Německé volby pod tlakem amerického oligarchy: Musk se baví, Evropa je zmatená

Přesto všechno mohla být kandidátka AfD na příští německou kancléřku spokojena. Musk jí nejen zorganizoval významnou propagační akci zdarma, ale zejména vyvolal debatu, která nutně přitahuje pozornost k její osobnosti i straně, jakkoli do značné míry negativní.

U řady lidí to mohlo vést k přehodnocení jejich dosavadních pocitů, že AfD asi nebude zas tak špatná, když se o ni zajímá nejbližší spolupracovník nastupujícího prezidenta země prezentované tradičně jako bašta svobodného světa a parlamentní demokracie. Zmatení odstartované Trumpovou kampaní a jeho znovuzvolením se úspěšně šíří.

Rozhovor vyvolal značný zájem nikoli kvůli svému obsahu, který byl ve finále celkem banální a předvídatelný, ale kvůli nové Muskově roli ve Spojených státech. Megapodnikatel a současně nejbohatší muž Zeměkoule se stal jedním ze strůjců druhého volebního úspěchu Donalda Trumpa, na něhož by před čtyřmi lety málokdo vsadil.

Vysloužil si tak postavení nejmenovaného pobočníka nastupujícího prezidenta, který pro něj v příští vládě zřídil ministerstvo pověřené zeštíhlením státního aparátu. Lze předpokládat, že se baví na účet Německa (a Británie) právě proto, že může, že ho to těší a k ničemu nezavazuje v době, kdy formálně zatím není „ničím jiným“ než soukromým oligarchou.

Tomu odpovídají i evropské reakce. Musk-podnikatel si na své vlastní síti X může zajisté dělat rozhovory, s kým se mu zachce, i počínání Muska-novopečeného politika vyvolává značný zájem a pobouření.

Německo má něco málo přes 40 dní do parlamentních voleb (mají se konat 13. února), a je tedy logicky citllivé na jakékoli zásahy zvenčí. Zatímco dosud se dezinformační akce zaměřené na ovlivnění voličů očekávaly skoro výlučně z východu, především z Ruska, nyní přichází vlivový náraz z druhé strany Atlantiku, a to přímo z mocenského centra spojeneckých USA. Pozoruhodné je, že kampaně z obou světových protistran sledují – zdá se – stejný cíl: očernit demokratický německý establishment a posílit jeho krajní pravici.

Musk se hájí tím, že on sám má v Německu významné podnikatelské zájmy (fabriku na výrobu aut Tesla), je tudíž jaksi oprávněn se vyjadřovat a dávat X do služeb německé kampaně. I z jeho rozhovoru s Weidelovou přitom vyplývá, že jeho podnikatelské myšlení spíše neladí s programem AfD.

Snižování daní, posilování konkurenceschopnosti, investice do inovací, tedy oblíbená Muskova témata, by ho měla směrovat spíše ke křesťanskodemokratické CDU nebo k liberálům z FDP než k populistické AfD, která staví hlavně na odporu vůči imigraci a opírá se o nespokojené „modré límečky“ ve východní části Německa.

Možná, že se Muskovi líbí protievropské zaměření této strany, která otevřeně propaguje „dexit“, odchod z EU. Neláska Trumpa a jeho okolí k evropskému „bloku“ je veřejně známá. Rozhovor však o Unii jenom zavadil, a to při jednohlasné kritice administrativní zátěže, kterou trpí evropské podniky kvůli přebujelé regulaci.

Musk se prostě rozhodl že „jedině AfD je schopna zachránit Německo“. Buď neví, že ostatní politické strany předem vyloučily koalici s touto partají, která tedy nebude vládnout, nebo záměrně provokuje, aby nejsilnější evropskou zemi oslabil.

Podle šéfa CDU a pravděpodobného příštího kancléře Fridricha Merze je „vlezlý a nadutý“. Vládní mluvčí považuje jeho počínání za pokus ovlivnit volby; svoboda slova bohužel „zahrnuje někdy i největší absurdnosti“. Sám kancléř Olaf Scholz, kterého Musk označil za „idiota“, celkem lakonicky poznamenal, že ve volbách rozhodují voliči, nikoli majitelé sociálních sítí. „On nerozhoduje o tom, co se stane v Německu, i když nejvíc křičí,“ uvedl.

