KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Jak berou čeští politici Donalda Trumpa? Jako velké zlo, velké dobro, nebo něco mezitím? Na to nelze dát jednoznačnou odpověď. I na dnešní poměry rozděleného světa štěpí nový americký prezident společnost jako málokdo. Vzbuzuje reakce v celé šíři emočního spektra, od frenetického nadšení až po čirou nenávist.
Napřed si řekněme, co můžeme od Trumpa čekat. Alespoň do té míry, v jaké nám dovolí cokoli jistého říci jeho nevyzpytatelná povaha. Jakkoli si myslíme, že už víme, co udělá, jeho konání v sobě vždy obsahuje jistý princip neurčitosti. Proti němu je ruský diktátor Vladimir Putin předvídatelný jak newtonovská fyzika. Ostatně právě on byl (nemile) překvapen, když mu vzdor proroctvím mnohých Trump neukázal vstřícnou tvář.
Dobrá zpráva pro Česko je, že Trump nepochybně splní svůj slib „vrtat, vrtat baby“, který se týká ještě větší těžby ropy a plynu, a odstoupením od Pařížské smlouvy podlomí celosvětovou válku s uhlíkem. Pro nás to znamená, že v případě nouze vždy můžeme bezpečně nakupovat fosilní paliva v USA, byť možná za vyšší cenu (což nemusí nakonec platit). A můžeme doufat, že tento tlak pohne s evropským Green Dealem. Ale o to se také musíme přičinit sami.
Co uvítáme my konzervativci, je odpor 47. amerického prezidenta ke všem formám progresivistické ideologie, tedy nejen ke klimatismu, ale i genderismu, trans a LGBT ideologii, vítačství migrantů či „pozitivní“ diskriminaci. To vše jsou důvody, proč budí zuřivý odpor u reprezentantů nové progresivní levice. Jen o něco méně neoblíbený je ovšem u formálně pravicových politiků, kteří v levicové Evropě jaksi ztratili své instinkty. Včetně českých vládních činitelů.
Tím jsme vyřešili, kdo bude mít Trumpa za padoucha. Zcela jistě Piráti, Starostové a TOP 09 (byť možná budou výjimky, zvlášť v posledně jmenované straně). Ale i velká část ODS a KDU-ČSL, kde mnoho politiků poněkud překvapivě sázelo spíše na progresivní liberálku Kamalu Harrisovou než na lídra republikánů. Ono asi není divu, když tito tak hladce schválili partnerství homosexuálů identické s manželstvím, včetně možnosti adopcí.
Co se hodně přetřásá, je Trumpova hrozba obchodní válkou či jeho požadavek na zvýšení obranných výdajů. Na to první nebudeme mít vliv, jednání je plně v kompetenci Evropské komise. Její vztahy se (staro)novou hlavou USA jsou bohužel dlouhodobě hluboko pod bodem mrazu… A jako průmyslová země určitě nemáme důvod jásat nad hrozbou drakonických cel. Větší investice do armády jsou ovšem i v našem zájmu.
Proti Trumpovi je ruský diktátor Vladimir Putin předvídatelný jak newtonovská fyzika.
Trumpův protekcionismus není po chuti ani těm, kteří jiné jeho politiky podporují. Nejistotu pak budí jeho další kroky ohledně války na Ukrajině. Bude vůči Putinovi nesmlouvavě tvrdý a donutí ho tak uzavřít Pax Americana, nebo mu naopak ustoupí ve snaze mít celou „nepříjemnost“ z krku? Tohle jsou důvody, proč hodnotoví konzervativci nedokáží vnímat nastupujícího prezidenta jednoznačně pozitivně, ale spíše jako menší zlo.
Kdo přímo řičí radostí, jsou hnutí ANO, SPD, Motoristé a pak Putinovi sympatizanti. U drtivé většiny z nich nejde ani tak o projev zásadově konzervativního myšlení (ostatně jde o směs populistů, radikálů a bohužel i kolaborantů), jako o pomstu a pocit satisfakce za domnělé křivdy. K nim pak musíme připočítat „echt konzervy“, lidi kteří nenávidí ruské agresory stejně jako progresivisty a jsou přesvědčeni, že Trump je to nejlepší řešení.
