KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Dokud je z Rakouska vidět Temelín, tak mají být z Česka pěkně vidět i větrníky ze Sandlu. Takovými a podobnými argumenty se někteří Rakušané snaží přesvědčit Čechy, že by na hřebenech Novohradských hor měli strpět obří větrný park. Pokud zde větrníky, vysoké až 285 metrů, skutečně vyrostou, změní to panorama Novohradských hor k nepoznání.
Kdo na přelomu tisíciletí zblízka sledoval česko-rakouský boj o Temelín (patřím mezi takové novinářské pamětníky), ani ve snu by ho zřejmě nenapadlo, že se jednou dočká podobného sporu v opačném gardu.
Přímo na hřebeni Novohradských hor z rakouské strany má totiž u obce Sandl vyrůst obří větrný park s celkem 19 věžemi o výšce 285 metrů. Věže, vůbec nejvyšší v celém Rakousku, by měly s celkovým výkonem 137 megawatt dodávat energii pro zhruba 108 000 rakouských domácností.
Už předběžná vizualizace přitom dokazuje, že větrný park by radikálně změnil krajinný ráz v jedné z nejzachovalejších a také nejcennějších přírodních lokalit v České republice.
Novohradským horám se díky jejich nízkému zalidnění a zároveň přírodním krásám a čistotě říká v jižních Čechách „Šumava bez lidí“. Obří projekt takřka třistametrových turbín proto celkem pochopitelně vyvolává silné kontroverze na obou stranách hranic.
Proti parku už vznikla petice, kterou podpořily i Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Biologické centrum Akademie věd. A to například v obavě z negativních důsledků provozu parku na migraci ptáků.
Větrem proti Temelínu
Důležitý je ale již zmíněný „temelínský rozměr“ projektu. Některá rakouská média i běžní Rakušané totiž srovnávají právo Rakušanů postavit na hranicích obří větrný park s dřívějším rozhodnutím Čechů postavit Rakušany nechtěnou jadernou elektrárnu Temelín.
„Větrný park na hranicích jako odpověď na výstavbu Temelína,“ napsaly už roce 2022 o projektu v Sandlu noviny Oberösterreichische Nachrichten. A s Temelínem srovnávají plánovaný větrný park v Novohradských horách i někteří jeho zastánci.
„Když je vidět Temelín z
Rakouska, ať jsou pěkně vidět i větrníky ze Sandlu,“ napsal
opakovaně na sociální sítě například Bernhard Riepl, rakouský
učitel, který učí němčinu v Kaplici a je velmi známou a
oblíbenou postavou i mezi jihočeskými ochránci
přírody.
Jenže tohle srovnání větrného parku v Sandlu s Temelínem se nelíbí ani těm, kteří jinak Riepla chválí za jeho přínos k česko-rakouským vztahům a angažovanost. „Nerozumím ani trochu, proč chcete znehodnotit sami sobě jedno z nejkrásnějších a nejcennějších míst Rakouska proto, abyste Čechům demonstrovali, že to jde i bez jádra,“ napsal v obsáhlé odpovědi Rieplovi sedlák Robert Blíženec, který hospodaří v Novohradských horách.
A v diskusi se objevila i řada dalších příspěvků, která tento druh „msty za Temelín“ považují za nesmyslný. Riepl ale tvrdí, že jeho srovnání Sandlu s Temelínem bylo nesprávně pochopeno. „Bohužel i řada mých blízkých přátel to pochopila jako mstu za Temelín. Já to ale myslel jinak,“ řekl INFO.CZ. Když podle něj bude vidět z Česka na věže větrného parku v Novohradských horách, mohlo by to, jak doslova řekl, zlomit české dogma, že bez atomu to nejde.
Signál pro Čechy?
Riepl, sám rodák ze Sandlu, uznává, že se takřka tři sta metrů vysoké věže nad hřebenem Novohradských hor nemusí každému líbit. Podle něj si ale příroda i lidé na toto narušení časem zvyknou a nikomu to nebude působit velké problémy.
Především by ale park vyslal jasný signál, že to rakouská vláda myslí s přechodem k obnovitelným zdrojům vážně a je pro to ochotná něco obětovat.
„Bohužel
se u nás nyní množí politici, zejména ze stále silnější
strany Svobodných, kteří odmítají jak jádro, tak větrné
parky. A to pochopitelně dělá i v očích mnoha Čechů rakouskou
klimatickou politiku nedůvěryhodnou,“ řekl Riepl. Pokud podle
něj Češi uvidí větrné turbíny věže nad Novohradskými
horami, bude i pro ně rakouská klimatická politika čitelnější.
S tím ale odpůrci parku zásadně nesouhlasí. „Jestli nás chtějí Rakušané opravdu naučit milovat vítr a odmítat jádro, tak to zvolili asi ten nejhorší možný způsob,“ řekl INFO.CZ Robert Blíženec. I v dřívějším příspěvku připomněl, že Rakousko nadále pokrývá část své energetické spotřeby dovozem z „jaderného“ Česka a zničení krajinného rázu Novohradských hor rozhodně Čechy od jádra neodvede. Navíc proti parku v Sandlu protestují i stovky Rakušanů, dokonce kvůli tomu vzniklo i rakouské občanské sdružení.
Pikantní na celém sporu je také fakt, že hlavním investorem a motorem celého projektu obřího větrného parku na rakousko-českých hranicích je Benno Czernin-Kinsky, potomek česko-rakouského rodu Černínů. Park by měl stát na jeho pozemcích, z poloviny vlastní i společnost, která by měla park stavět a provozovat.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