Proti Muskovu počínání se ohradil i francouzský prezident Emmanuel Macron; americký magnát podle něj podporuje „novou reakční internacionálu“. Nesmíme se nechat unést obdivem k „mocným boháčům“, podotkl a provedl sebekritiku: „Naše liberální demokracie nebyly dosti účinné tváří v tvář výzvám, kterým čelí střední třída. To však neznamená, že neliberální demokracie a autoritářské režimy budou účinnější.“

K Macronovi se přidali i další státníci, zejména ze Skandinávie, a také španělský premiér Pedro Sánchez. Většina evropských lídrů však zatím mlčí, stejně jako předseda Evropské rady Antonio Costa či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová (pravda, upoutaná na lůžko kvůli zápalu plic). Převládá vyčkávání. Nač si předem kazit vztahy s Donaldem Trumpem kvůli počínání jeho nového kamaráda, který se mnohdy chová spíše jako dvorní šašek. Lépe je chladnokrevně mlčet.

Evropská komise se zatím technokraticky schovává za Akt o digitálních službách, podle něhož je proti síti X už vedeno šetření od roku 2023. Jde o úplně nový zákon, neexistuje judikatura, je třeba postupovat opatrně, opakuje v podstatě mluvčí komise. „To, co Musk říká jako soukromá osoba, je povolené; sama platforma má však své povinnosti, které musí dodržovat, zejména pokud jde o ochranu voleb,“ uvedl mluvčí s tím, že samotný live stream majitele s kýmkoli na jeho síti nelze zakázat.

Jednotný postoj tedy chybí. Někteří se pokoušejí reagovat, další se dívají jinam v očekávání věcí příštích. Komise nenabízí jasnou oporu v legislativě EU. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot přitom volá po „co nejrozhodnějším“ postihu proti Muskovu vměšování. „Buď Evropská komise tvrdě uplatní zákony, kterými jsme se vybavili, abychom chránili svůj veřejný prostor, nebo to neudělá a pak musí dovolit členským státům EU, aby jednaly na vlastní pěst,“ podotkl Barrot, aniž vysvětlil, co by chtěla dělat právě Francie.

Musk si zatím zasedl na Německo a Británii; ještě se zřejmě nerozhodl, zda podpoří také Národní sdružení, krajně pravicovou formaci, která hraje významnou roli na francouzské politické scéně. Americko-francouzskou relaci bude zajímavé sledovat – Macron získal body, když se mu povedlo přilákat Trumpa na znovuotevření katedrály Notre Dame začátkem prosince v Paříži. 

Od té doby se však nebojí se nevyzpytatelnému americkému prezidentovi postavit. Naposledy se ohradil proti jeho přání zmocnit se Grónska, a to případně i silou.

Zatímco před čtyřmi lety se od poraženého Trumpa, který hnal své věrné na šturm Kapitolu, odvrátily Twitter i Facebook, dnes je vše zapomenuto. Elon Musk, ale také Mark Zuckerberg, Peter Thiel, Sam Altman, Jeff Bezos a další – celá partička miliardářů a majitelů digitálních platforem ze Silicon Valley – se chystá na Trumpovu inauguraci jako nějací „tři králové“; všichni se poklonili v Mar-a-Lago a všichni přispěli na inaugurační ceremonii.

Pochopili, že je třeba se připravit na návrat velkého kmotra MAGA, který chce Ameriku vést cestou národního populismu. Řídili se přesvědčením či nadšením jako Musk, pragmatismem jako Altman (Open AI) nebo Thiel (Palantir), případně pudem sebezáchovy jako Zuckerberg či Bezos.

Prvně jmenovaný si dobře pamatuje, že mu Trump sliboval „vězení“ za roli Facebooku ve volbách roku 2020. Majitel Amazonu si zase pamatuje, že v minulém Trumpově období nepatřil mezi oblíbence.

Zuckerberg ostatně oznámil, že ukončí prověřování faktů v obsahu šířeném na svých sítích Facebook, Instagram a WhatsApp. Kvůli podobnému nedostatku přitom Evropská komise vyšetřuje Muskovu X. Není tedy vyloučeno, že Evropská komise nakonec přece jen bude konat. Vyzvala ji k tomu i početná skupina europoslanců. Bude si však počínat velmi obezřetně. Kdo ví, zda by v této chvíli mělo cenu dělat velké vlny kolem Muskovy „zábavičky“.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.