Muskova síť X: Nová zbraň proti starému kontinentu. Evropští politici ztrácejí půdu pod nohama

Musk využívá svou digitální platformu X (bývalý Twitter, který si koupil za 44 miliard dolarů) k otevřenému vměšování do vnitřní politiky evropských zemí, k urážkám a ponižování politických představitelů, k šíření dezinformací. 

Zasahuje do německé předvolební kampaně masovou podporou krajně pravicové Alternativy pro Německo a urážkami na adresu kancléře Olafa Scholze, v Británii přímo volá po svržení labouristické vlády Keira Starmera a podporuje ultrapravicové strany. Ještě nikdy se nestalo, že by demokratické země čelily takovým útokům ze strany vyšinutého megalomana z druhé strany Atlantiku. A evidentně si nevědí rady, co s tím.

„Kdo by si před deseti lety dokázal představit, že majitel jedné z největších sociálních platforem na světě bude podporovat novou mezinárodní reakční internacionálu a bude přímo zasahovat do voleb, včetně těch německých? V takovém světě dnes žijeme a musíme v něm provádět diplomacii,“ zlobil se v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron.

Jeho slova vyzněla spíše jako rezignovaný povzdech než jako výzva k protiútoku. Muska přímo nejmenoval, ani nevyzval Evropskou komisi, aby učinila přítrž jeho vměšování využitím příslušných ustanovení Aktu o digitálních službách (DSA), který vstoupil loni v platnost. 

DSA umožňuje postihovat umělé zveličování některých informací či dezinformací, změny algoritmů, přesně definuje zakázané vměšování do volebních kampaní. Platformám, které se toho dopouštějí, lze uložit pokuty až do výše šesti procent jejich globálních zisků.

Evropští činitelé, politikové či instituce EU, evidentně zaskočení rozsahem i brutalitou Muskových útoků, dávají zatím přednost opatrnému našlapování. Mluvčí Evropské komise se omezují na ujišťování, že „probíhá šetření“; nechce se jim do přímé konfrontace s člověkem, který se za dva týdny stane s největší pravděpodobností klíčovou postavou ve vládě Donalda Trumpa. 

Jako kdyby už tak nebylo dost obav z počínání nastupujícího prezidenta, kterého se všichni snaží od počátku ovlivnit a umírnit jeho negativní postoj k Evropě a zvláště k EU. „Čím víc o tom mluvíme, tím víc to propagujeme, což má nakonec kontraproduktivní účinek,“ vyložil mluvčí Komise.

Na čtvrtek naplánoval Musk na síti X livestream s lídryní AfD Alicí Weidelovou, což jí významně pomůže ve volební kampani. AfD se podle průzkumů drží s 20 procenty podpory voličů na druhém místě mezi německými politickými stranami. Její program zahrnuje proruský obrat zahraniční politiky Německa a velmi kritický postoj k Evropské unii. 

Mluvčí Komise vyložil, že DSA nezakazuje síti X provádět takové živé přenosy s kýmkoli. „Otázkou je, nakolik bude tento livestream protežován a zviditelňován. Právě to bude Komise zkoumat,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier.

Zatím to tedy nevypadá, že by EU urychleně hledala nějaký společný postoj. Jednání o počínání sítě X v souvislosti s německými volbami je plánováno na 24. ledna, tedy až po Trumpově nástupu do úřadu. Musk se zatím vyžívá v urážkách a vychutnává si zmatek, který tím působí. 

Britský Keir Starmer a jeho Labouristická strana prý zavedli „tyranský policejní stát“; sám premiér údajně kryl sexuální zločiny. V Británii by se tudíž měly konat předčasné volby. Musk se skamarádil s Nigelem Faragem, šéfem ultrapravicové strany Reform UK a někdejším „architektem brexitu“, kterému prý slíbil podporu 100 milionů dolarů. Vzápětí se mu však znelíbil. „Reform UK potřebuje nového šéfa, Farage nemá potřebné kvality,“ napsal Musk na X.

