HUBNUTÍ PAVLA VONDRÁČKA | Po letech marného boje s "batohem sádla na břiše" jsem vyzkoušel moderní léky na hubnutí a výsledek mě překvapil – nejenže mám deset kilo dole, ale přestalo mi chutnat tlusté maso, sladké pečivo a omezil jsem alkohol. Do studia jsem si proto pozval gastroenterologa a obezitologa MUDr. Jana Krále, aby mi vysvětlil, jak fungují látky jako tirzepatid či semaglutid, jaká jsou jejich rizika a proč je obezita ve skutečnosti chronickým zánětem celého těla.
Co se dozvíte
Jak fungují moderní léky: Proč injekce jako Saxenda nebo Mounjaro mění nejen pocit sytosti, ale i chuťové preference.
Temná stránka hubnutí: Bez cvičení můžete s tukem ztratit i kritické množství svalové hmoty.
Obezita jako zánět: Tuková tkáň není jen "izolace", ale metabolicky aktivní orgán, který poškozuje celé tělo.
Spánková apnoe: Proč chrápání a nekvalitní spánek přímo brání hubnutí a zkracují život.
Tři pilíře úspěchu: Podle doktora Krále nejde jen o dietu, ale o trojúhelník: spánek – vyvážená strava – pohyb.
Proč jíme špatně: Jak nás ovlivňují ultraprocesované potraviny, osamělé jedení u počítače a ztráta pravidelného rytmu.
Celý podcast si můžete poslechnout zde.
Kolem čtyřicítky věku jsem "strašně nabobtnal" a navzdory sportu pořád tahal na břiše patnáctikilový batoh sádla, kterého jsem se nemohl zbavit. Zlom přišel až s moderními léky – nejdříve jsem zkusil Saxendu a později Mounjaro. Saxenda mi sice vytvořila pocit plného žaludku, ale protože jím především očima a jsem otrokem nových chutí a vůní, bylo jen otázkou času, kdy moje vůle přetlačí pocit plnosti. Začal jsem tedy používat Mounjaro, který ovlivňuje nejen žaludek, ale i hlavu a váha šla dolů.
Najednou se mi úplně změnily chuťové preference. Začal jsem jíst zeleninu, těším se z jablek, kupuji si salát. Nechutná mi tlustý od šunky, pečivo, sladkosti a moji oblíbenou kombinaci "plátek slaniny a panáka pálenky" už jsem neměl dva měsíce. Můj host v podcastu MUDr. Jan Král z Centra pro léčbu obezity v Motole a zakladatel gastroenterologického centra Medic Kral, potvrzuje, že to není náhoda.
„Tyto nové léky, takzvaná GLP-1 analoga (Liraglutid, Semaglutid, Tirzepatid), stimulují tvorbu hormonu, který ovlivňuje náš centrální nervový systém. Mnoho mých pacientů mi říká to samé: Měl jsem rád hovězí, teď mám radši kuřecí. Někdo z nich přestal pít alkohol, někdo dokonce přestal i kouřit,“ vysvětluje Jan Král.
Tělo čeká na mamuta, my mu dáváme polotovary
Při hubnutí jsem se najednou zastavil na 85 kilech (začal jsem na 95) a dlouho jsem se nemohl dostat níž. Mozek mi začal říkat: „Tak si ještě dej knedlíček.“ Proč je vlastně tak těžké zhubnout a udržet si váhu? Podle doktora Krále za to může evoluce a naše genetika. Víme, že 60 % naší váhy je dáno genetickými a epigenetickými změnami. A druhá věc je, že máme v mozku takový „počítač“, který si nastaví určitou hmotnost.
„Když jsme ulovili mamuta, tak jsme pak čtrnáct dní měli hojnost, ale potom přišlo období hladu, kdy i několik týdnů nebylo co jíst. Lidské tělo se po tisíce let učilo naakumulovat tolik zásob energie, co se jen dalo. Mozek nás tedy velice rád pustí s váhou nahoru, to mu nedělá žádný problém. Ale pustit pár kil dolů, do toho se mu chce velice neochotně,“ vysvětluje Král.
