Horší než Orbán? Bulharsko může zavřít muniční kohoutek, který drží Ukrajinu nad vodou

Bulharská politika posledních let připomíná úmorný zátěžový test demokracie. Země si o víkendu prošla již osmými parlamentními volbami za posledních pět let. Zatímco proevropské a reformní síly se vyčerpaly vzájemnými půtkami a nekonečnou neschopností sestavit stabilní kabinet, voliči upadli do hluboké rezignace. A přesně to je podhoubí, ve kterém se rodí problémy.

Dvaašedesátiletý levicový euroskeptik Rumen Radev opustil letos v lednu po devíti letech funkci hlavy státu s jediným cílem: udeřit s novým hnutím Progresivní Bulharsko na premiérské křeslo a zničit to, co sám nazývá „oligarchickým modelem vládnutí“. Povedlo se mu to naprosto drtivě. 

Web Balkan Insight upozorňuje, že se ziskem 44,6 procenta hlasů Radev deklasoval jak proevropskou koalici PP-DB (14,3 %), tak donedávna dominantní stranu GERB (13 %). Pokud se výsledky potvrdí, půjde o historicky největší vítězství jedné strany v bulharské demokracii. Radev může sestavit jednobarevnou vládu. A my bychom měli zbystřit.

Když v Evropě mluvíme o pomoci Ukrajině, v případě Bulharska rozhodně nejde jen o symbolická gesta. Přestože navenek často působilo jako nespolehlivý partner, reálně bylo – zejména v nejkritičtějších prvních fázích války – jedním z klíčových zachránců ukrajinské armády.

Vláda tehdejšího proevropského premiéra Kirila Petkova přes prostředníky tajně dodávala Kyjevu až třetinu veškeré dělostřelecké munice sovětské ráže a obrovské množství nafty.

Bulharské zbrojovky, specializované na starší sovětské standardy, jedou už několik let na tři směny a jejich produkce je pro ukrajinské obránce, kteří stále z velké části spoléhají na starší houfnice, absolutně nepostradatelná.

A právě na tento zbrojní kohoutek se teď chystá Rumen Radev sáhnout. Stanice Euronews ve svém povolebním shrnutí zdůrazňuje, že se Radev dlouhodobě staví proti vojenskému zásobování Ukrajiny s argumentem, že podpora Kyjeva hrozí zatáhnout zemi do konfliktu.

Evropu dokonce krátce po volbách obvinil, že se „stala obětí svých ambicí vystupovat jako morální lídr bez jasných pravidel“. A co víc, Euronews připomínají i jeho kontroverzní výrok z kampaně, kdy bez uzardění prohlásil, že anektovaný Krym „je prostě ruský“ – což sám označil za realistický postoj.

Západní experti se tak právem děsí, že Bulharsko – členská země NATO a nováček v eurozóně – převezme roli hlavního Putinova trojského koně. Analytici z amerického think-tanku Atlantic Council varovali už před volbami, že nízká účast a Radevův triumf mohou z Bulharska udělat přímou proxy sílu Kremlu uvnitř EU. Tomu nahrává i zpráva deníku The Globe and Mail, který si všiml, že Radev se v kampani cíleně přirovnával právě k Viktoru Orbánovi a sliboval voličům obnovení volného toku ruského plynu a ropy.

U Radeva však toto riziko nestojí jen na ekonomickém vydírání. Radev je bývalý velitel letectva a vzešel z armádních kruhů, které jsou v Bulharsku historicky silně prorostlé sítí kontaktů s Ruskem. Ostatně stačí vzpomenout na obří kauzu z roku 2021, kdy bulharská kontrarozvědka odhalila špionážní buňku pracující přímo pro ruskou vojenskou rozvědku GRU.

Skupinu tehdy vedl bývalý důstojník přezdívaný „Rezident“, který na ministerstvu obrany organizoval sběr tajných dat o zbraňových systémech NATO. Jestliže nyní do premiérského křesla usedne muž s tak otevřenou náklonností k moskevskému narativu, představuje to bezpečnostní riziko nejvyššího kalibru.

Jen pár dní poté, co Maďaři odmítli autoritářskou politiku Viktora Orbána, přichází k moci v Bulharsku lídr s velmi podobným, prorusky orientovaným smýšlením. Zatímco Budapešť do značné míry Ukrajině jen házela politické klacky pod nohy, Sofie jí může pod Radevovým vedením reálně ustřihnout kriticky důležitou dělostřeleckou podporu. A to je scénář, ze kterého musí mít v Kremlu neskrývanou radost.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.