Jeho podpora AfD je ještě znepokojivější, protože tato strana oslovuje v Německu masy lidí. „Pouze AfD může zachránit Německo,“ napsal Musk na X. Po vánočním atentátu v Magdeburku převzal tvrzení AfD, že ho spáchal islámský terorista, a vyzval kancléře Scholze k okamžitému odstoupení. Když se posléze ukázalo, že atentátník byl naopak stoupencem AfD, nechal Musk zablokovat jeho účet na X a vymazat z něj příspěvky podporující AfD, nizozemského Geerta Wilderse či Izraele.

„Tyto vnější vlivy jsou nebezpečné pro demokracii, ať už jsou skryté jako v Rumunsku, nebo otevřené a veřejné jako momentálně na síti X,“ varoval německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. „Steinmeier je antidemokratický tyran, hanba mu,“ napsal Musk a předpověděl, že AfD dosáhne 23. února „epického vítězství“.

Také italský prezident Sergio Matarella odsoudil Muskovo vměšování do vnitřních záležitostí své země. Premiérka Giorgia Meloniová se naopak vypravila do Trumpova floridského sídla Mar-a-Lago, aby se s Muskem opět setkala. 

Italský tisk vzrušuje už řadu dní debata o tom, zda vláda uzavře s Muskem dohodu o poskytování služeb jeho společnosti SpaceX provozující telekomunikační družice, v hodnotě 1,5 miliardy eur. Meloniová vydala v pondělí prohlášení, ve kterém popřela uzavření dohody, připustila však, že jednání probíhá.

Musk se zapojil i do psychohrátek kolem Grónska. Už od minulého „panování“ Donalda Trumpa se ví, že si dělá na tento rozlehlý ostrov mezi Evropou a Amerikou chutě „z bezpečnostních důvodů“. Musk nyní podpořil tyto tužby, právě v pondělí, kdy v Grónsku pobýval Trumpův syn Donald Jr. 

Zajisté by takovou změnu museli obyvatelé Grónska chtít, uvedl, ale předpokládá, že by chtěli. Dánský král Frederik v předtuše tohoto počínání zdůraznil jednotu všech dánských teritorií včetně Grónska v novoročním projevu a nechal pozměnit svůj erb tak, aby na něm grónský lední medvěd lépe vynikl.

Je tedy zřejmé, že prostořeký a nevyzpytatelný americký podnikatel se začal hrubě vměšovat do evropských záležitostí a že zatím narazil jen na chabou obranu. Je také zřejmé, že se s radostí „povozí“ na establishmentu EU, který ho již dlouho „otravoval“.

Francouzský exkomisař Thierry Breton, s nímž měl v minulosti nejvíce sporů, nyní bubnuje na poplach a žádá, aby proti síti X bylo zahájeno řízení podle pravidel DSA; argumentuje například tím, že Alice Weidelová získá rozhovorem na X „významnou a hodnotnou výhodu“ oproti svým rivalům ve volbách. Nezdá se však, že by s ním stávající Komise souhlasila.

Připomeňme v této souvislosti, že bývalá místopředsedkyně Komise Věra Jourová loni Muska obvinila, že „není schopen rozlišovat mezi dobrem a zlem“. Na síti X byla pak vyznamenána odpovědí, že je ona sama „ztělesněním banálního byrokratického zla“.

Je to zatím jediný důkaz nějakého Muskova zájmu o Česko; vzhledem k blížícím se parlamentním volbám však není vyloučeno, že si i nás všimne, pokud ho ovšem bude ještě dál bavit podporovat neliberální populisty na „starém kontinentu“.

Nikdo neví, kam se příště stočí pozornost amerického „mogula“, kterému po Trumpově boku narostla politická křídla. Evropští lídři budou jako na trní, jak se bude příští administrativa chovat vůči jednotlivým zemím EU a vůči Unii jako celku, nakolik bude Musk s Trumpem koordinovat či řádit na vlastní pěst, případně jak dlouho jejich spojenectví vydrží. 

Spojení nejsilnějšího politika a nejbohatšího podnikatele planety v podobě této dvojice nevěstí mnoho dobrého. Osvědčená pravidla světové diplomacie by mohla vzít rychle zasvé.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.