DSA: Tři písmena, která znamenají změny či nové povinnosti pro online podnikání

David Sýkora

PRÁVNÍ SERVIS | Evropské nařízení má mimo jiné za cíl potlačit nelegální obsah na internetu, zabránit škodlivým aktivitám, manipulativním algoritmům a předcházet šíření dezinformací. Česku ale k jeho prosazování chybí adaptační zákon.

Přestože se většímu mediálnímu prostoru doposavad zdařile vyhýbalo, nařízení o digitálních službách známé pod zkratkou DSA (Digital Services Act) již od 17. února 2024 přímo upravuje povinnosti poskytovatelů takzvaných zprostředkovatelských služeb. 

Pod tímto neintuitivním názvem se skrývá široká skupina online služeb, mezi které lze zařadit poskytovatele služeb přenosu dat, internetových vyhledávačů, ale i zprostředkovatele a platformy jako sociální sítě, online tržiště, úložiště pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi či online ubytovací a cestovní rezervační platformy.

Cílem nařízení je mimo jiné potlačit zvyšující se objem nelegálního obsahu na internetu, zabránit škodlivým aktivitám, například vůči dětem, manipulativním algoritmům a předcházet šíření dezinformací. Uživatelům by DSA mělo zajistit větší rozsah práv a kontroly nad zobrazovaným obsahem.

DSA definuje nezákonný obsah velmi široce tak, aby nařízení pokrylo co nejširší spektrum závadného jednání. Může se tak jednat o jakékoliv informace a obsah, který není v souladu s právem kteréhokoliv členského státu EU, případně přímo s právem EU. 

Primárně se tedy bude jednat o takový obsah, kdy dispozice s ním naplňuje podmínky přestupku či trestného činu nebo kdy je v rozporu se zákonnými požadavky ve vztazích mezi osobami, například obsah zasahující do práva na soukromí osob či ochranu duševního vlastnictví.

Jaké nové povinnosti DSA přináší?

Nařízení rozlišuje mezi povinnostmi určenými všem zprostředkovatelským službám a pak povinnostmi pouze pro online platformy. Za online platformu považuje jen službu ukládání obsahu poskytnutého uživatelem (hostingová služba), která zároveň tento obsah veřejně šíří.

Zprostředkovatelské služby podléhají novým povinnostem pod principem transparentnosti. Poskytovatelé tedy mají povinnost aktualizovat své smluvní podmínky. Ty musí nově obsahovat informace o veškerých omezeních, která poskytovatelé uplatňují v souvislosti s využíváním dané služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci služeb.

Mezi tyto informace patří informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidském přezkumu, ale i o pravidlech postupu v jejich interním systému pro vyřizování stížností.

Vzhledem k tomu, že poskytovatelé platforem balancují mezi právem na svobodu projevu a zásahem do práv třetích osob, musí umožnit podávání oznámení, která budou mimo jiné odůvodněná a budou přesně vymezovat, kde se takový nezákonný obsah nachází (například prostřednictvím konkrétní URL adresy). 

Na straně poskytovatelů, kteří aplikují nějaké opatření, jako je pozastavení, ukončení nebo jiné omezení plateb či pozastavení nebo ukončení poskytování služby či účtu, je pak povinnost sdělit uživateli, jež porušil smluvní podmínky nebo nahrál nezákonný obsah, jasné a konkrétní odůvodnění, proč bylo aplikované opatření přijato.

Na poskytovatele online platforem, kteří nejsou malými podniky, se vztahují ještě dodatečná pravidla. Musí zavést interní systém na vyřizování stížností, umožnit mimosoudní řešení sporů před certifikovaným subjektem a v souvislosti s reklamou na své platformě transparentně doplnit informace. 

Každý uživatel by na jejich základě měl být schopen v reálném čase určit, že prezentované sdělení je reklamou, který subjekt reklamu promuje, případně kdo ji zaplatil, a zároveň informace o skutečnostech, proč se daná reklama zobrazila konkrétnímu uživateli.

Vzhledem k tomu, že podle DSA velmi velké online platformy, tedy s alespoň 45 miliony uživatelů, představují zvláštní riziko při šíření nezákonného obsahu a společenských škod, vztahují se na ně ještě dodatečná pravidla.

Například nad rámec úpravy podmínek mají tito velcí poskytovatelé povinnost vypracovat roční zprávu, kde uvedou přehledné informace o veškerém moderování obsahu a další relevantní informace, zejména o počtu oznámení na nezákonný obsah, způsobech vypořádání a přijetí opatření, jakož i o počtu stížností, reagujících na tato opatření. Nutno dodat, že v České republice je usazena taková velmi velká online platforma pouze jedna.

Kromě nových povinností DSA novelizuje i zaběhnuté principy tzv. bezpečného přístavu. Koncept bezpečného přístavu spočívající v přenosu dat a dočasném či trvalém ukládání obsahu využívali poskytovatelé online služeb k omezení vlastní odpovědnosti za nelegálnost takového obsahu.

Zajištění souladu s DSA může být v některých ohledech náročné, neboť klade požadavky na koncepci a uspořádání online rozhraní, a tedy pravděpodobně i požadavky na technickou úpravu v situaci, kdy již nyní není poskytovatel s těmito požadavky v souladu. 

Požadavky se týkají manipulativních technik zejména v rámci vizuální stránky platformy, například prioritizovaného zviditelňování určitých možností výběru, opakovaných žádostí o výběr či potvrzení, ztěžování přístupu k ukončení služby a dalších. Očekáváme, že k těmto manipulativním technikám vydá Komise upřesňující pokyny.

V Česku zatím chybí dozor

V čem je však pověstný zakopaný pes? Česká republika doposud nepřijala takzvaný adaptační zákon, který by měl upravit některé dílčí otázky související s DSA. 

Jednou z těchto klíčových otázek je určení pravomocí dozorového orgánu. Přestože samotné nařízení je již od února účinné, Český telekomunikační úřad, který by měl podle Ministerstva průmyslu a obchodu na dodržování DSA dohlížet, ještě nebyl zákonem zmocněn, a to jak k vedení kontrol, tak ani k vedení řízení a ukládání sankcí. 

Zákon kromě kompetencí ČTÚ stanoví i návrh sankcí, přičemž DSA zakotvuje výši horního limitu za porušení povinností obecně jako 6 procent celosvětového obratu a u některých méně závažných porušení ve výši jednoho procenta celosvětového obratu. Denní penále motivující k nápravě a zajištění souladu s regulací pak stanoví v maximální výši 5 procent denního celosvětového obratu. 

Dále má zákon upravit i podmínky certifikace subjektů, které by mohly figurovat jako orgány zajišťující mimosoudní řešení sporů.

Tento adaptační zákon je v současné době v legislativním procesu a lze tedy očekávat, že ještě po nějakou dobu nebude probíhat aktivní vymáhání povinností plynoucích z nařízení. Je tak možné, že i z tohoto důvodu DSA nebylo v rámci společností na vrcholu seznamu priorit, s čímž by však přijetí zákona mohlo zamíchat.

Bird & Bird

Autorem článku je David Sýkora z advokátní kanceláře Bird & Bird, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblasti digitálních technologií, práva duševního vlastnictví a pracovního práva.


sinfin.digital