Vládní novela trestního zákona a trestního řádu nadále počítá s obecnou trestností šíření toxikomanie, tedy propagace užívání návykových látek vyjma alkoholu. Původní návrh přitom trestnost propagace omezoval pouze na činnost vůči dětem, neboť docházelo k případům zneužívání trestní represe a omezování svobody slova. Na problematičnost současné praxe nyní poukázal i Ústavní soud v případu šéfredaktora časopisu Legalizace Roberta Veverky.
„Kardinální význam svobody projevu v demokratickém právním státě musí v hraničních situacích vždy vést k upřednostnění její ochrany i za cenu ponechání některých potenciálně škodlivých projevů bez trestu, jinak riskujeme podstatně více.“ To je jedna z klíčových pasáží aktuálního rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který vyhověl ústavní stížnosti šéfredaktora časopisu Legalizace Roberta Veverky, zrušil pravomocná rozhodnutí trestních soudů a vrátil věc k novému projednání soudu prvního stupně.
Veverku shledaly soudy vinným z trestného činu šíření toxikomanie, přičemž za trestné považovaly i takové texty v jeho časopisu, které kritizovaly trestní politiku státu v oblasti drogové kriminality či obsahovaly recepty na výrobu různých přípravků z konopí.
Ústavní soudci přitom například právě texty o nastavení trestní politiky v oblasti měkkých drog označili za „učebnicový příklad“ projevů, které přispívají k veřejné debatě a mají požívat silnou ústavní ochranu.
A v případě návodů na výrobu přípravku z konopí zase soudci připomněli, že sám stát povolil jeho omezené používání k lékařským účelům, přičemž i v případě domácí výroby různých olejů, mazání a tinktur z konopí nejde o jeho zneužití v zákonem předpokládaném smyslu.
Právě případ Roberta Veverky tak může sloužit jako modelový případ přepjaté trestní represe a porušování svobody slova při aplikaci současného znění trestního zákona, který obsahuje obecnou definici trestného činu šíření toxikomanie. Tedy propagaci a navádění k užívání návykových látek vyjma alkoholu.
K závěru, že je stávající úprava tohoto trestného činu problematická, dospěli i na ministerstvu spravedlnosti, kde vznikla novela trestního zákona a trestního řádu, kterou se nyní budou zabývat poslanci. Do vlády tak šel návrh, který měl nadále postihovat jen to navádění k požívání návykových látek, které by se týkalo dětí.
„Vzhledem k míře společenské škodlivosti výše uvedených jednání klasifikovatelných jako šíření toxikomanie se současný stav dále jeví jako v možném rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe. Navrhuje se proto omezit trestnost šíření toxikomanie pouze na případy, kdy je takto sváděno ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu, podporováno v zneužívání takové látky či jinak podněcováno dítě,“ uvádí se v původní důvodové zprávě k návrhu.
Proti takové změně od počátku vystupovali někteří zástupci policie a státního zastupitelství, k nimž se v připomínkovém řízení připojilo například i ministerstvo zdravotnictví. Tento názor nakonec „politicky“ převážil i při konečném hlasování ve vládě, když do Poslanecké sněmovny byla předložena varianta, která nadále počítá s obecnou trestností toxikomanie.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
