelo v aulách univerzit, v redakcích ultralevicových novin, na setkáních pořádaných antisemitskými neziskovkami dotovanými z veřejných peněz. Na vině jsou vysoké školy, které to nezarazily včas (dva z podezřelých jsou studenty Univerzity Karlovy), islamisté v médiích, i český stát a Evropská unie, které svými granty živí nenávist.

Párkrát jsem zažil, jakým způsobem uvažují palestinisté. V jejich zlobou rozežraných mozcích nemá Izrael vůbec právo fungovat na území, kde Židé žijí nepřetržitě přes tři tisíce let (někdy jako menšina, někdy jako většina) až do současnosti. A když na násilí odpoví násilím, okamžitě začnou mluvit o „genocidě“. Když trváte na tom, že tento národ má legitimní nárok na svou zemi, ztrácejí všechny zábrany.

Z diskusí s těmito dobráky“ jsem si odnesl dojem, že být to v jejich moci, nechali by mě za sympatie k jedinému demokratickému právnímu státu v regionu zavřít. V jejich očích je totiž paušální zabíjení všech Hebrejců dobro a spravedlivá odplata mířící na viníky zlo. Kdyby se tímto způsobem někdo vyjadřoval o migrantech, dostal by (právem) flastr.

Dokonce i nyní se pachatelé útoku na zbrojovku v Pardubicích považují snad za jakési odbojáře a dovolují si vydírat firmy, které by vyráběly izraelské zbraně, že se stanou rovněž obětí útoku. Žhářství samo o sobě představuje šok. Ještě horší je vysvětlování a omlouvání zločinu. Ano teror nahání strach. Ale strašnější je zlo, které tušíme za ním.

Podezřelí se dočkají spravedlivého procesu a pokud budou obžalováni a shledání vinnými, tak i trestu. Nepřísluší nám mluvit do chodu práva. Avšak musíme se jasně, hlasitě a tvrdě ozvat proti všem, kteří roztáčejí spirálu násilí a nenávisti. Kteří opět dehumanizují Židy, aby „obhájili“ nelidské zacházení s nimi. Kteří na ně (už zase) aplikují princip kolektivní viny za to, že se vůbec narodili – a ještě si dovolují bránit své životy proti agresorům.

Je už čas volat na poplach proti sílícímu antisemitismu? Za mě jednoznačně. Pokud neutneme jeho kořeny nyní, když už z nich raší výhonky zla, tak plevel proroste celou společností. Berme Pardubice jako budíček…