Problém je podle něj také v tom, že dnes žijeme v blahobytu a jídla máme nadbytek. Místo pestré stravy lovců a sběračů jsme pohodlní a saháme po ultrazpracovaných potravinách. „To jsou takové ty věci, které dáš do mikrovlnky a za pět minut máš večeři. Nebo chipsy a tyčinky. Nezasytí tě, jsou slané, takže hodně piješ, většinou sladkou kolu. Život má být sice také o užívání si jídla, ale jde i o množství a frekvenci,“ říká gastroenterolog.
"Takže mám jíst pravidelně? Snídani, svačinu?" zeptal jsem se.
Doktor Král odpověděl: "Ideální jsou dvouhodinové intervaly. Měl bys mít pravidelný přísun, tím stimuluješ metabolismus. Snídej jako král, obědvej jako princ, večeř jako chudák – je to nadsazené, ale princip menších porcí častěji je správný".
Přiznal jsem se k největší „prasárně“, kterou si dávám, když mám stres. Pro mě je totiž jídlo droga. Když jsem pod tlakem, sáhnu po tom nejhorším, po salátu Camping. Hodně majonézy, levný salám a pojídám to rohlíkem jako lžící. Proč zrovna tohle?
"Tuk je nositel chuti. A jídlo je odměna," říká obezitolog Král a dodává: "A vyplavují se endorfiny. To jsou přirozené látky (neurotransmitery) produkované mozkem a hypofýzou, často označované jako hormony štěstí. Když máš náročnou práci, jsi urvaný, přijdeš domů a odměníš se. Vytváří se začarovaný kruh. A možná je to i chuťová paměť z dětství, pozitivní vzpomínka."
Tuková tkáň není jen izolace, je to chronický zánět
Jedním z nejdůležitějších sdělení rozhovoru bylo přehodnocení toho, co vlastně obezita je. Nejde jen o estetický problém nebo "tepelnou izolaci".
„Tuková tkáň je metabolicky vysoce aktivní orgán. Produkuje celou řadu prozánětlivých látek, cytokinů. Dá se říct, že pacient s obezitou je v chronickém zánětu,“ varuje Jan Král. To vysvětluje, proč mají obézní lidé vyšší sklon k cukrovce, infarktům, ale i k nádorovým onemocněním, jako je rakovina tlustého střeva.
Při rozhovoru jsem zmínil i scénu s mými ztučnělými játry (steatózou), kterou lékaři často při ultrazvuku glosují jako "máš dobré foie gras". Podle Krále jde o velmi vážný rizikový faktor, který může vést přes zánět a fibrózu až k cirhóze jater nebo karcinomu. Dobrou zprávou ale je, že redukce váhy tento stav prokazatelně zlepšuje.
Spánek jako klíč k hubnutí
Kromě stravy a pohybu zmínil doktor Král v podcastu třetí, často opomíjený pilíř hubnutí – spánek. Svěřil jsem se mu se svou diagnózou spánkové apnoe, která souvisí také s nadváhou a při které člověk v noci přestává dýchat, což vede k nedostatečnému okysličení orgánů a neustálému "probouzení" mozku.
„Nekvalitní a krátký spánek vede k tomu, že se zvyšují hladiny kortizolu, stresového hormonu. Ten pak snižuje leptin, který vyvolává pocit sytosti, a naopak stimuluje ghrelin, který vyvolává hlad,“ vysvětluje mechanismus Jan Král. Člověk se tak ráno budí nevyspalý, ve stresu a s větším hladem.
Lékař mi také zdůraznil důležitost spánkové hygieny a pravidelnosti. „Tělo má rádo stereotyp. Já vstávám každý den v pět, i o víkendu si přispím maximálně hodinu. Ten rytmus neměním. Jíst u televize nebo s mobilem v ruce, svítit si do očí modrým světlem před spaním, to všechno narušuje procesy v těle,“ říká MUDr. Jan Král.