Skupina, která má Trumpa za hrdinu, je tedy nejvíce různorodá. Rozhodně bychom však neměli podlehnout narativu šířenému woke politiky, novináři a akademiky, že co trumpovec, to „odpudivá lidská bytost (jak říkají na Hradě). Ostatně k takto propagandistickému hodnocení je vede frustrace. Jistě, najdeme tu i „kremrole“, ale také řadu přesvědčených konzervativců, kteří upřímně vítají zhoupnutí kyvadla, jež dlouho zatvrzele trčelo v liberální úvrati.
Pak je tu ještě jedna věc, která spojuje širokou koalici lidí a politiků s různými názory: svoboda slova. Trumpova administrativa na rozdíl od Bidenovy odmítá cenzuru (již její protagonisté eufemisticky říkají „regulace“, „moderace“ či „ochrana demokracie“). Jak kremrole a populisté, tak hodnotoví konzervativci a klasičtí liberálové (tedy ne neomarxisté) to považují za dobrou věc. První možná často proto, že mají máslo na hlavě, druzí ze zásady.
Co bude dál? Bez ohledu na to, kam kdo patří, lze očekávat snahu nějak s obyvatelem Bílého domu vyjít. Což v řadě případů bud znamenat spektakulární „převlékání kabátů“. Nejspíše se to nebude týkat prezidenta Petra Pavla. Dle toho, jak se do médií vyjádřil jeho „přítel po boku“ Petr Kolář, pozvání z Washingtonu nečeká a zřejmě o něj ani nebude usilovat. Prý to není důležité. Řada jiných asi zkusí spolknout žábu…
Donald Trump je z jiného těsta než Joe Biden. Daleko více se snaží aktivně přetvářet svět kolem sebe dle své vůle. Přičemž během druhého mandátu nepochybně ještě přitvrdí, protože už se nemusí mírnit kvůli snaze o případné znovuzvolení. A co na to Češi? Kdo má Trumpa za padoucha nebo za hrdinu, má aspoň jasno. Někteří z těch prvních se sice začnou přetvařovat, to však asi nezmění nic na jejich vnitřním přesvědčení.
‚Mistr MAGA‘ by mohl neomarxistům rozkopat bábovičky...
Nejzajímavější vývoj lze čekat ve skupině těch, kteří mají Trumpa za „lepší ze dvou špatných voleb“. Do ní se počítám i já. Vadí mi vyhrožování cly a čekám na postoj k Rusku. Když obchodní válka dopadne špatně (což nutně nemusí), nějak to překousnu. Ale nesl bych špatně, kdyby prezident USA umožnil vyhrát Putinovi a nedokázal ho zastavit. Pro naši vlastní bezpečnost je nezbytná existence silně vyzbrojené a bráněné (byť dočasně okleštěné) Ukrajiny.
Co by se nakonec mohlo na příští čtyřletce líbit všem – tedy kromě woke – je fakt, že Donald Trump přináší skutečnou změnu paradigmatu. Poslední dvě dekády se nesly ve znamení opouštění západního individualismu a jeho nahrazování kolektivismem. Jako by se ozvěnou – a v mnoha nových podobách – vracel marxismus. Pokud 47. prezident USA nadvládu progresivistů definitivně neukončí, přinejmenším jí zasadí tvrdý direkt.
Tohle (a silná podpora Izraele) je důvod, proč si nechávám otevřená vrátka ke změně svého statusu z „menší zlo“ na „velké dobro. „Mistr MAGA“ by mohl neomarxistům rozkopat bábovičky, sesadit je z trůnu, rozbít „zrcadlo zlé woke královny“, ukončit „kulturní války“… A po něm třeba přijde tradičnější konzervativec. Kdyby ne, tak sama destrukce režimu, který důsledně popíral občanské svobody a nahrazoval je kolektivními nároky, má svou hodnotu.
Trump není čítankový hrdina. Možná však může být tím, kdo (třeba nezamýšleně) umožní, aby pokračoval úchvatný příběh Západu, nejskvělejší a mravně nejlepší civilizace, jakou kdy Homo sapiens stvořil. Ale o to už se musí každý z nás zasloužit sám. Nemůžeme se spoléhat (ani vymlouvat) na jediného muže, i když vládne nejvýznamnější světové velmoci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
