Vysoce nadprůměrné platy v Praze? Východní anomálie!

Průměrné výdělky v metropolích „starých“ států EU bývají obvykle vyšší než ve zbytku země. Jenomže v naprosté většině nejde o tak propastný rozdíl, jaký vidíme mezi českým hlavním městem a regiony. 

Podle aktuálních zjištění Českého statistického úřadu za první čtvrtletí 2026 dosáhla v Praze průměrná mzda částky 67 945 korun, zatímco průměrný Čech či Češka brali mzdu o celých 17 000 Kč nižší (50 282 Kč). V platově nejchudším Ústeckém kraji se dokonce průměrná mzda (42 391 Kč) vyšplhala jen na zhruba 60 % průměru v hlavním městě.

Různí ekonomové dávají tento propastný rozdíl v odměňování mezi hlavním městem a regiony do souvislosti s tím, že v Praze sídlí velké firmy a navíc jde i o centrum zahraničního turismu – proto jsou tu také zdaleka nejvyšší příjmy. Obyvatelé ale musejí zároveň počítat s nejvyššími náklady na bydlení.

V západní Evropě to však v tak velké míře jako u nás rozhodně neplatí. Příkladem může být sousední Rakousko, srovnatelné s Českem jak počtem obyvatel a rozlohou, tak společnou historií.

Průměrný plat v Rakousku aktuálně dosahuje 51 185 eur ročně (4265 eur měsíčně), ovšem městem s nejvyššími průměrnými příjmy není – jak by se dalo očekávat – dvoumilionová Vídeň (53 293 eur), nýbrž hornorakouský Linec (53 330 eur).

Když se vedle měst srovná i pořadí všech devíti rakouských spolkových zemí, dostane se sice Vídeň na první příčku, ovšem rozdíly mezi průměrnými platy ve Vídni a ostatními rakouskými zeměmi se pohybují pouze v řádu jednotek procent. Například v Horních Rakousích si lidé v průměru přijdou na 96,5 % průměrné vídeňské mzdy, pouze v Korutanech, platově nejchudší zemi, je rozdíl desetiprocentní.

Také v Německu se určitě nedá mluvit o tak vysokém rozdílu mezi průměrnými mzdami v hlavním městě a regiony, jako je tomu v Česku. Hlavní město Berlín je s průměrným ročním výdělkem 51 623 eur mezi spolkovými zeměmi dokonce až na pátém místě.

V některých dalších zemích západní Evropy sice co do příjmů metropole vedou, ovšem rozdíly jsou (jako třeba ve Velké Británii) maximálně 15 %, pouze ve výjimečných případech jde o pětinový rozdíl. Praha je tak se svým více než čtvrtinovým (26 %) rozdílem oproti celostátnímu průměru opravdovým unikátem.

Naproti tomu na východ od nás jsou takto vysoké rozdíly mezi metropolemi a regiony naprosto normální, Praha z nich nijak výrazně nevybočuje.

Například ve Varšavě je podle statistik průměrný plat o 30 až 50 % vyšší než v polských regionech, ještě o něco větší platovou nerovností mezi metropolí a zbytkem země se vyznačují Rumunsko a Bulharsko. Na Slovensku berou lidé v Bratislavě v průměru přibližně o pětinu více než je slovenský průměrný výdělek, a podobné je to i v Maďarsku.

Dostupné statistiky jednoznačně ukazují, že i když hlavní města hrají zásadní roli ve všech zemích EU, výrazné platové nerovnosti mezi metropolí a regiony zůstávají především doménou postkomunistických států.

Otázka je, zda se to někdy změní. Ani 37 let po pádu totalitních režimů ve střední a východní Evropě totiž nic nenaznačuje, že by se míra koncentrace „moci a peněz“ do metropolí v nových státech EU nějak snižovala, ba právě naopak. Před deseti lety, tedy v roce 2016, byl rozdíl mezi průměrným platem v Praze (36 584) a ve zbytku republiky (29 320) dvacetiprocentní. Od té doby nadále stoupá a letos se vyšplhal na 26 %.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.