KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Máme předsedu Sněmovny v Číně. Cestu nestornoval ani poté, co tamní komunisté zadrželi českého občana, aby ho mohli vyměnit za vlastního špióna. Tento důkaz servility přitom není zdaleka prvním zahraničně politickým přešlapem koalice ANO, SPD a Motoristů. Jen další v nepřetržitém řetězu pohrom a hanby…
Nynější cesta předsedy Sněmovny do Číny vypadá jako další nejapný truc, aby se koalice vymezila proti své předchůdkyni.
Fialův kabinet opravdu nejevil velkou aktivitu směrem k Pekingu. Nelze to brát jako doklad škodlivé předpojatosti, ale naopak pragmatismu. Pro tamní komunisty jednoduše nejsme partner.
Když se s někým baví, tak s velmocemi, země naší velikosti mají šanci na přijetí pouze když „políbí prsten“ a stanou se vazaly režimu. Má Okamurova návštěva naznačit, že máme zájem o pozici ekonomické kolonie Říše středu?
Ve skutečnosti to tak horké nebude. Jde prostě o to oslovit ty české voliče, jimž čínští bolševici imponují a dát jim najevo, že po „tchajwancích“ to vzali do ruky „těžké váhy“. Což ale neúprosně skončí dalším karambolem. Vystrčilova návštěva Tchaj-peje měla konkrétní výsledky. Co přiveze Okamura? Nové linky z Číny, turisty a Terakotovou armádu? Jako vážně to je cíl cesty? A koho by přivézt měl, toho nepřiveze… Což je ten největší problém jeho návštěvy.
Okamura sotva překoná Vystrčila
Co o nás říkají v Pekingu? Vůbec nic
Formálně třetí nejvyšší ústavní činitel míří do Číny coby náhradník za skutečně důležitou osobu: premiéra Babiše. Ten popřel spekulace, že sám připravuje státní návštěvu. Což svědčí o tom, že se mu (přinejmenším prozatím) nepovedlo vyjednat takový program, aby měl výjezd smysl a nešlo pouze o výlet. My totiž Peking nezajímáme. A je úplně jedno, zda se před komunisty plazíme, či jezdíme na Tchaj-wan.
Nic, co uděláme, nemá vliv na to nejpodstatnější – na byznys. Exprezidentu Zemanovi se přes veškeré doprošování nepovedlo zařídit slibovaný příliv čínských investic. Navíc za jeho prezidentování a panování Babišova kabinetu poklesl export škodovek z tří set padesáti tisíc na sedminu. Naopak za Fialy, když na Tchaj-wan cestovali předsedové obou komor, rostl český export do Číny. Zjevně tedy rozhoduje něco jiného, než patolízalství.
Momentálně je nejdůležitějším tématem bilaterálních vztahů zadržení českého občana. Čínské úřady ho vylákaly na cestu do země pod záminkou provedení revize radarových systémů, jež produkuje holding CSG, pro který pracuje, načež ho zatkly hned po příletu. Jde o odvetu za to, že jsme obžalovali ze špionáže propagandistu komunistické strany Číny. Předseda dolní komory měl cestu zrušit, protože takto vypadáme jako slabý stát.
A navíc stát, kde dělají zahraniční politiku diletanti. Přece jen nám slibovali „pragmatismus místo ideologie“ a nápravu údajných škod po Fialově vládě. Ve skutečnosti nám jen dělají ustavičnou ostudu.
Začali už tím, že se jali „zlepšovat“ vztahy se Slovenskem, prý zhoršené její předchůdkyní. Což v jejich podání znamenalo, že do Bratislavy letěla delegace složená pouze z poslanců většiny. Pravda, u východního souseda momentálně mají kamarády, ale tohle dramatické gesto bylo zbytečné a hloupé.
Tato koalice má špatné kamarády
Ministři obou kabinetů spolu minulé čtyři roky normálně jednali a setkávali se i během sezení Visegradské čtyřky. Ukončit společné schůze vlád sice bývalá pětikoalice nemusela, ale vzájemné vztahy tím neutrpěly. Dalším „vylepšením“ měl být postoj k Maďarsku. Ale ouha, Orbán drtivě prohrál a nastoupil prozápadnější Magyar. Andrej Babiš a Petr Macinka přišli o parťáka. Ať však jsou rádi. „Gubernátor z Budapešti“ byl příliš toxický snad i na ně.
A co další země regionu? Poláci nás neberou vážně. Odmítáme zbrojit, jsme černou ovcí NATO a napojení vládních stran na Fidesz, německou AfD či rakouské Svobodné není dobrou vizitkou – kvůli jejich ruským konexím. Stejně na nás hledí i země dále na Západ. K tomu nás kabinet pubertální válkou s prezidentem zesměšnil na summitu Aliance – a co horšího, odmítl se přidat k podpoře Ukrajiny či podílet se na vývoji protiraketové obrany.
Ať se to týká geopolitiky či našeho středoevropského písečku, Babišův kabinet v mezinárodní prestiži silně zaostává za tím Fialovým. Co by mu šlo, je plnění slibu (či hrozby?), že rozšlape odkaz svého předchůdce. Z čehož ovšem nepovstává pro Česko nic dobrého. Ztrácíme význam, naše slovo nemá cenu zlámané grešle a máme pověst černého pasažéra, který nedá na společné závazky ani korunu.
Tento obraz zmaru je podtržen tím, že žádná z vládních partají nemá spojence ve vlivné frakci Evropského parlamentu. Patrioti jsou sice třetí největší, ale s nevalnou pověstí klubu rozbíječů a Putinových kámošů. Evropa suverénních národů, kam patří SPD, pak je brána za výslovně extremistickou.
Co udělala špatně Fialova vláda?
I současný výlet do Číny dokresluje ubohost zahraniční politiky Babišovy vlády. Je chaotická, bezzásadová, neprozíravá a často i nepředvídatelná. Spojenci námi začínají pohrdat, nepřátelům jsme pro smích. Jako nyní pekingským bolševikům. Během pár měsíců se koalici ANO, SPD a Motoristů „povedlo“ rozmazat dlouhodobou linii české diplomacie a promrhat kapitál solidnosti, spolehlivosti, zodpovědnosti a rozhodnosti zděděný po vládě Petra Fialy.
Předchozí kabinet se však rovněž dopustil fatální chyby. Protože si z toho, že odváděl nadprůměrnou práci při reprezentaci země (což ovšem byla jeho povinnost), udělal výjimečnou – a vlastně jedinou – zásluhu svého vládnutí. Rezignoval na domácí politiku a obhajobu hospodářských výsledků. Tím jednak prohrál volby, jednak přímo vybídl jejich vítěze, aby svým voličům nabídl negaci zahraničně politických úspěchů z let 2021-2025.
Nakonec za to, jaký masakr nyní předvádějí Babiš s Macinkou a Okamurou svým způsobem mohou i Fiala s Rakušanem. Dali jim šanci a motivaci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