Zázračné injekce a jejich temná stránka
Ačkoliv jsou výsledky těchto léků často ohromující – snižují hmotnost, cholesterol i krevní tlak – doktor Král varuje, že nic není zadarmo. "Tyto léky mají fantastické výhody – redukce hmotnosti, snížení cholesterolu, krevního tlaku. Ale mají i svou temnou stránku, o které se moc nemluví. Pokud se pacient na těchto lécích nehýbe a necvičí, tak sice přijde nadšený, že má 10 kilo dole, ale když ho zvážíme na speciální váze, zjistíme, že z těch deseti kilo mohou být tři kila svaloviny. Ty léky mohou vést ke ztrátě svalové hmoty. Proto je absolutně nutné mít k tomu režim: správný spánek, vyváženou dietu a pravidelný pohyb. A nechceme jen kardio, aby si šli zaběhat. Musí tam být rezistenční cvik, lidově musí zvedat činky, aby tu svalovou hmotu udrželi.
V této souvislosti chci pochválit moji spolupráci s veselým, ale zároveň přísným trenérem Evgeny Shengofem z pražské posilovny ToFitko Pod Palmovkou, díky kterému se mi podařilo svaly udržet a po zhubnutí jsem byl schopen ujít na jeden zátah 70 kilometrů při Memoriálu československých parašutistů.
Proč Italové večeří pozdě a netloustnou?
V rozhovoru došlo i na srovnání národů. Proč jsou Italové nebo Španělé často štíhlejší, i když večeří v deset večer? Tedy v rozporu s obecným tvrzením, že pokud chceme hubnout, neměli bychom večeřet po 18. hodině.
„Pro ně je jídlo otázka společenského nastavení. Sejde se celá rodina, je to oslava jídla i rodiny. Nejedí sami. A nepřejídají se. My přijdeme večer, otevřeme ledničku, hodíme něco na talíř a pustíme si k tomu televizi,“ zamýšlí se Král.
Přidal jsem postřeh o takzvaných Modrých zónách (Blue Zones), tedy o územích, kde se lidé dožívají vysokého věku. Spojuje je nejen střídmá strava a pohyb (často práce na zahradě), ale především komunitní život. „Samota nekontroluje množství jídla. To je ten klíč,“ shodl jsem se s obezitologem Králem.
Co se stane, až léky vysadíte?
Zpátky k lékům. Mounjaro (tirzepatid) je duální agonista, ovlivňuje dva hormony. Saxenda jen jeden. Proto je Mounjaro účinnější?
"Ano. Ovlivňuje centrum sytosti v mozku, zpomaluje vyprazdňování žaludku (místo dvou hodin tam je jídlo čtyři), stimuluje inzulin a pomáhá redistribuci tuku. Proto je tak efektivní. Ale data o dlouhodobém užívání (5–10 let) zatím nemáme. Nevíme přesně, co to udělá po dekádě," vysvětluje gastroenterolog.
Zeptal jsem, co přijde poté, až lék vysadím. Hrozí mi nevyhnutelný jojo efekt?
„On ti nebude hrozit. On přijde,“ říká na rovinu doktor Král. „Pokud člověk vysadí tyto léky, tak vždy nějaká váha půjde nahoru. Studie to jasně ukázaly.“
Obezitolog Jan Král však dodává naději. Léky bychom neměly vnímat jako univerzálního spasitele, ale měly by nám sloužit jako startér, který člověka namotivuje a umožní mu změnit životní styl v době, kdy léky bere. „Když si během léčby dobře nastavíte ty tři pilíře – spánek, vyváženou stravu a pohyb – tak máte šanci, že to, co se vrátí, bude minimální. Ale pokud se vrátíte k původnímu stylu života, váha půjde zpět.“
Na závěr podcastu doktor Král apeluje na prevenci: „Naše zdravotnictví je nastavené ve stylu: Tady máme požár, tak ho uhasíme. Na prevenci se myslí málo. Potřebujeme proto začít řešit už počáteční nadváhu, nečekat až z toho bude morbidní obezita.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a dozvíte se mnohé překvapivé odpovědi nejen na politické otázky, ale i na ty, které se týkají vašeho těla nebo těla vašeho souseda. Díky moc.
